Promýšlet výrobní procesy, logistiku, recyklaci materiálů a společenskou odpovědnost musí každá velká firma. Pro společnost PPG, která je globálním výrobcem nátěrových hmot a barev, to není otázka legislativních požadavků, ale reakce na měnící se situaci na trhu. „Dovedli nás k tomu zákazníci, kteří si stále více uvědomují dopady na klima spojené s jejich nákupy,“ říká v rozhovoru obchodní ředitel PPG pro Česko, divize Architectural Coatings, Jan Šipan, který pozoruje, že toto téma je v posledních letech stále důležitější pro zákazníky i zaměstnance.

Jaké trendy aktuálně pozorujete na trhu nátěrových materiálů?

Zákazníky naší sítě Dům barev tvoří asi z padesáti procent profesionální firmy, druhá polovina je maloobchod. Firmy dost reagují na trendy ve stavebnictví a na požadavky developerů. Roste poptávka po omyvatelných barvách, které jsou kvalitní a vydrží déle. Oblíbené jsou také antibakteriální barvy. Ty se dřív prodávaly jen do nemocnic pro výmalbu operačních sálů, ale dnes už se používají na celé chodby a čekárny. A zajímavý vliv mají na náš obor stále rozšířenější LED svítidla. Oproti klasickým žárovkám totiž nasvítí stěnu lépe a prozradí různé stavební nedokonalosti. Díky tomu se zvyšuje zájem o matné nátěry, které dokážou tyto chyby lépe skrýt. Všeobecně je ale největším trendem zájem o udržitelnost a klima.

Přichází poptávka po udržitelných produktech a principech přímo od vašich zákazníků?

Určitě ano. Jako země jsme sice pořád dost konzervativní, ale zvlášť u mladších zákazníků v posledních letech vidíme, že tohle téma je pro ně zásadní. Poptávají například vodou ředitelné barvy a ptají se na jejich původ. To jsou věci, které ještě před pár lety tolik lidí nezajímaly. U velkoodběratelů pak hraje roli jejich zapojení do širšího řetězce. Sami musí plnit udržitelné normy nebo vlastní kritéria a samozřejmě hledají dodavatele a produkty kompatibilní s jejich filozofií.

Jakou roli v tom hraje zpřísňování legislativy?

Myslím si, že motorem této změny nejsou přísnější pravidla, ale jiný způsob uvažování. A to nejen ohledně udržitelnosti, ale také pokud jde o zdravé prostředí ve firmě a její dobré fungování. Když dnes mladí lidé nastupují do práce, ptají se nejen na to, co budou dělat a za kolik, ale také jaká ta firma je, jaká je v ní atmosféra.

Je pro ně atmosféra firmy důležitější, než z čeho vyrábíte barvy a komu je prodáváte?

To spolu souvisí. Když se prezentujete jako firma, která má určitou udržitelnou filozofii, tak z toho nejde vybrat jen jeden prvek. Všechno musí fungovat dohromady. Moje generace se na to dívala ještě jinak, kladli jsme větší důraz na ekonomické a technické fungování firmy. Dnes je ale nutné zamýšlet se hlavně nad tím, jak naše činnost ovlivňuje prostředí kolem nás.

Jaké rozdíly pozorujete v přístupu k ESG v českém prostředí v porovnání s evropskými a světovými standardy?

Jsme sice součástí Evropské unie, ale rozdíly v předpisech v jednotlivých zemích jsou stále ohromné. Když máme nějaký výrobek certifikovaný v jedné zemi, neznamená to, že ho budeme moci vyvážet i do jiné. Například ve Skandinávii jsou dnes udržitelná řešení daleko běžnější než ve východní Evropě. Je to ale jen otázka času. Pracujeme v chemickém sektoru, kde je to obtížnější, ale naše globální prodeje za loňský rok tvořily ze 44 procent produkty s atributy udržitelnosti. A náš závazek do roku 2030 je dostat se na 50 procent. Směr tohoto vývoje je nevyhnutelný.

Co by pomohlo tento poměr dál zvyšovat?

Velký vliv na to má edukace zákazníků. U nás je například stále velká poptávka po syntetických barvách, zatímco v západní Evropě už je nižší. Myslím si, že je v tom zkrátka setrvačnost. Určitá generace lidí byla zvyklá na to, že na dřevo se používala syntetická lazura. A mnoho lidí jednoduše neví, že udržitelné řešení je stejně kvalitní. Z pohledu regulace je pak hodně důležité, aby změny přicházely postupně a aby byly předvídatelné.

Jak hodnotíte proces vytváření ESG strategie z ekonomického hlediska?

Dlouhodobá udržitelnost se rozhodně vyplácí. Je to nejen ekonomická výhoda, ale i nutnost, neboť planeta není nafukovací. I když menší firma ještě nemá povinnost vytvářet ESG report, přijde za ní obchodní partner, který to vyžaduje. A pokud mu neposkytne přesná data o své uhlíkové stopě, může ji to vyřadit ze soutěže.

Text vznikl ve spolupráci s firmou PPG.

Související