Málokdo toho v životě stihl jako Benjamin Franklin. I když se narodil v americkém Bostonu do chudých poměrů, dokázal se prosadit ve všem, na co sáhl. Nejprve se stal vlivným novinářem a bojoval za společenské reformy. Vedle toho byl vědcem oceňovaným po celé Evropě, který studoval elektřinu a zasloužil se o první praktickou aplikaci související s její silou – o vynález hromosvodu. V pozdním věku se zapojil do boje amerických osad za nezávislost na Velké Británii a měl velkou zásluhu na tom, že tato americká revoluce zvítězila a vznikly USA.
Přes noviny k zednářům
Benjamin Franklin se narodil v Bostonu v roce 1707 jako dvanácté dítě do rodiny nezámožného mydláře a výrobce svíček, který se koncem 17. století přestěhoval z Anglie do Ameriky. Měl se stát knězem, ale na vzdělávání nebyly peníze, a tak jeho školní kariéra skončila už v deseti letech. To však nijak neomezilo jeho touhu poznávat svět a lásku ke knihám a novinám. I kvůli těmto zájmům odešel do učení za knihaře a knihkupce k o deset let staršímu bratrovi.
Tehdy začal i sám psát a první články zveřejnil pod pseudonymem v bratrově časopise New–England Courant. Nakonec se ale rozhádali a sebevědomý Benjamin přesídlil do Filadelfie, odkud vyjel na krátkou studijní cestu do Londýna. Po vzoru tamních debatních kaváren po návratu sestavil skupinu stejně smýšlejících ctižádostivých řemeslníků a obchodníků, kteří chtěli zlepšovat společenské poměry. Inspirovali se novým filozofickým směrem, osvícenstvím.
Nechal se také zasvětit do místní zednářské lóže sdružující lidi s podobnými aspiracemi. Svobodným zednářem zůstal po celý život, což mu usnadňovalo navazovat kontakty s vlivnými lidmi jak v Americe, tak v Evropě.
Franklina napadlo, že by se domy daly chránit před blesky, protože pochopil, že blesk a elektřina mají stejnou povahu.
V roce 1728 ve Filadelfii za vlastní úspory otevřel tiskárnu a rok později začal vydávat noviny The Pennsylvania Gazette. Jejich chod podle Magdy Králové z Techmánia Science Center řídil od začátku až do konce. Sám dodával papír, vyryl jejich záhlaví, osázel většinu sloupců, psal články a vybíral příspěvky jiných autorů. Později dokonce jako náměstek ředitele pošt amerických osad je sám expedoval. Náklad postupně zvýšil stonásobně, zavedl v nich inzerci a reklamu. Dokonce i na obchod s otroky, čehož později, když se stal zapřisáhlým odpůrcem otrokářství, litoval. Noviny vychází dodnes pod názvem The Saturday Evening Post. Svými články a komentáři si rychle získal pověst pracovitého a intelektuálně zdatného mladého muže. A tím společenský respekt.
S novinářskými úspěchy přišly konečně i peníze, takže se z Benjamina Franklina stal majetný muž. V průběhu let sponzoroval řadu tiskáren a novin v okolních koloniích, například v Jižní Karolíně, New Yorku a Connecticutu. V padesátých letech 18. století spolu se svými partnery vydával osm z patnácti novin v britských severoamerických koloniích. Vedle toho vydával populární lidový kalendář Pour Richards Almanach, který pravidelně vycházel dalších 25 let. Založil také veřejnou knihovnu, v roce 1743 filozofickou společnost a zakrátko i akademii pro vzdělávání mládeže. Takže není divu, že se stal jednou z nejvlivnějších osobností Filadelfie – tehdy předního města v britských severoamerických koloniích.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později