Nebylo mu ještě ani 30 let, přesto v Česku Petr Handlíř patří k nejuznávanějším expertům na výkonnostní marketing na Facebooku i dalších sociálních sítích. Svědčí o tom i fakt, že spolu se svým týmem spravuje facebookovou reklamu pro více než 120 klientů v objemu okolo 400 milionů korun. Probrali jsme, jak dělat reklamu na Facebooku co nejefektivněji, ale třeba i to, proč nechce, aby jeho byznys rostl za každou cenu.

Co si představit pod pojmem výkonnostní marketing?

Jednoduše řečeno ve výkonnostním marketingu platí, že když investujete jednu korunu, měla by vám v dohledné době vydělat mnohem víc. Tím se liší třeba od brandového marketingu, kde nejde ani tak o krátkodobou výnosnost, ale o dlouhodobé budování značky.

Specializujete se na reklamu na Facebooku a Instagramu. Jaké typy firem by měly na těchto sociálních sítích inzerovat a pro koho jde naopak o vyhozené peníze?

O vyhozené peníze nejde nikdy. Minimálně budování značky a oslovení určitého počtu lidí dosáhne prostřednictvím reklamy každá firma. Podstatný je ale podle mne jednak typ produktu a pak marže firmy. Primárně by měly využívat Facebook a Instagram firmy, které mají nějaký líbivý a ideálně ne moc drahý produkt, který si chcete impulzivně koupit, jakmile na vás někde vyskočí. Typicky jde o jídlo nebo třeba módu. Jako opačný příklad dávám vodovodní baterii. To je něco, co nakupujete jednou za deset let a vyhledáváte ji spíše přes vyhledávače typu Google nebo Seznam. Druhým důležitým faktorem je vysoká marže firmy, tak aby byla schopná utáhnout vyšší marketingový rozpočet.

Kolik stojí udělat dobrou reklamu na Facebooku?

Takto obecně nejde odpovědět. Některé firmy vrací do reklamy pět procent obratu, jiné, které mají obrovskou marži, dávají do marketingu klidně 30 procent tržeb. A pořád to dává smysl.

Spousta projektů v Česku je na reklamě na Facebooku a Instagramu závislá. Kdyby ji neměly, tak neexistují.

Od jaké částky se vyplatí na Facebooku a Instagramu dělat reklamu?

Minimální suma je 25 korun denně, přičemž platí, že doslova každá koruna, kterou do reklamy dáte, skutečně osloví lidi. Když máte třeba kavárnu někde na malém městě, tak vám stačí klidně dva tisíce korun měsíčně a oslovíte v pohodě lidi, které oslovit potřebujete. Nižší tisíce korun měsíčně stojí třeba i remarketing, kdy se připomínáte lidem, kteří přišli do vašeho e‑shopu a prohlíželi si nějaké zboží. Menší části e‑shopů se pak vyplatí i promo nějakých jejich aktuálních akcí. To už je samozřejmě dražší. No a pak máte malé procento firem, kterým se vyplatí utrácet za reklamu na sociálních sítích statisíce či miliony korun měsíčně.

Platí, že na Facebooku se daří zasáhnout spíš starší a na Instagramu mladší cílové skupiny?

Asi to platí, u Facebooku jsou to z velké části lidé 30 až 60 let, což je ale zároveň skupina, která má v porovnání s mladšími lidmi o hodně víc peněz. Takže když chcete zasáhnout tuto skupinu, tak je Facebook skutečně velmi vhodná sociální síť. Na Instagramu se zase dobře cílí na lidi od 20 do 35 let. Věková skupina 15 až 30 let jsou zase typicky lidé využívající TikTok.

Petr Handlíř

Stojí v čele společnosti PetrHandlíř.cz, kterou založil. Reklamě na sociálních sítích se věnuje necelých deset let. Zpočátku pracoval jako vedoucí sociálních médií pro agenturu Proficio, poté založil vlastní firmu.

Jak velký byznys je reklama na Facebooku a Instagramu v Česku?

Obrovský. Jen přes naši firmu loni společnosti na těchto sítích za reklamu utratily 400 milionů korun, a přesto je to jen kapka v moři. Za léta, co jsem v téhle branži, taky vidím, kolik projektů v Česku je na téhle reklamě závislých. Kdyby ji neměly, tak neexistují.

Některé firmy v reklamu na sociálních sítích nevěří, vy si ale asi myslíte opak.

Jasně. Někteří naši klienti jsou díky téhle reklamě vývojově o několik let dál, než kdyby ji neměli. Obraty se jim i díky ní zněkolikanásobily. Průměrně se firmám každá investovaná koruna do reklamy vrátila tak pětinásobně.

Jak jste se vy osobně dostal k marketingu?

Už v 19 letech jsem si založil e‑shop, na kterém jsem prodával oblečení. Už tehdy jsem si uvědomil, jak důležitá je reklama na Facebooku pro byznys. E‑shop se mi potom povedlo prodat, pár let jsem tam ještě pomáhal s marketingem, zároveň jsem dělal v jedné brněnské reklamní agentuře a měl ještě své další projekty. Pak jsem odešel kompletně na volnou nohu, tehdy mi hodně pomohlo, že jsem udělal velmi rozsáhlou případovou studii, v níž jsem popsal svou dlouhodobou spolupráci s firmou Brašnářství Tlustý. Zatímco většina ostatních podobných studií byla vždy jen stručným shrnutím o pár číslech, já jsem to pojal jinak. Strávil jsem nad ní desítky hodin a velmi podrobně jsem popsal celý proces své práce. Získalo to obrovskou odezvu a ozvaly se mi desítky firem, které se mnou chtěly spolupracovat. Já jsem neuměl říkat ne a skončilo to tím, že jsem dělal přes 240 hodin měsíčně. Našel jsem si proto prvního kolegu a postupně se nabalovali další lidé. Dnes je nás asi osmnáct. Trochu jsem se toho růstu bál, nevěděl jsem, jak to budeme zvládat. Nemáme ani žádnou kancelář, všichni pracují z domova z různých částí republiky, ale zatím to funguje. Ovšem jak často říkám, nechceme růst za každou cenu. Nepotřebuji vydělávat dvakrát víc peněz než dřív. Radši si hlídám, abych neměl nepřiměřeně moc stresu, byl každý den v pět odpoledne doma a o víkendech nemusel pracovat.

Proč nechcete víc růst?

Mojí mantrou je dělat méně, ale za víc. Mnoho konkurenčních firem se snaží brát všechny klienty, a to i za cenu nízké marže, takže jim nakonec zůstane málo peněz. Touhle cestou nechci jít. Proto si také vyberu třeba jen jednu z deseti firem, které poptávají naše služby. To mi také dává možnost pracovat jen s firmami, jejichž byznys mi dává smysl, a zároveň jde o lidi, se kterými si rozumím. Dalším důležitým parametrem je, že musím být přesvědčený, že se jim spolupráce s námi vyplatí, a že jsme jim dokonce schopni doručit výrazně lepší výsledek, než oni sami očekávají. Vychází to z jednoduché úvahy. Když se spolupráce s námi firmě vyplatí, může pak být dlouhodobá.

Kolik peněz vaše firma vydělává?

Obrat byl loni 40 milionů korun a ziskovost je ve výši středních desítek procent.

Související