Je to jen pár let, co obnovitelné zdroje energie patřily v Česku mezi nenáviděná slova. Veřejný prostor zaplňovaly diskuse o solárních baronech, fotovoltaickém tunelu či podvodu za bilion korun. Lidé ve velkém brojili proti výstavbě větrných parků. Kvůli tomu takřka zamrzla výstavba nových výroben elektřiny. A nikoho to ani příliš nevzrušovalo. Vždyť „šťávy“ bylo v síti dost. Dokonce víc, než jsme sami doma dokázali spotřebovat. Co na tom, že hlavní část pocházela ze stárnoucích uhelných elektráren. Pragmatický přístup k dekarbonizaci, který již tehdy hýbal celou Evropou, se v Česku vytratil.
Teď je to jinak. Solární a větrná energie se stává významnější součástí domácího energetického mixu a stát ve svém hlavním koncepčním dokumentu předpokládá, že všechny obnovitelné zdroje budou v roce 2050 zajišťovat přibližně polovinu vyrobené elektřiny v Česku. Tu druhou má poskytnout jaderná energetika. Postoje k tomuto bezemisnímu, ale nikoliv obnovitelnému zdroji se však různí. Jedni říkají, že bez jádra nelze uskutečnit evropský sen o uhlíkové neutralitě do roku 2050, jiní poukazují na nedořešené skladování vyhořelého jaderného paliva.
Podle návrhu státní energetické koncepce, kterou má na začátku léta dostat na stůl vláda, bude však role jaderných bloků v polovině století klíčová. Zajistí to, co soláry ani větrníky ze své podstaty nedokážou – nepřetržitou dodávku elektřiny bez ohledu na rozmary počasí či denní dobu. Ačkoliv je rok 2050 ještě daleko, nemusí být dosažení plánovaného podílu jádra jednoduché.
Výroba a spotřeba elektřiny v Česku
Šest jaderných bloků, čtyři v Dukovanech a dva v Temelíně, se nyní na tuzemské výrobě elektřiny podílejí zhruba z 37 procent. Jenže dukovanské bloky už brzy dosáhnou čtyřiceti let provozu a zatím se počítá, že z technického a zároveň ekonomického pohledu se vyplatí investovat do prodloužení jejich provozu na šedesát let. To by znamenalo, že je bude nutné odstavit krátce po roce 2045. Přestože někteří provozovatelé ve světě cílí i na další prodlužování životnosti, najisto s tím počítat nelze.
Ve chvíli, kdy dukovanské bloky odejdou do „důchodu“, vypadne zhruba 20 procent výroby. Spuštění jednoho nebo dvou nových velkých bloků by je pouze nahradilo. Má‑li však podíl jádra na výrobě elektřiny proti dnešku vzrůst, je třeba jich postavit ještě víc.
Kdo uspěje v jaderném tendru
Vláda proto koncem ledna rozšířila tendr, který původně počítal s podáním závazné nabídky na výstavbu jednoho nového bloku s opcí na další tři někdy v budoucnu. Vyzvala zájemce o výstavbu bloků, francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, ať předloží rovnou závaznou nabídku na čtyři bloky. Má to být výhodnější nejen finančně, ale také organizačně. Pokud by se skutečně podařilo uvést do provozu čtyři nové bloky, dva v Dukovanech a dva v Temelíně, pomohlo by to naplnit zmíněný cíl ze státní energetické koncepce.
Spuštění jednoho nebo dvou nových velkých bloků jen nahradí ty, co půjdou do „důchodu“. Má‑li podíl jádra proti dnešku vzrůst, je třeba jich postavit ještě víc.
Účastníci tendru mají své vylepšené nabídky podat do konce dubna. ČEZ došlé materiály do poloviny června vyhodnotí a výsledek předá vládě. Ministři následně rozhodnou, komu výstavbu svěří, a někdy na přelomu roku s vítězem tendru podepíšou smlouvu. V tu chvíli už by také mělo být jasné, zda se v Česku budou stavět jeden, dva, či rovnou čtyři nové bloky. Aktuálně nejpravděpodobnější varianta počítá s tím, že by se v první vlně začaly stavět dva reaktory – a to v Dukovanech. Ministr průmyslu Jozef Síkela nedávno prohlásil, že po současném vládním kabinetu tu zůstane podepsaný kontrakt na nejméně dva reaktory.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111