Stát lije peníze do podniků, které jsou vidět. Tvrzení, že se vrátí, má slabou oporu

Vládo, přispěj ze státního rozpočtu na náš projekt. Na oplátku budeme my i naši zákazníci více utrácet a tvoje peníze se ti vrátí ve formě daní, které zaplatíme. Tak by se dal popsat princip, na jehož základě žádají podnikatelé z různých oborů příspěvky na svůj byznys.

Naposledy se v této souvislosti dostali na přetřes pořadatelé motocyklových závodů série MotoGP v Brně. Nejsou zdaleka jediní, kdo tvrdí, že pomocná rozpočtová ruka nejen pomůže jejich podnikání, ale v posledku prospěje všem. Finanční injekce si tak v minulosti vybojoval třeba filmový průmysl. V plném běhu je licitace o podpoře, která má nakopnout gastronomii.

Týdeník Ekonom na třech příkladech analyzoval, jak je to ve skutečnosti s návratností takových státních investic a nakolik jsou argumenty žadatelů podpořeny daty a ekonomickými analýzami.

Věřit, či nevěřit studii

Když premiér Petr Fiala (ODS) společně s jihomoravským hejtmanem Janem Grolichem (KDU-ČSL) na konci srpna na tiskové konferenci oznamoval návrat motorek do Brna, podal ho s nepřeslechnutelnou pýchou v hlase. „Narodil jsem se v Brně a každé léto pro mě bylo spojené se závody na Masarykově okruhu,“ svěřil se šéf kabinetu téměř dojatě.

Pokud Fiala s Grolichem očekávali, že se stejným dojetím přijme novinku také široká veřejnost, museli být zklamaní. S výjimkou milovníků vůně benzinu a spálených pneumatik lidé reagovali spíš rozpačitě. Důvod byl jednoduchý: stejně jako v minulosti se brněnská MotoGP neobejde bez veřejných peněz.

Oznámení dotace v řádu desítek milionů korun přitom Fiala a spol. načasovali dost nešťastně. V tentýž den, jen o něco dříve, vláda rezolutně odmítla požadavky státních zaměstnanců na zvýšení platů, a to s odkazem na prázdnou státní pokladnu.

Jaké bylo vysvětlení náhlé ochoty utrácet? Oba politici shodně tvrdili, že motorkářská akce bude pro stát ve skutečnosti zisková. „Podle starých i nových studií stát získá jako příjem na daních z této akce zhruba 250 milionů korun. (…) Celkově z veřejných peněz půjde 150 milionů, a zhruba 100 milionů se tedy vydělá,“ ubezpečoval Grolich na sociální síti X. Když však měl studie zveřejnit, nastalo ticho.

O poskytnutí výpočtů, podle nichž se pořádání brněnské Velké ceny českému eráru „bohatě vrátí“, požádal také týdeník Ekonom. U kraje, města ani Národní sportovní agentury (NSA), tedy subjektů, které slíbily podílet se na nákladech, ovšem neuspěl. Dvaatřicetistránkovou prezentaci se souhrnem studie, jíž se politici zaštiťovali, nakonec poskytl jeden z pořadatelů Grand Prix – Autoklub České republiky. Co analýza obsahuje?

Autoři ze společnosti Kreia vycházeli při input‑output analýze ekonomických přínosů z takzvané iniciované spotřeby vyvolané konáním Velké ceny. Základem výpočtu je odhad, kolik účastníci, pořadatelé a návštěvníci v souvislosti s motorkářskými závody utratí za zboží nebo služby.

Toto číslo pak analytici „prohnali“ multiplikačním modelem, který rozšířil efekt těchto výdajů na navazující sektory ekonomiky. Test tvrdí, že zohledňuje rozčlenění původních výdajů návštěvníka „až do 10. úrovně hierarchického modelu“. Započítává i dopravní služby a poskytovatele energií či surovin.

Při výpočtech útrat souvisejících s organizací akce došli autoři na základě dat poskytnutých pořadateli k číslu zhruba 73 milionů. Dalších 130 až 145 milionů mají činit útraty účastníků a hostů závodů a 467 až 517 milionů útraty návštěvníků akce za ubytování nebo stravování. Samotná přímá spotřeba tak má činit 670 až 735 milionů.

Když tyto peníze „propadají“ ekonomikou, podle analýzy dají multiplikované tržby všemožných podnikatelů od hoteliérů či hostinských až po jejich dodavatele (a dodavatele jejich dodavatelů) 1,25 až 1,41 miliardy korun. Veřejné rozpočty si pak na DPH, daních z příjmů či spotřební dani ukousnou něco mezi 270 a 306 miliony.

K výpočtu salda je nutná ještě jedna proměnná, a sice investice eráru. Na tiskové konferenci, oznamující návrat motorek do Brna, se hovořilo až o 150 milionech korun. Přesná částka nicméně zatím známá není. Svůj podíl na ní určily zatím jen brněnský magistrát a kraj. V obou případech má jít o 35 milionů korun ročně. O příspěvku státu prostřednictvím NSA se teprve rozhodne.

„Přesná částka, kterou Národní sportovní agentura přispěje na pořádání MotoGP v Brně, bude předmětem dalšího jednání poté, co pořadatel akce předloží žádost o podporu akce se všemi potřebnými náležitostmi,“ tvrdí mluvčí NSA Alena Panovská.

Studie tedy na první pohled potvrzuje, že konání MotoGP v Brně může veřejným rozpočtům „vydělat“ 100 i více milionů korun. Například ekonom Miroslav Zámečník to ale považuje za nadsazené. „Přínos MotoGP je kvantifikován tak, jako by se bez této akce nerealizovaly žádné útraty, jako by neexistovala substituce.“

U domácích návštěvníků podle něj funguje ale takzvaný vytěsňovací efekt. „Pokud by se nekonalo MotoGP, pak by lidé, kteří nepřijeli do Brna, šli třeba na koncert v jiném městě se stejným výdajem,“ dodává Zámečník. Jednoduše řečeno, peníze by utratili v Česku i bez konání Velké ceny a daňové příjmy by do veřejných rozpočtů přitekly tak jako tak.

Větší vypovídací hodnotu by podle Zámečníka mělo historické srovnání. „Bylo by dobré se podívat například na obsazenost hotelů a tržby dalších zařízení ‚s MotoGP a bez něj‘. Je možné srovnávat, neboť zde byla pauza,“ dodává ekonom.

Co přináší filmaři?

Příklad „investic“ státu, které se mají „bohatě vrátit“, je možné najít také v kultuře. Takzvané filmové pobídky přitom vyjdou ještě podstatně dráž než Velká cena. Na dotace, které mají přilákat do Česka zahraniční štáby, stát vynaložil v roce 2021 celkem 1,1 miliardy korun, o rok později 1,37 miliardy a loni 1,4 miliardy.

Jak vlastně tyto dotace fungují? „Obecně lze konstatovat, že pobídka je 20 procent celkového rozpočtu projektu, a aby ji žadatel, respektive producent obdržel, musí zde utratit za české služby a nákupy vlastních 80 procent,“ vysvětluje mluvčí ministerstva kultury Jana Zechmeisterová.

Podstatně komplikovanější je ovšem dobrat se ekonomických benefitů. Na dotaz Ekonomu na návratnost miliard ze státního rozpočtu ministerstvo nedodalo žádnou analýzu, podobnou třeba výše zmiňované studii přínosů motocyklové Grand Prix. „Filmové pobídky generují příjmy v podobě odvodu daní, ale současně přímé odvody do dalších veřejných rozpočtů,“ vysvětluje Zechmeisterová.

Spolu se státem podle ní vydělávají na filmařích také města díky platbám za pronájem veřejných prostranství. „Stejně tak pronájmy budov v majetku a správě státu jsou příjmem těch subjektů, v jejichž správě jsou, tedy nikoli příjmem státního rozpočtu. Pronájmy na hradech a zámcích jsou příjmem Národního památkového ústavu. Pronájem Národního divadla, Státní opery a podobně jsou příjmem jejich, nikoli státního rozpočtu,“ uvádí mluvčí, proč je „velmi komplikované říci, kolik je za každou korunu vloženou do filmových pobídek generováno zpět“.

Poslední dohledatelná analýza s konkrétnějšími čísly je tak více než deset let stará. Pro ministerstvo kultury ji vypracovala společnost EEIP a došla k závěru, že návratnost podpory filmového průmyslu do veřejných rozpočtů dosáhla v roce 2011 na průměr 118 procent ročně. Od roku 2019 se nicméně změnila pravidla pro vyplácení.

Milionové gastrohvězdičky

Třetí příklad žádostí podnikatelů o mnohamilionový příspěvek ze státní pokladny na podporu vlastního podnikání se poprvé na scéně objevil loni v létě. Pro připomenutí: zástupci restauračního byznysu v čele s šéfkuchaři a zároveň televizními hvězdami Zdeňkem Pohlreichem či Janem Punčochářem v červenci 2023 poslali do Strakovy akademie otevřený dopis. V něm žádali vládu, aby ze státního rozpočtu poslala několik desítek milionů společnosti Michelin. Výrobce pneumatik a zároveň vydavatel věhlasného průvodce po gastro zážitcích tyto peníze žádal za to, že do příručky hodnotící kvalitu restaurací hvězdičkami zařadí také české podniky.

Michelin tyto poplatky zavedl kvůli tomu, že přestal fungovat jeho ekonomický model: prodeje průvodce klesaly, a bylo tak potřeba nových zdrojů na zaplacení komisařů, kteří objíždějí restaurace a nekompromisně hodnotí kvalitu jídel. Stručně řečeno: když země nezaplatí, „její“ podniky pro gurmety z průvodce vypadnou.

Ani tento požadavek se nesetkal s příliš nadšenou odezvou lidí. Vždyť proč by se měli daňoví poplatníci skládat na reklamu pro podniky, které drtivá většina z nich v životě nenavštíví? Ve vládě ovšem Pohlreich a další pochopení našli.

Vysvětlení spočívalo opět v tom, že zmínka o místních restauracích je pro Česko reklamou, pomůže turistickému ruchu a mlsní zahraniční návštěvníci prostřednictvím svých útrat za gurmánské zážitky (respektive daní z nich odvedených) vynaložené peníze do státního rozpočtu vrátí. Žádná konkrétní analýza podpořená tvrdými daty ovšem podle všeho neexistuje.

V tomto případě dosud není jisté, jestli si stát s vydavatelem bedekru plácne. Prozatím erár vyplatil Michelinu čtyři miliony korun za analýzu potenciálu gastronomie České republiky. Ta je podle mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Karolíny Nové už hotová, závěry jsou však obchodním tajemstvím: „V obecné rovině se ukázalo, že česká gastronomie je na velmi vysoké úrovni a má potenciál obstát v mezinárodní konkurenci.“

Čtyři miliony za analýzu kvality restaurací jsou jen menší částí peněz, které nakonec může český erár ona propagace stát. Další peníze Michelin požaduje za to, že tuzemské podniky do svého průvodce zahrne, a za následnou marketingovou kampaň.

Podle ministerstva pro místní rozvoj nejde o dotaci, peníze by Michelin inkasoval ve formě platby za veřejnou zakázku. Celkem to má být kolem 50 milionů za pět let. „O marketingové kampani aktuálně vyjednává agentura CzechTourism,“ dodává Nová.

A co návratnost pro stát? „Přínos (mimo jiné skrz marketingový zásah) bude průběžně vyhodnocován. Především z pohledu marketingových ukazatelů, ale také například z pohledu průměrných útrat či regionálního rozptylu,“ říká mluvčí ministerstva.

Hra na city a prestiž

Jak vidno, tak téměř všichni, kteří po státu žádají dotace, pobídky či jinou formu podpory svého byznysu, tvrdí, že udělají skvělou reklamu republice. Vždyť jak jinak by se cizinci dozvěděli o krásách Brna, kdyby v televizi nesledovali soupeření motocyklistů? Jak by se do povědomí dostalo kouzlo památek, kdyby je nemohli v kinech či televizích zhlédnout filmoví fanoušci? A kdo jiný by upozornil na um mistrů kulinářského řemesla, nebýt hvězdiček v legendárním průvodci?

Oblíbená je i argumentace srovnáváním s jinými zeměmi. Na motorky přispívá každý stát, kde se závody jezdí. O americké filmové štáby soupeří celá Evropa. A bez zmínky v průvodci zmizí Česko z gastronomické mapy kontinentu. A k tomu ty ztráty zaměstnanosti a zánik řemesel…

To vše v době, kdy vláda za svůj hlavní úkol označuje konsolidaci veřejných financí a kdy nutností uskromnit se odbývá mnoho dalších zájemců o veřejné peníze. Ekonomické hledisko by tedy mělo převažovat, jak zdůraznili i tvůrci studie návratnosti peněz vynaložených na letošní fotbalové Euro v Německu. Došli k názoru, že země na něm nevydělala.