Aktuální číslo časopisu Ekonom
Radek NovotnýÚtoky jemenských povstalců na lodě v Rudém moři u průlivu Báb al‑Mandab, nárůst pirátství kolem Singapuru, zablokování Suezského průplavu jednou lodí, omezený průjezd Panamským průplavem kvůli nedostatku vody. Tyto situace mají jedno společné – odehrávají se v úzkých a tím zranitelných místech na hlavních námořních trasách, jejichž zablokování má dominový efekt a celosvětové následky.
„Čím intenzivnější jsou meziregionální vazby a čím intenzivnější je doprava, tak jakýkoliv výpadek jedné trasy může způsobit kolaps, zejména pokud se to týká hlavních průplavů a průlivů,“ říká politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Míra globalizace je přitom na vrcholu, přestože tempo propojování světa v poslední době ustalo. Světový obchod je tak extrémně závislý na přepravě zboží na velké vzdálenosti.
Podle ředitele Svazu spedice a logistiky ČR Petra Rožka je v tom námořní doprava nenahraditelná. „Protože letecká doprava má ve srovnání s ní velmi malou kapacitu, a navíc je mnohem dražší,“ říká. Po moři se tak podle různých odhadů přesouvá 80 až 90 procent světového zboží, komponent a surovin.
Jak dodává David Knobloch, šéf české pobočky spediční společnosti NTG Air & Ocean, v námořní přepravě i proto hrají stále větší roli geopolitické zájmy a narůstající spory. Podle Jelena nyní probíhá po světě nejvyšší počet konfliktů za posledních 30 let. Ústřední roli v tom hraje fakt, že se různé regionální mocnosti snaží narušit dominantní postavení Spojených států jakožto světového „policajta“.
To se pak odráží i v potížích námořní přepravy, zejména právě v úžinách a průplavech. Některé státy v tom vidí příležitost vybudovat nové trasy globálního obchodu. Kdo na tom vydělá a jaká rizika to přinese?
Hlavní trasy námořní přepravy
Úzká hrdla mezi Čínou a EU
Největší koncentrace zranitelných úzkých bodů námořní přepravy je na hlavním obchodním tahu mezi východní Asií a Evropskou unií. Lodě vyplouvají především z Číny, kde je sedm z deseti největších kontejnerových přístavů světa, a jedou přes Singapur, kolem jižní Indie a Arabského poloostrova do Suezského průplavu a dál do Evropy (viz mapa námořních tras).
Prvním problematickým bodem jsou úžiny kolem Tchaj‑wanu. Ten chce Čína připojit, zatímco Spojené státy ji od toho odrazují. V oblasti často dochází k vojenským cvičením obou stran a nárůstu napětí. Čína přitom v poslední době výrazně zbrojí a svou armádu posiluje zejména na moři. V současnosti má nejpočetnější flotilu vojenských plavidel na světě.
„Předpokládám, že Čína bude chtít Tchaj‑wan dřív nebo později získat zpátky silou,“ odhaduje Jelen. Simulace agentury Bloomberg ukazuje, že v případě války a blokády Tchaj‑wanu by světový HDP klesl o pět procent.
Čím intenzivnější jsou meziregionální vazby a doprava, tím větší problémy způsobí výpadek jedné trasy.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
