K východiskům ekonomie patří přesvědčení, že hodnotu či užitné vlastnosti věcí, jichž se naše rozhodování týká, jsme schopni objektivně posoudit, a netrpíme tak sklonem je bezdůvodně nadhodnocovat ani podhodnocovat. Psychologické výzkumy však ukazují, že tomu tak vždy není.
Jsou totiž produkty či služby, jejichž hodnotu často, a mnohdy i systematicky, přeceňujeme, ale i věci, u kterých je tomu naopak. Dojde‑li k tomu, pak naše rozhodnutí nemusí být zcela rozumná. Platí to tím spíše, že o tomto sklonu může vědět druhá strana, tedy ti, kdo dané produkty či služby prodávají.
O tendenci propadat při posuzování hodnoty produktů či služeb občas zkreslením je tak dobré vědět. Psychologické okolnosti, které při tom hrají svou roli, jsou poměrně jednoduché, ne však samozřejmé.
Efekt „do‑it‑yourself“
K nejznámějším příkladům sklonu k nadhodnocování určitých statků patří efekt „do‑it‑yourself“, zvaný též paradox Ikea. Podstata efektu, pojmenovaného podle skandinávského výrobce nábytku, spočívá v tom, že produktům, které jsme si, alespoň částečně, sami sestavili, přisuzujeme vyšší hodnotu.
Kdo by se chtěl nechat léčit od „levného lékaře“ či nechat se u soudu zastupovat „laciným advokátem“.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později