Naše mysl nám většinou obětavě slouží, občas si však své uvažování trochu zjednodušuje. Jednou z cest, jak k tomu dochází, je sklon hledat paralely tam, kde nejsou. V ekonomickém uvažování jde často o paralelu mezi ekonomikou a firmou. Příkladem je nepochopení principu komparativních výhod, pocházející od anglického ekonoma Davida Ricarda. Pojmem se často ohánějí politici i podnikatelé. Nesprávné chápání tohoto pojmu, opírající se o mylnou paralelu mezi ekonomikou a firmou, však vede k tomu, že jejich doporučení nejsou jen chybná, ale i škodlivá.
Zdrojem nepochopení je představa, že „konkurenceschopnost“ země v mezinárodním obchodě se opírá o totéž, co konkurenceschopnost firmy. Mezinárodní obchod mezi zeměmi však není založen na konkurenceschopnosti, ale na obchodních výhodách, k nimž patří (vedle absolutních výhod) i výhody komparativní.
Absolutní výhody v mezinárodních vztazích jsou svou podstatou jednoduché a odpovídají běžnému chápání konkurenceschopnosti. Komparativní výhody však představují pojem zcela odlišný. Vycházejí z toho, že národní ekonomiky (na rozdíl od firem) spolu na mezinárodních trzích nesoutěží: řídí se podmínkami vzájemné výhodnosti. Pokud by jejich vztahy výhodné nebyly, k obchodu by nedošlo.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později