Málokdo toho v životě stihl jako Benjamin Franklin. I když se narodil v americkém Bostonu do chudých poměrů, dokázal se prosadit ve všem, na co sáhl. Nejprve se stal vlivným novinářem a bojoval za společenské reformy. Vedle toho byl vědcem oceňovaným po celé Evropě, který studoval elektřinu a zasloužil se o první praktickou aplikaci související s její silou – o vynález hromosvodu. V pozdním věku se zapojil do boje amerických osad za nezávislost na Velké Británii a měl velkou zásluhu na tom, že tato americká revoluce zvítězila a vznikly USA.
Přes noviny k zednářům
Benjamin Franklin se narodil v Bostonu v roce 1707 jako dvanácté dítě do rodiny nezámožného mydláře a výrobce svíček, který se koncem 17. století přestěhoval z Anglie do Ameriky. Měl se stát knězem, ale na vzdělávání nebyly peníze, a tak jeho školní kariéra skončila už v deseti letech. To však nijak neomezilo jeho touhu poznávat svět a lásku ke knihám a novinám. I kvůli těmto zájmům odešel do učení za knihaře a knihkupce k o deset let staršímu bratrovi.
Tehdy začal i sám psát a první články zveřejnil pod pseudonymem v bratrově časopise New–England Courant. Nakonec se ale rozhádali a sebevědomý Benjamin přesídlil do Filadelfie, odkud vyjel na krátkou studijní cestu do Londýna. Po vzoru tamních debatních kaváren po návratu sestavil skupinu stejně smýšlejících ctižádostivých řemeslníků a obchodníků, kteří chtěli zlepšovat společenské poměry. Inspirovali se novým filozofickým směrem, osvícenstvím.
Nechal se také zasvětit do místní zednářské lóže sdružující lidi s podobnými aspiracemi. Svobodným zednářem zůstal po celý život, což mu usnadňovalo navazovat kontakty s vlivnými lidmi jak v Americe, tak v Evropě.
Franklina napadlo, že by se domy daly chránit před blesky, protože pochopil, že blesk a elektřina mají stejnou povahu.
V roce 1728 ve Filadelfii za vlastní úspory otevřel tiskárnu a rok později začal vydávat noviny The Pennsylvania Gazette. Jejich chod podle Magdy Králové z Techmánia Science Center řídil od začátku až do konce. Sám dodával papír, vyryl jejich záhlaví, osázel většinu sloupců, psal články a vybíral příspěvky jiných autorů. Později dokonce jako náměstek ředitele pošt amerických osad je sám expedoval. Náklad postupně zvýšil stonásobně, zavedl v nich inzerci a reklamu. Dokonce i na obchod s otroky, čehož později, když se stal zapřisáhlým odpůrcem otrokářství, litoval. Noviny vychází dodnes pod názvem The Saturday Evening Post. Svými články a komentáři si rychle získal pověst pracovitého a intelektuálně zdatného mladého muže. A tím společenský respekt.
S novinářskými úspěchy přišly konečně i peníze, takže se z Benjamina Franklina stal majetný muž. V průběhu let sponzoroval řadu tiskáren a novin v okolních koloniích, například v Jižní Karolíně, New Yorku a Connecticutu. V padesátých letech 18. století spolu se svými partnery vydával osm z patnácti novin v britských severoamerických koloniích. Vedle toho vydával populární lidový kalendář Pour Richards Almanach, který pravidelně vycházel dalších 25 let. Založil také veřejnou knihovnu, v roce 1743 filozofickou společnost a zakrátko i akademii pro vzdělávání mládeže. Takže není divu, že se stal jednou z nejvlivnějších osobností Filadelfie – tehdy předního města v britských severoamerických koloniích.

Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef Pravec
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



