Cesta z Prahy do Brna za méně než hodinu, cestování do Ostravy jen o půl hodiny delší. Vize vysokorychlostních železnic, které rýsuje už několik let české ministerstvo dopravy spolu se Správou železnic, zní pro cestovatele lákavě. Má to ale jeden zásadní nedostatek: kvůli šnečímu tempu příprav tratí pro české „šinkanseny“ se těchto expresních cest velká část populace nedožije.
Termíny dokončení výstavby prvních kilometrů rychlodráhy se během let postupně posouvají, a kdo zná problémy Česka s výstavbou dopravní infrastruktury, nejspíš nevěří ani tomu aktuálnímu, o němž hovoří Správa železnic – roku 2050. Právě tehdy by měla být základní páteřní síť vysokorychlostních tratí dokončena. Zatím ovšem nestojí ani kilometr a tou nejhmatatelnější věcí, kterou zatím ministerstvo předvedlo, jsou architektonické vizualizace budoucích terminálů na vysokorychlostních tratích. Reálně tak hrozí, že Česko zůstane ostrůvkem pomalé železnice, odříznutým od okolních zemí se svištícími rychlovlaky. Není těžké si spočítat, že pro českou ekonomiku by bylo extrémně nevýhodné, kdyby ji nákladní i osobní vlaky raději objížděly.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později