Americká média v posledních týdnech upozorňují na dosud nezvyklý trend z tamního pracovního trhu. Firmy začínají ze své struktury odstraňovat manažery různých oddělení a divizí. Trend označují jako The Great Unbossing a podle nich může mít na pracovištích významné pozitivní i negativní dopady. Co je jasné, jsou důvody: zefektivnění práce, ekonomická nejistota, technologický pokrok.

Například farmaceutická společnost Bayer je podle zámořské edice magazínu Forbes jednou z velkých firem, které slibují, že do konce roku 2024 sníží byrokracii a nechají velkou část zaměstnanců bez přímého nadřízeného. Chtějí snížit počet manažerských úrovní a uspořádat se vnitřně tak, aby v nich bylo méně šéfovských pater a pravidel. Naopak by měl vzrůst počet samostatně řízených týmů.

Že se americké firmy zbavují středního managementu, potvrzuje i další tamní web Business Insider. Uvádí, že se v zemi významně změnila kultura práce a řada firem už považuje pozici na tomto stupni řízení za zastaralou. „Velký unbossing“ podle webu podporuje řada faktorů. Patří mezi ně snižování nákladů, nechuť mladší generace k řízení lidí, práce na dálku nebo zvýšený tlak na výkon. Jedním z negativních dopadů zeštíhlování managementu pak prý může být, že juniorní pracovníci přijdou o dostatečný mentoring, čímž se jim ztíží stoupání po firemním žebříčku.

Mileniálové na odstřel

Mnohem hůře než lidé na začátku kariér ale mohou podle expertů dopadnout mileniálové, tedy generace lidí narozených mezi lety 1981 a 1996. Koučka leadershipu Lara Milwardová, která se zabývá využíváním poznatků neurovědy pro lepší práci manažerů, pro Business Insider řekla, že právě mileniálové mohou v důsledku pracovních změn náhle přijít o zdánlivě jistou práci.

Právě oni ve Spojených státech zastávají pozice středního managementu nejčastěji a podle odbornice jsou těmi, kteří zhruba v období od třicátého do čtyřicátého roku života žonglují mezi kariérním postupem a rodinným životem. „Může se stát, že to bude právě tato generace, která to odnese,“ řekla Milwardová. Souhlasí s ní Chris Lovell, kariérní expert společnosti SoFi Technologies. „Vzhledem k tomu, že mileniálové tvoří velkou část středního managementu, jsou spolu s některými příslušníky generace X (narození 1960–1980) tímto trendem postiženi nejvíce,“ potvrdil pro Business Insider.

Mileniálové se oproti dřívějším generacím podle expertů vyznačují tím, že více dbají na rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem než generace předešlé, k práci se tolik neupínají a vydělané peníze pro ně nejsou tím hlavním. Řada manažerů tohoto věku je zároveň vyhořelých kvůli zvýšené pracovní zátěži a ustrnutí na jedné pracovní pozici. Ve firmách tedy tím spíš nebudou chybět.

Analýza pro agenturu Bloomberg zjistila, že v roce 2023 byla téměř třetina propouštěných zaměstnanců v USA na pozicích středního managementu, v roce 2018 to bylo jen 20 procent. Trend potvrzuje pro magazín Forbes i Joe Galvin z koučinkové organizace Vistage. Podle něj k propouštění začalo docházet poté, co se práce z domova stala běžnou součástí chodu firem a když technologie včetně umělé inteligence udělaly v posledních letech obrovský skok vpřed.

„V analogové éře jste museli komunikovat ručně, abyste byli schopni sladit své zaměstnance. Dnes to všechno umožnily technologie. A změna chování, kterou jsme viděli během pandemie, to urychlila,“ uvedl Gavin. Středního článku řízení zkrátka mnohde není potřeba.

Oslabený mentoring a koučink

A tak jedním z důvodů, proč firmy odstraňují tuto úroveň své hierarchie, má být zefektivnění komunikace mezi řadovými zaměstnanci a top managementem. „To často vede k plošší organizační struktuře, která poskytuje zaměstnancům jasnější přehled o vyšším vedení a zmírňuje neefektivitu práce spojenou s příliš vrstevnatým řízením společnosti,“ uvedl Galvin pro Forbes.

Stejně jako Bayer postupuje ve zjednodušování firemních struktur i další farmaceutický gigant Novartis. „Stará představa, že vedoucí pracovník musí být nejzkušenější, nejmoudřejší nebo nejchytřejší člen skupiny, se stává nadbytečnou,“ řekl Steven Baert, personální ředitel společnosti v rozhovoru pro web Gallup.

Přestože snížení počtu středních manažerských pozic přináší firmě výhody, jakými jsou provozní efektivita nebo úspory nákladů, může mít i negativní dopady. Jde o již zmíněné nedostatečné vedení juniorních pracovníků. Balvin upozorňuje i na možné snížení pracovní morálky zaměstnanců, ztížení kariérního růstu nebo menší celkovou angažovanost. Podle expertů se totiž v poslední době významně proměnila role šéfů. Klasickou verzi, kdy boss chodí po kanceláři a pouze kontroluje, co ostatní dělají, je podle nich dnes vidět jen zřídka. Větší roli mají tito pracovníci právě v mentoringu. Podle Galvina je nutné, aby nejvyšší vedení dokázalo v roli mentorů a koučů propuštěné střední manažery nahradit.

Na tomto bodě se ukazuje, že ne všude může podle Forbesu zeštíhlení manažerského patra pomoci. Mohlo by postupně narušit přirozenou hierarchii firmy. Krátkodobě se tak její chod může stát efektivnějším, v dlouhodobém výhledu se ale dopady ukážou jako negativní. Někteří zaměstnanci se pak mohou cítit odtržení od firemního rozhodování, protože nebudou mít komu sdělit své požadavky nebo stížnosti a nebudou tak moci ovlivnit chod podniku.

Autor je redaktorem Hospodářských novin.

Související