Aktuální číslo časopisu Ekonom
Michael MarešDřív to byl lehce zapadlý kout Šumavy, sem tam pár obydlí německých osadníků. Ti po druhé světové válce zmizeli a v ostře střeženém pohraničním pásmu vznikla na horním toku Vltavy lipenská přehrada s vodní elektrárnou.
V roce 1989 žily v Lipně nad Vltavou sotva čtyři stovky obyvatel, většina z nich zaměstnaná buď v rámci elektrárny, Povodí Vltavy nebo u pohraničníků. Vybydlená obec s polorozpadlými domky s jedním ušmudlaným kempem a jednou starou kotvou.
A dnes? Lipno patří k nejnavštěvovanějším místům v Česku. Zimní i letní radovánky pro půl milionu lidí ročně jsou opřené o turisticky atraktivní základnu: kouzelnou zátoku největší vodní plochy u nás, moderní vesnici plnou turistických služeb a malebné kopce tyčící se nad přehradou.
Výstavba a vylepšování infrastruktury Lipna, které nastartovaly zkraje 90. let, pokračují i dnes a po celé tři dekády jsou s tím spojena především dvě jména jihočeských podnikatelů: Miloš Kratochvíl a Martin Krupauer.
První je někdejší vodohospodář, druhý architekt a urbanista, spoluzakladatel studia A8000. Napůl mají společnost Conduco, do níž mimo jiné patří skiareál Lipno, restaurační a hotelové provozy a většinový podíl v podniku provozujícím stezku korunami stromů a dětský park Království lesa.
Conduco je rodinná firma, která dává práci 180 lidem na plný pracovní poměr a desítkám sezonních pracovníků k tomu. Je tak největším zaměstnavatelem Lipna, v němž je celkově šest tisíc lůžek a v nejvytíženějších dnech se v něm pohybuje až deset tisíc návštěvníků. Vždyť jen na stezku v korunách stromů ročně zavítá 350 tisíc lidí a lyžařský areál s 12 kilometry sjezdovek pod vrchem Kramolín přes zimu obslouží zhruba 150 tisíc lyžařů.
„Lipno se dlouhodobě rozvíjí podle strategického plánu, teď jsme lehce za jednou třetinou,“ hodnotí tři dekády vývoje Matěj Kratochvíl, generální ředitel společnosti Conduco a zástupce druhé generace lipenských developerů.
Prošel si korporátní kariérou v Praze, pracoval pro Accenture či Komerční banku, ovšem nakonec vyslyšel volání rodinného byznysu a vydal se na jih. Druhou generaci rodiny Krupauerových ve statutárních orgánech Conduca zastupuje Martina Bechynská. „Otcové zakladatelé se stále podílí na strategickém řízení,“ popisuje Kratochvíl junior.
Loni se u Kratochvílových rozhodlo, že se podíly nebudou dělit, ale firmy se převedou do trustu, v němž budou potomci zakladatelů beneficienty.
Starosta vytrvalec a gastronomická špička
Miloš Kratochvíl se coby vystudovaný vodohospodář za minulého režimu zabýval hlavně čištěním odpadních vod. Po revoluci s pomocí tehdejších kolegů rozjel vlastní projektantskou firmu, která pod názvem EkoEko existuje dodnes.
Vodohospodářský byznys ho přivedl i k Zdeňku Zídkovi, také vodohospodáři, z něhož se po roce 1989 stal starosta Lipna nad Vltavou – a je jím dodnes. Obec se pod jeho vedením už v 90. letech otevřela investorům a začala se postupně rozvíjet. Místní si byli vědomi, že upadající papírenský i sklářský průmysl v okolí se jen tak nevzpamatují a že je třeba vsadit na něco nového – a tím se stal turistický ruch. Ne všichni byli z jeho kroků ohledně územního plánu a „komercionalizace“ vesnice nadšeni, dokonce ho vyšetřovala policie, ale soud ho nakonec pokaždé očistil.
K plnění snu o proměně vesnice v turistickou destinaci byl potřeba kapitál. Ten Kratochvíl získal na konci 90. let, když svou společnost 1. JVS, která provozovala v té době velkou část jihočeských čistíren odpadních vod, úpraven a vodohospodářské infrastruktury, prodal za stovky milionů korun francouzské Veolii. Developerské snahy pak rozjel s Krupauerem a dalšími společníky, stáli například u vzniku českobudějovického komplexu IGY, prvního moderního nákupního centra v kraji.
Postupně se však jejich zájmy začaly koncentrovat primárně kolem Lipna. Razantně vylepšili a rozšířili tamní skiareál, včetně sedačkových lanovek či zasněžovacího systému. Během covidu se dobudovalo i náměstí ve spodní části areálu, dopravní terminál, parkoviště, supermarket, sportovní prodejna a několik míst, kde se můžete dobře najíst a napít.
V restauraci Stodola vládne šéfkuchař Michal Hruda, který prošel vyhlášenými štacemi velkých gastronomických skupin Ambiente a Together, a naproti v cukrárně Povidloň šéfcukrář Michal Mandys, jenž dříve pracoval ve vyhlášené pražské cukrárně Lukáše Skály – mimochodem, oba podniky jsou součástí gastromapy Lukáše Hejlíka.
Co do infrastruktury a služeb se Lipno vyrovnalo svým rakouským i německým přeshraničním konkurentům – a dohnalo je také cenami. Nálepka drahé lokace je téma, které Kratochvíla juniora zvedá ze židle. „Platy personálu, náklady na energie a další věci máme stejně drahé jako za hranicemi. Třeba jídlo v restauraci – po zaplacení všech daní, odvodů jsou marže minimální, kdyby bylo levnější, tak proděláme,“ popisuje s tím, že nabrat a udržet zaměstnance znamená být konkurenceschopný se mzdami v rakouských fabrikách. „Je to boj. Najít lidi, kteří budou práci u nás dělat rádi a s nadšením, stojí čas a hodně energie,“ dodává.
Podle jeho slov už rodinná firma Kratochvílových a Krupauerových na Lipně proinvestovala přes miliardu korun.
Ovšem ne všem „starousedlíkům“ je to po chuti. Nejhlasitější je v tomto směru zarytá odpůrkyně developerů Pavla Setničková z Prahy, která založila spolek Lipensko pro život. Kratochvíl na kritiku odpovídá, že Lipno se nerozvíjí živelně, nýbrž podle stanovených pravidel. „Rozumím, že ne všem se to líbí. Diskuse, jestli moc, nebo málo, může probíhat, ale je potřeba si uvědomit, že tu je platný územní plán a podle něho se postupuje. Rozhodně to není nahodilé,“ říká s tím, že u odpůrců jde často o tzv. NIMBY efekt – tedy že protestují proti tomu, aby v blízkosti jejich chat vznikaly další, byť veřejně prospěšné stavby.
Jak z mála udělat maximum
Lipno je každopádně poslední dvě dekády pro investory přitažlivým cílem – jako první zde nizozemští investoři v 90. letech postavili marinu a postupně přišli další: například finanční skupina Creditas Pavla Hubáčka, fond Investika či investor, analytik a milovník Lega Michal Šnobr.
Na mapě českého turistického ruchu tak vznikla silná tečka. Investor Igor Rattaj dokonce o Lipně hovoří jako o inspiraci pro svou horskou skupinu TMR, která je velkým provozovatelem nejen lyžařských areálů ve Špindlerově Mlýně, na Ještědu či v Nízkých Tatrách. „Na Lipně to udělali super. Z toho mála, co tam mají, vytloukli maximum za použití všech moderních investičních nástrojů,“ prohlásil Rattaj v podcastu Money Maker.
Lipno by se mělo v příštích letech dál rozvíjet. V plánu je vyšší počet lůžek i rozšíření samotného skiareálu. To už se mělo stát před pár lety, ale covid plány rodinného podniku pozastavil a místo rozšiřování si Kratochvílovi s Krupauerovými kvůli pandemickým opatřením museli půjčovat na mzdy. Každopádně teď se stavební iniciativa opět rozjíždí a skupina řeší, jaké další investice v následujících letech přijdou na řadu.
Kratochvíl mladší věří, že celé oblasti se časem uleví i dopravně – měla by pomoci dostavba jihočeské části dálnice D3 i zrychlení železničního koridoru – a v budoucnu se bude čím dál lépe uplatňovat zdejší nabídka pro zimní i letní vyžití. „Lipno má všechno – hory, vodu, sjezdovky, cyklostezky… Díky tomu tu sezona nikdy nekončí.“
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
