Příští rok si podnikatelé odvádějící minimální zálohy na sociálním pojištění připlatí více než 900 korun měsíčně. A další nárůsty budou pokračovat i v následujících letech. Ukazuje to výpočet HN na základě dat ministerstva financí. Byť se OSVČ přiblíží nejnižším odvodům na důchod, které se týkají zaměstnanců, stále oproti nim budou ve výhodě. To se jim „vrátí“ až ve stáří.

Minimální záloha na sociální pojištění bude v příštím roce činit 4786 korun. To je o 934 korun více než letos. Podobně si OSVČ připlatí i 193 korun u zdravotního pojištění.

Pro rok 2026 pak i ti nejmenší podnikatelé mohou počítat s tím, že přijde další nárůst. Na základě konsolidačního balíčku se totiž bude o pět procent zvyšovat vyměřovací základna pro minimální zálohy. Podle výpočtu HN vycházejícího z predikce ministerstva financí o růstu mezd a platů si tak živnostníci meziročně připlatí znovu téměř o tisíc korun na sociálním pojištění. A další přibližně dvě stovky na zdravotním.

Ekonom Petr Vilím z výzkumné společnosti PAQ Research říká, že se ani takto rychle rostoucími povinnými odvody nedostanou malí podnikatelé k takovým platbám, jaké plynou do důchodových fondů za zaměstnance. „Sice se to postupem času skoro dorovná, ale stále budou zaměstnanci odvádět více.“

Nejnižší měsíční odvody se u zaměstnanců týkají těch s minimální mzdou, jež je letos 18 900 korun. Z ní tedy pracovník i firma odvedou celkem na důchod 5519 korun. Minimální platba u OSVČ je 3852 korun. Rozdíl mezi těmito odvody u zaměstnanců a živnostníků tak nyní činí 1700 korun. Kvůli postupnému narůstání odvodů u živnostníků se však postupně sníží, přibližně na polovinu v roce 2027.

Minimální odvody platí podnikatelé, kterým po odečtení nákladů zbude přibližně polovina průměrné mzdy. Využívají je ale i živnostníci, jejichž reálné příjmy jsou vyšší a průměrnou mzdu i překonají. Umožňují jim to takzvané paušální výdaje neboli možnost od svých příjmů odečíst až 80 procent. A to i v případě, že podnikatel měl skutečné výdaje i několikrát nižší.

„Takže bere více než průměrnou mzdu, ale odvádí stále minima. V tom je pořád velká nerovnost,“ říká Vilím s tím, že to je nejen nefér vůči chudším podnikatelům nebo zaměstnancům, ale státní rozpočet na tom tratí miliardy korun.

Podle sociologa a šéfa PAQ Research Daniela Prokopa jsou paušální výdaje problém zejména u kancelářských profesí. „Paušální výdaje jsou podle našich výzkumů násobně vyšší než reálné náklady a zároveň výrazně vyšší než v zahraničí.“ Evropsky unikátní nastavení paušální daně mělo původně pomoci k omezení administrativy malých OSVČ, podle Prokopa ale slouží ke snižování daňové zátěže i podnikatelům s vyššími středními příjmy.

Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Josef Jaroš odmítá srovnávat OSVČ se zaměstnanci. Upozorňuje na to, že zatímco zaměstnanec je chráněn zákoníkem práce, podnikatel si musí sám práci sehnat, vyfakturovat ji a vymoci její zaplacení. „Srovnávací přístup vykopává stále příkopy mezi oběma tábory, ale my potřebujeme jak OSVČ, tak i zaměstnance,“ říká.

Podnikatelé jsou si podle něj dobře vědomi, že ve stáří je důchod z nižšího sociálního pojištění neuživí, a snaží se proto mnohem více zabezpečit vlastními penězi. „Ve stejném duchu obvykle vychovávají i své děti. To vše je pro ekonomiku přínosem, který vysoce převažuje nižší daňovou zátěž.“

Ministerstvo práce a sociálních věcí potvrzuje, že průměrná výše pojistného odvedená podnikatelem je nižší než průměrná výše pojistného za jednoho zaměstnance. „Je to dáno především tím, že přibližně 60 procent živnostníků platí pojistné z minimálního vyměřovacího základu,“ uvádí mluvčí resortu Jakub Augusta.

Tento stav je podle něj z typický i pro ostatní země. Státy údajně podporují podnikatele mimo jiné tím, že stanovují relativně nízké minimální základy pro pojistné, aby umožnily podnikat i těm lidem, kteří nemají potenciál vysokých zisků. „Ti by při povinném odvodu na úrovni toho průměrného u zaměstnavatele museli podnikání ukončit,“ vysvětluje mluvčí.

To se ale projeví na důchodech současných podnikatelů, a to i přesto, že se jim v těchto letech minimální odvody zvýší. „Při dlouhodobé platbě pojistného na úrovni minima bude vyměřený starobní důchod o více než jednu třetinu nižší proti vyměřenému důchodu z průměrné mzdy,“ popisuje Augusta.

Vláda začala vyměřovací základ pro minimální odvody podnikatelů zvedat od letošního roku. Původně se počítal jako čtvrtina průměrné mzdy, z níž se odvádí na sociální pojištění 29,2 procenta. Letos už je ale základ ve výši 30 procent průměrné mzdy a v dalších letech se ještě dvakrát zvedne až na 40 procent.

Úplné sjednocení ale podle Augusty možné není, protože by výrazně omezilo podmínky provozování podnikání pro značnou část dnešních podnikatelů. „Zároveň je třeba mít na paměti, že je čistě na rozhodnutí daného jedince, zda bude podnikat, nebo se stane zaměstnancem.“

Související

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.