Aktuální číslo časopisu Ekonom
Radek NovotnýÚtoky jemenských povstalců na lodě v Rudém moři u průlivu Báb al‑Mandab, nárůst pirátství kolem Singapuru, zablokování Suezského průplavu jednou lodí, omezený průjezd Panamským průplavem kvůli nedostatku vody. Tyto situace mají jedno společné – odehrávají se v úzkých a tím zranitelných místech na hlavních námořních trasách, jejichž zablokování má dominový efekt a celosvětové následky.
„Čím intenzivnější jsou meziregionální vazby a čím intenzivnější je doprava, tak jakýkoliv výpadek jedné trasy může způsobit kolaps, zejména pokud se to týká hlavních průplavů a průlivů,“ říká politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Míra globalizace je přitom na vrcholu, přestože tempo propojování světa v poslední době ustalo. Světový obchod je tak extrémně závislý na přepravě zboží na velké vzdálenosti.
Podle ředitele Svazu spedice a logistiky ČR Petra Rožka je v tom námořní doprava nenahraditelná. „Protože letecká doprava má ve srovnání s ní velmi malou kapacitu, a navíc je mnohem dražší,“ říká. Po moři se tak podle různých odhadů přesouvá 80 až 90 procent světového zboží, komponent a surovin.
Jak dodává David Knobloch, šéf české pobočky spediční společnosti NTG Air & Ocean, v námořní přepravě i proto hrají stále větší roli geopolitické zájmy a narůstající spory. Podle Jelena nyní probíhá po světě nejvyšší počet konfliktů za posledních 30 let. Ústřední roli v tom hraje fakt, že se různé regionální mocnosti snaží narušit dominantní postavení Spojených států jakožto světového „policajta“.
To se pak odráží i v potížích námořní přepravy, zejména právě v úžinách a průplavech. Některé státy v tom vidí příležitost vybudovat nové trasy globálního obchodu. Kdo na tom vydělá a jaká rizika to přinese?
Hlavní trasy námořní přepravy
Úzká hrdla mezi Čínou a EU
Největší koncentrace zranitelných úzkých bodů námořní přepravy je na hlavním obchodním tahu mezi východní Asií a Evropskou unií. Lodě vyplouvají především z Číny, kde je sedm z deseti největších kontejnerových přístavů světa, a jedou přes Singapur, kolem jižní Indie a Arabského poloostrova do Suezského průplavu a dál do Evropy (viz mapa námořních tras).
Prvním problematickým bodem jsou úžiny kolem Tchaj‑wanu. Ten chce Čína připojit, zatímco Spojené státy ji od toho odrazují. V oblasti často dochází k vojenským cvičením obou stran a nárůstu napětí. Čína přitom v poslední době výrazně zbrojí a svou armádu posiluje zejména na moři. V současnosti má nejpočetnější flotilu vojenských plavidel na světě.
„Předpokládám, že Čína bude chtít Tchaj‑wan dřív nebo později získat zpátky silou,“ odhaduje Jelen. Simulace agentury Bloomberg ukazuje, že v případě války a blokády Tchaj‑wanu by světový HDP klesl o pět procent.
Čím intenzivnější jsou meziregionální vazby a doprava, tím větší problémy způsobí výpadek jedné trasy.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
