Být první a největší nemusí stačit. Intel dlouhá léta těžil z dominantní pozice na trhu osobních počítačů a vztahů se svými zákazníky. Problémy, které firma měla, dlouho zůstaly skryté mimo hospodářské výsledky. Až nyní přišla rána. Intel nesplněním vlastních plánů za poslední čtvrtletí a snížením odhadů pro zbytek roku spustil lavinu.
Firma přišla během jednoho dne o třicet procent své hodnoty a strhla s sebou i zbytek trhu. Pod vlivem Intelu klesaly akcie firem spojených s počítačovými čipy a umělou inteligencí Nvidie, AMD, Microsoftu, Googlu a Applu či společnosti Meta Platforms. Ve srovnání s Intelem šlo ale o jemnou korekci, trable „Chipzilly“ jsou mnohem hlubší. Firma, která více než čtyřicet let vládla trhu s PC, může skončit jako Nokia.
Intel sice díky technologickému náskoku i investicím do vývoje a výzkumu dokázal půl století držet v platnosti Mooreův zákon – poučku spoluzakladatele a výkonného ředitele Intelu, podle které se každý rok (později každé dva roky) znásobí počet tranzistorů v počítačových procesorech. Ale Mooreův zákon je u počítačových čipů mrtvý a Intel, kdysi synonymum pro inovace, nedokázal v posledních letech úspěšně dotáhnout žádný velký projekt, naopak má za sebou blamáže i potupné převedení části výroby ke konkurenci.
Propad Intelu nebyl ani náhlý, ani překvapivý. Dokonce za něj úplně nemůže ani umělá inteligence, na kterou se dá poslední rok svalit vina za cokoliv. Firma má problémy minimálně od roku 2017 a ani snaha o vnitřní revoluci výměnou generálního ředitele v lednu 2021 nepomohla.
Případ Gelsinger
Pat Gelsinger do Intelu nastoupil v 18 letech, v roce 1979, i když nesplňoval podmínku univerzitního vzdělání. Intel nadějnému zaměstnanci zaplatil bakalářské studium elektrotechniky na Santa Clara University. Gelsinger pak během práce pro firmu vystudoval i stejný magisterský obor na Stanfordu.
Investice do jeho vzdělání se společnosti vyplatila. Získala tak odborníka, který se mimo jiné podílel na vývoji zásadních technologií, jako je wi-fi nebo USB, a kromě toho taky na vývoji čtrnácti generací čipů Intel včetně řady Intel Core. Během třiceti let v Intelu se Gelsinger z původní role kontrolora kvality vypracoval na technického ředitele, kterým se stal v roce 2001.
Z firmy Gelsinger odešel v roce 2009 do společnosti EMC jako její generální ředitel a o tři roky později zaujal stejnou pozici ve společnosti VMware, kde vydržel dalších osm a půl roku. K návratu do Intelu se rozhodl poté, co představenstvo odvolalo tehdejšího generálního ředitele Boba Swana. Příchod Gelsingera do pozice výkonného ředitele vypadal jako výtečná zpráva. Kovaný inženýr se zkušenostmi s návrhy nových procesorů měl zvrátit léta stagnace. Hned po oznámení jména nového šéfa akcie Intelu posílily o sedm procent.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později