K východiskům ekonomie patří přesvědčení, že hodnotu či užitné vlastnosti věcí, jichž se naše rozhodování týká, jsme schopni objektivně posoudit, a netrpíme tak sklonem je bezdůvodně nadhodnocovat ani podhodnocovat. Psychologické výzkumy však ukazují, že tomu tak vždy není.
Jsou totiž produkty či služby, jejichž hodnotu často, a mnohdy i systematicky, přeceňujeme, ale i věci, u kterých je tomu naopak. Dojde‑li k tomu, pak naše rozhodnutí nemusí být zcela rozumná. Platí to tím spíše, že o tomto sklonu může vědět druhá strana, tedy ti, kdo dané produkty či služby prodávají.
O tendenci propadat při posuzování hodnoty produktů či služeb občas zkreslením je tak dobré vědět. Psychologické okolnosti, které při tom hrají svou roli, jsou poměrně jednoduché, ne však samozřejmé.
Efekt „do‑it‑yourself“
K nejznámějším příkladům sklonu k nadhodnocování určitých statků patří efekt „do‑it‑yourself“, zvaný též paradox Ikea. Podstata efektu, pojmenovaného podle skandinávského výrobce nábytku, spočívá v tom, že produktům, které jsme si, alespoň částečně, sami sestavili, přisuzujeme vyšší hodnotu.
Kdo by se chtěl nechat léčit od „levného lékaře“ či nechat se u soudu zastupovat „laciným advokátem“.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan Urban
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



