Avatar, slavný sci‑fi film kanadsko‑amerického režiséra Jamese Camerona, se odehrává na životem oplývajícím měsíci obíhajícím planetu – plynového obra – u největší hvězdy ze soustavy Alfa Centauri. Režisér si tento svět při psaní scénáře před více než čtvrt stoletím vysnil, astronomové začínající tehdy pátrat po exoplanetách nic takového neznali.

Astronomická pozorování z roku 2022 kupodivu naznačují, že si Cameron až tolik nevymýšlel. Kolem zmíněné hvězdy, která je od nás vzdálená přes čtyři světelné roky, zřejmě opravdu krouží exoplaneta o něco menší než náš Saturn. Takže tam nelze vyloučit ani obyvatelný měsíc srovnatelný se Zemí. To vše teď ještě musí ověřit přesnější výzkumy, do nichž by se již letos měl zapojit americký vesmírný teleskop Jamese Webba.

Domovy pro mimozemšťany

Za třicet let pátrání po planetách u jiných sluncí se již podařilo objevit tisíce exotických světů. V prvních letech astronomové detekovali jen obří tělesa, podobná našemu Jupiteru, protože ta šlo odhalit snadněji.

Se zdokonalením pozorovací techniky a po vyslání teleskopů do vesmíru se daří odhalovat také planety zemské velikosti, ačkoliv zatím jen v těsné blízkosti malých a vysoce eruptivních hvězd, takzvaných červených trpaslíků (jsou dvakrát až desetkrát lehčí než Slunce). Zdá se sice, že většina z těchto planet je buď zmrzlá, nebo naopak rozžhavená na stovky stupňů, přesto vědci znají i takové, které by, alespoň teoreticky, hostit život mohly.

Dokonce nejbližší hvězda Proxima Centauri, která také patří do soustavy Alfa Centauri tvořené třemi slunci, je doprovázena kamennou planetou. V porovnání se Zemí je nepatrně těžší, podstatně chladnější a hlavně je vystavena silnější radiaci, která v blízkosti většiny červených trpaslíků bývá běžná. Přesto si na ní podle analýz optimisticky naladěných astrobiologů lze představit odolné mikroorganismy.

Na rýsovacích prknech existují projekty automatických průzkumníků vybavených umělou inteligencí.

Několik planet u červených trpaslíků má o něco příznivější parametry. Například ta, která krouží kolem hvězdy Ross 128, nebo dvojice jiných u takzvané Teegardenovy hvězdy. Z nich je každá podobně velká jako Země, jedna o něco teplejší, druhá mírně chladnější. Vědci se nyní na konferencích dohadují, zda záření z blízké hvězdy neodvanulo atmosféru a ponechalo na povrchu vodu. Vše totiž závisí na tom, zda si tyto planety dokážou kolem sebe vytvořit dostatečně silné magnetické pole, které by je před radiací ochránilo. K tomu je zapotřebí, aby měly pod svým povrchem rozžhavené železné jádro a aby dostatečně rychle rotovaly, což astronomové prozatím zjistit nedovedou.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.