Když italští výzkumníci odstranili tukové povlaky z cév pacientů se srdečními problémy, zjistili, že více než polovina z nich je měla kontaminované mikro‑ a nanočásticemi polyetylenu a polyvinylchloridu. Tyto osoby jsou oproti ostatním ohroženy skoro pětinásobně vyšším rizikem mrtvice nebo infarktu. Studií varujících před negativním vlivem mikroplastů na zdraví v poslední době přibývá.
Tým vedený Raffaelem Marfellem z Univerzity Luigiho Vanvitelliho chce závěry potvrdit dalšími výzkumy. Nicméně dosavadní výsledky naznačují, proč 20 až 30 procent pacientů léčených s vysokým krevním tlakem či cukrovkou prodělá i tak infarkt nebo mrtvici. Pokud k podobným závěrům dojdou i další týmy, bylo by podle Marfella namístě zbrzdit masovou produkci plastů. Ty se časem rozpadají na malé dílky, mikroskopické částice se dostávají do vzduchu, do potravin nebo do vody a pronikají do lidského těla. A protiopatření se tak projeví až za několik let.
Oceány jako sklad odpadu
Na světě se ročně vyrobí zhruba 400 milionů tun plastových produktů. Zejména ve formě obalů jich přibývá. Do roku 2050 už to má být dvojnásobek. V Evropě se recykluje asi třetina, celosvětově pouhých deset procent. Podstatná část končí na skládkách, rozpadá se v půdě a zejména se hromadí na dnech moří a oceánů. Tam se dostává hlavně řekami přitékajícími z Asie a z Afriky.
Do lidského těla se mikroplasty dostávají s jídlem, s pitím, ale i dechem. „Může dojít i k přenosu přes kůži,“ upozorňuje Jan Halfar z katedry environmentálního inženýrství Hornicko‑geologické fakulty VŠB‑TUO. S kolegy se nyní rozhodl jednu z cest podrobněji prozkoumat – analyzovali množství mikroplastů v pitné vodě.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později