Jako dítě Javed Khatri miloval vlaková nádraží. Nechodil však sledovat vlaky ani proudící davy lidí. Nejvíc ho fascinoval pohled na počítače za přepážkou. Syn tesaře a ženy v domácnosti, který vyrůstal na chudinském předměstí Bombaje, neměl počítač ani smartphone. Měl ale cíl a podporu rodiny. Před dvěma lety ho magazín Forbes zařadil do výběru nejtalentovanějších lidí Asie pod 30 let.
Podobných příběhů je spousta. Mladých, kteří se pouštějí do vlastního podnikání, přibývá. „Může to být důkaz, že příští desetiletí patří Indii,“ doufá Khatri. Lidé ze zahraničních firem by souhlasili, včetně několika českých.
Hlad učit se a mít se dobře
V Khatriho okolí bývalo největším snem dokončit deset let školní docházky a pak pracovat v call centru, v garáži, prodávat zeleninu nebo dělat drobné práce. Javed však měl štěstí. Rodiče ho nehnali do práce, aby už jako teenager přispíval do rodinného rozpočtu. Ať se soustředí na vzdělání, říkali.
Už první den na inženýrské škole, kam šel studovat informatiku, zažil šok. Zatímco jeho spolužáci hravě zvládali všechny zadané úlohy, Javed se snažil přijít na to, jak používat myš a psát na klávesnici. Propadl depresím, ale studium nevzdal. Naopak se do něj ponořil ještě hlouběji, na webových fórech věnovaných technologiím se spřátelil s lidmi z celého světa, a navíc se přihlásil do kurzů podnikání. Spal čtyři až pět hodin denně. „Měl jsem obrovský hlad se učit. Byl to pro mě úplně nový svět,“ vysvětlil nyní třicetiletý Khatri reportérce CNN.
Ještě na škole začal podnikat a po získání titulu založil s dvěma spolužáky a s 20 tisíci rupiemi (asi 5600 korun) firmu na vývoj mobilních aplikací Kustard. Pracoval spolu s nimi pro známé indické značky včetně automobilky Tata. Nyní buduje online platformu ClanX, která spojuje technologické firmy s inženýry. Říká, že jeho úspěch změnil osud celé rodiny. „Před pouhou jednou generací by nic z toho nebylo možné,“ říká.
Sliby o Nové Indii
Jen málo zemí, pokud vůbec nějaké, mají větší ekonomický potenciál než Indie. Má obrovskou a rostoucí populaci – už přeskočila Čínu na pozici nejlidnatější země světa. Má silnou základnu průmyslových znalostí a výbornou geografickou polohu pro globální obchod. Je také zemí s druhou největší anglicky mluvící pracovní silou na světě a rozloha zemědělské půdy je obrovská, všechny tyto lidi trvale uživí.
Indii také nahrává dění kolem jejího globálního rivala – Číny. Zatímco mezi Západem a Čínou se stupňuje napětí, Indie si i po jarních volbách udrží s většinou velkých ekonomik včetně USA zdravé vztahy. Potřetí za sebou zvítězil premiér Nárendra Módí a jeho Indická lidová strana (BJP), byť nyní se – na rozdíl od předchozích dvou období – neobjede bez koaličních partnerů. Pozorovatelé ale nečekají, že by to mělo zásadní vliv na vývoj indické ekonomiky. Odrazí se to spíš v národních a kulturních otázkách.
Zatímco mezi Západem a Čínou se stupňuje napětí, Indie si i po jarních volbách udrží s většinou velkých ekonomik zdravé vztahy.
V posledních deseti letech Módí nabízel investorům svou zemi v rámci kampaně Make in India jako alternativu k Číně: přesídlete od nich k nám své továrny, investujte u nás, tady vám nehrozí nečekané narušení dodavatelských řetězců, u nás budou v bezpečí. To zapadá i do současného globálního trendu friendshoringu, tedy přesunu výroby do spřátelených zemí. Výhody outsourcingu výroby do Číny se postupně snižují i z dalšího podstatného důvodu. Hospodářský úspěch přinesl Číňanům mzdy, které je řadí do globální střední třídy. Za tím výdělky v Indii stále zaostávají.
Infografika
Globální instituce jako Světová banka či Mezinárodní měnový fond předpokládají, že HDP Indie v následujících letech poroste v průměru o sedm procent, přičemž u Číny to má být do pěti procent. Indie je nyní pátou největší ekonomikou světa a do roku 2027 se podle ekonomů má posunout na třetí příčku za USA a Čínu. V Módího éře se posunula o čtyři místa, z velkých trhů si za posledních deset let připsala nejvýraznější vzestup HDP. Indická ekonomika si polepšila o 83 procent, zatímco čínská stoupla o 68 procent.
Indolog Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy připomíná, že podmínky pro setrvalý hospodářský růst Indie byly vytvořeny již dříve. Nejvýraznější změny nastaly již na počátku vlády premiéra Narasimhy Ráa v roce 1991, kdy byla Indie nucena svou ekonomiku liberalizovat a zahájit radikální reformy. Přišla rozsáhlá privatizace, uvolnila se regulace importu, vláda podporovala export a dávala pobídky investorům. Po tehdejší vládě Indického národního kongresu v tom pokračovala i vláda BJP pod vedením Atala Bihárího Vádžpéjího na přelomu tisíciletí.
Zda se Módímu podaří své sliby i plány o Nové Indii uskutečnit, nelze podle Štipla zatím říci. Kvůli covidu totiž před třemi lety neproběhl cenzus, který by dodal důležité údaje o vývoji indické společnosti. Módího vláda jeho konání stále odkládá. „Tvrdá data o tom, jak se společnost ekonomicky vyvíjí, dnes chybějí,“ říká Štipl.
Při dynamickém růstu HDP je možné vyprávět řadu pozitivních příběhů podobných tomu Khatriovu, souběžně se však rozevírají nůžky mezi vrstvami obyvatel podle majetku. K nejchudší se podle Štipla řadí zhruba čtvrtina obyvatel. Nedaří se také srazit nezaměstnanost, a to především mezi mladými lidmi, i těmi s vyšším vzděláním. „Už před volbami v roce 2014 Módí sliboval, že pro ně vytvoří dostatek pracovních míst,“ připomíná Štipl.
Ekonomika tak může přicházet o pracovní sílu. Nejkvalifikovanější Indové půjdou za lepším na Západ, fyzicky nejzdatnější zase budou hledat lépe placenou práci v bohatých státech Perského zálivu.
Magnet pro investory, i ty české
Jedno je však vidět. Zahraniční investory teď Indie přitahuje. Módí počítá s obrovskými státními investicemi do infrastruktury: výstavby dálnic a silnic, železnic, mezinárodních letišť i energetických sítí. To nabízí příležitosti i pro české firmy. Například UniControls ze skupiny TTC se nyní s indickým partnerem účastní několika tendrů na informační systémy pro nové linky metra a na technologie nadřazeného řízení pro indické dráhy. „Je to dnes nejzajímavější železniční trh na světě, svou atraktivitou je přirovnáván k Číně před třiceti lety,“ říká obchodní ředitel UniControls Roman Ulrych. Podobně argumentují i firmy z dalších oborů.
Indie také představuje klíčový trh v exportní strategii Škody Auto. Napřesrok tam chce spustit výrobu nového kompaktního SUV. Tato vozidla jsou na tamním trhu oblíbená a Škodě otevřou možnosti k růstu, a to i v okolních regionech. „V nedávno otevřeném logistickém centru v Púně se budou indické modely Slavia a Kushaq připravovat na export do Vietnamu ve formě kompletně rozložených sad ke konečné montáži. Pro automobilku Škoda Auto je Vietnam strategickou branou do společenství zemí ASEAN a širšího indicko‑pacifického regionu,“ vysvětluje mluvčí firmy Ivana Povolná.
Plzeňský výrobce turbín Doosan Škoda Power má v Indii za sebou už desítky projektů. „Naším zatím posledním úspěchem na indickém subkontinentu je dodávka dvou turbosoustrojí pro ocelárnu v lokalitě Dolvi poblíž Bombaje o výkonech 175 a 60 megawattů,“ říká obchodní manažer firmy pro Asii Jaroslav Hejl. Optimisticky vidí i budoucnost. K dynamickému rozvoji země patří rostoucí poptávka po elektřině. „Indie stále potřebuje výstavbu nových zdrojů a zároveň i údržbu a modernizaci těch stávajících,“ říká Hejl.
Podle něj ale rozhodně není jednoduché se v Indii prosadit. Zejména kvůli neustále se rozvíjející lokální konkurenci, kam počítá i zavedené celosvětově působící výrobce, kteří si v Indii zřídili vlastní výrobní provozy. „Tím se jim částečně podařilo eliminovat jednu z hlavních překážek na trhu, dovozní clo na zařízení pro výrobu a přenos elektrické energie. Další výhodou, kterou lokální působení přináší, jsou nižší náklady na pracovní sílu ve srovnání s Českou republikou,“ říká Hejl. Škoda Power už dceřinou společnost také založila a postupně rozšiřuje její aktivity.
Infografika
Radary i designové sklo z Česka
Před pár týdny uspěl v Indii také výrobce radarové techniky a systémů pro řízení letového provozu Eldis Pardubice. Jeho radary už nyní patří ke klíčové součásti indické letecké infrastruktury, nově získal kontrakt na dodávku dalších dvaceti radarů. První dva budou dodány na letiště Jewar a New Mumbai ještě letos. Zakázka se podle obchodního ředitele firmy Filipa Vogela pohybuje ve vyšších stamilionech korun.
Petr Šantrůček, manažer pro region Středního východu, Indie, Bangladéše a Afriky ve společnosti Lasvit, říká, že Indie pro ně představuje nejnáročnější trh, na který se však zároveň chtějí více soustředit. „Základem úspěchu je osobní setkání, servis, flexibilita v designu a silné vyjednávání. Nepamatuji si případ, že bychom potvrdili projekt, aniž bychom se potkali s klientem nebo jeho zástupci osobně. Proto do Indie létám minimálně jednou za měsíc,“ poodhaluje.
Mnozí Indové se pokoušejí spojit moderní aspekty civilizace i svou vlastní tradici. Chápou ji jako něco, co nelze zahodit.
Indové si podle něj chtějí být jistí, že pro svůj projekt dostávají opravdu nejlepší možný design. „Většinou chtějí vidět stovky možností,“ dodává Šantrůček. Ačkoliv cena nepředstavuje zpočátku problém, vyjednávání o nabídce se může táhnout týdny. Setkání se konají často v nočních hodinách nebo o víkendech. Tak jsou výrobky Lasvitu k vidění v pětihvězdičkových hotelech indických metropolí či v privátních rezidencích po celé zemi. Mezi klienty patří ti nejbohatší a nejznámější, včetně hvězd kriketu a Bollywoodu.
I na tom je vidět, že ekonomický úspěch Indie doprovází společenská změna, zejména ve velkých městech. „V Indii je hodně patrná konzumní kultura, touha po blahobytu, na jaký jsme zvyklí od nás, a mnoho lidí takový život již i žije,“ říká indolog Štipl.
Na druhou stranu, indická společnost nepřestává být tradiční. Na to je kulturní i náboženská tradice až příliš spojena s identitou země i jejích obyvatel. Indolog Štipl se domnívá, že mnozí Indové se pokoušejí obojí spojit a žít zároveň: „Moderní aspekty civilizace, výrazně ovlivněné či přímo formované vlivy ze Západu, i svoji vlastní tradici, která je chápána jako něco velmi cenného, co nelze zahodit.“
A tak jsou i případy firem, jež se z Indie stahují. Skupina Home Credit, která patří investiční společnosti PPF nejbohatší Češky Renáty Kellnerové, v květnu oznámila, že své tamní podnikání prodává. V přepočtu za dvě miliardy korun je získá skupina investorů vedená společností TVS Holdings. „Strategií PPF v odvětví spotřebitelského financování je působit na trzích, kde máme přístup k bankovním depozitům, což vyžaduje vlastní bankovní licenci nebo spolupráci se společnostmi, které tuto konkurenční výhodu mohou poskytnout,“ vysvětlil šéf komunikace PPF Leoš Rousek.