Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin PetříčekDebata o Green Dealu měla v Česku dlouhou dobu pouze ideologický rozměr. Snahy o dekarbonizaci schytávaly kritiku z mnoha stran, což ozeleňování ekonomiky ve srovnání s jinými zeměmi brzdilo. „Mrzí mě, že z Green Dealu se stala hrozba. Přitom lidé – a obzvlášť v regionech, které byly z pohledu ekologie nejvíc postiženy – chtějí, aby politici měli zelenou agendu. A to bez ohledu na jejich stranickou příslušnost,“ říká Kamil Čermák, šéf společnosti ČEZ ESCO, která se zaměřuje na energeticky úsporná řešení pro státní správu, místní samosprávy i firemní sektor. V rozhovoru tvrdí, že postoje podnikatelů i politiků se však už proměňují.
Čeští průmyslníci se do ozelenění vlastních provozů až na výjimky nikdy moc nehrnuli. Přišla už doba, kdy to začínají většinově vnímat jinak?
Nedá se říct, jestli je to už většina, nebo jde zatím jen o nějakou progresivnější menšinu. Ale skupina byznysmenů, kteří do dekarbonizace naskočili zjevně v souvislosti s dopady války na Ukrajině, k podobnému postupu silně přitahuje i ostatní. A to včetně velkých průmyslových firem z různých sektorů – od automobilového průmyslu přes stavebnictví a sklárny až k hutnictví a ocelářství. Jejich šéfové často říkají, že nebyli nijak zamilovaní do Green Dealu, ale nyní to berou jako danou věc. Uvědomili si, že se tomu nevyhnou. A přemýšlejí, kudy jít, aby jejich podnikání „po cestě“ neumřelo, ale naopak dál prosperovalo a díky dekarbonizaci se i víc rozvíjelo. Narativ, že za dekarbonizací je hlas zlého Bruselu a hodný český průmyslník se mu brání, už vymizel. Navíc se dá říci, že dekarbonizace je do určité míry i v národním zájmu, jde o to, jak zajistit energetickou bezpečnost a nezávislost ekonomiky.
To vypadá na úplnou změnu přemýšlení. Skutečně k tomu tolik přispěla válka?
Rozhodně nejen válka. Ale před ní byla debata mnohem více ideologická, úzkostných hlasů, jak nám Green Deal ublíží, bylo víc a zněly hlasitěji. V předchozí dekádě tomu navíc příliš nefandily vládní kabinety ani prezident. Celá diskuse se smrskla jen na pár věcí, kterých se většinová populace bála. Odrazilo se to například v tom, že podle průzkumů si nyní 70 procent lidí myslí, že Green Deal znamená jen zákaz spalovacích motorů. Teď si i průmyslníci uvědomují, že energetická bezpečnost a nezávislost je otázkou rozumného přežití a fungování. K tomu se přidávají úspory energie a budování obnovitelných zdrojů, tlak na zelenání ze strany odběratelů v rámci globálních řetězců, a navíc i taxonomie bank a pojišťoven, která jim určuje, komu mohou půjčit a koho pojistit.
Dekarbonizace je i v národním zájmu. Jde o to, jak zabezpečit energetickou bezpečnost a nezávislost ekonomiky.
Přistupují k tomu firmy spíše pod tlakem vnějších okolností – protože musí –, anebo si uvědomily, že to pro ně bude ekonomicky výhodné?
Jsou firmy, které k dekarbonizaci přistupují čistě hodnotově, někdy i kvůli svým vlastníkům. Ale podnikatelské myšlení většinou není založené na čistém altruismu, je v tom hodně pragmatismu. Kdyby do toho neinvestovali, budou mít nakonec velký problém zůstat součástí dodavatelských řetězců. Třeba i řada odběratelů ušlechtilé oceli a železa už dnes chce, aby jejich dodavatelé byli dekarbonizovaní. Česká ekonomika je závislá na exportu, ale i na importu a bez zapojení do oněch řetězců nebude průmysl, který bychom chtěli zachovat, funkční.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
