Není přece možné, aby státní zaměstnanci vydělávali více, než ti, kteří je živí ze svých odvedených daní. Tak by se daly shrnout pohoršené reakce mnoha analytiků a politiků na statistiky o výdělcích lidí placených erárem a těch zaměstnaných soukromými firmami.

Aktuální data o průměrných mzdách a platech za loňský rok zveřejnil na konci března Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), který provozuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Na první pohled se zjištění sběračů dat od stovek tisíc lidí pracujících ve veřejném i soukromém sektoru opravdu mohlo zdát zarážející. Zaměstnanci placení z eráru si průměrně přišli na 52 298 korun měsíčně. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla o 3,5 tisíce nižší.

Detailnější rozbor ale ukazuje, jak zrádné a ošidné může být lehkomyslné nakládání se statistikou. V mnoha profesích se ve skutečnosti státní zaměstnanci lépe nemají. Na klíčových, odborných pozicích jsou placení dokonce podstatně hůř, než na kolik by si přišli v komerční firmě. Patrně ani nejzarytější fanoušci malého, efektivního státu přitom nebudou rozporovat fakt, že třeba bez dobře zaplacených „ajťáků“ jednoduše moderní, digitální stát vybudovat nelze.

Zároveň ale nelze říci, že by počet státních zaměstnanců a objem peněz na jejich platy nepředstavoval problém. Jiné statistiky, tentokrát z databází ministerstva financí ukazují, že v posledních deseti letech výdaje na učitele, lékaře, hasiče, policisty nebo úředníky nabobtnaly nevídaným způsobem. Zpomalit tempo růstu rozpočtových výdajů na platy se podařilo přibrzdit až současné vládě, ovšem za cenu silně nepopulárních opatření.

„Ajťáci“ si v soukromé firmě vydělají přes 79,5 tisíce korun, ve státních službách najdou na výplatní pásce „jen“ asi 62 tisíc.

Matoucí průměry

Hlavní záludnost interpretace statistik o průměrných platech a mzdách spočívá v naprosto rozdílném složení zaměstnanců státu a soukromých firem, co se kvalifikace týče.

Podle údajů ISPV pracuje pro stát podstatně více lidí s vyšším dosaženým vzděláním. Například lidé s vysokoškolským diplomem – tedy nejlépe placená část populace – tvoří bezmála třetinu všech státních zaměstnanců; dalších 12 procent jsou lidé s vyšším odborným nebo bakalářským vzděláním. Naproti tomu v privátní sféře je podíl vysokoškoláků včetně bakalářů jen zhruba čtvrtinový. A zatímco ve státních službách představují lidé se základním nebo nedokončeným vzděláním (tedy naopak nejhůře placení zaměstnanci) pouhá tři procenta pracovní síly, ve firmách je to skoro desetina. Více než dvojnásobný je u nich také podíl středoškoláků bez maturity.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.