Největší výzvou pro stát a průmysl je určitě transformace energetiky. Předpokladem jejího úspěchu je však fungující koncepce. Ta neexistuje ani v Česku, ani v Německu, se kterým je česká ekonomika silně propojena. Transformace není promyšlená, protože je třeba mít řešení pro všechno: výrobu elektřiny, její dopravu i skladování.

Výroba elektřiny je stále nejsnáze řešitelná. Česko v tom má oproti Německu velkou výhodu, protože má stále v provozu své jaderné elektrárny. Je proto nepochopitelné, že nenabízí svým občanům a průmyslu výhodnější cenu elektřiny než Německo. A to i v případě, že se s elektřinou obchoduje na lipské burze.

Ani v jedné zemi pak neexistuje koncepce nebo řešení pro dopravu a skladování elektřiny. V této souvislosti musím říci jedno: základem všeho je energie. Nechápu, jak mohli politici privatizovat poskytování energie.

Dalším velkým problémem do budoucna bude personál, a to zejména pro slévárenský průmysl. Obecně je k dispozici méně lidí a také vzdělávání prošlo v posledních letech výrazně negativními změnami. To se týká obzvláště Česka. Nicméně v obou zemích se musí v této oblasti mnohé změnit.

Bohužel si také musíme uvědomit, že stále méně lidí je ochotno převzít odpovědnost. V současné době to není tak patrné, ale za několik let to bude mít obrovský negativní dopad. V budoucnu budou chybět vůdčí osobnosti, které každá země potřebuje.

Nyní nelze předpovědět, zda krizi lépe přežije Česko, či Německo. Pro obě země to bude obtížné. Především to závisí na politice. Podle mého názoru není úkolem politiků zasahovat do ekonomiky. Měli by zajistit spolehlivé rámcové podmínky. K tomu patří například bezpečné a konkurenceschopné dodávky energie nebo zajištění školského a vzdělávacího systému, který je orientován na budoucnost a vytváří ze země bezpečné průmyslové místo. 

Související