Od hamáských útoků proti Izraeli ze začátku října 2023 dění na Blízkém východě opět silně ovlivňuje Evropu, kde štěpí veřejné mínění a vstupuje tak i do volebních soubojů. Jasné vítězství islamofoba Geerta Wilderse v nizozemských volbách je toho důkazem. Odhadovat vývoj v chronicky neklidném regionu je takřka nemožné, přesto se lze pokusit alespoň o nástin možného dění v nadcházejícím roce.

Také v něm – přinejmenším zkraje – bude Blízký východ a s ním i celý svět sledovat vývoj v Pásmu Gazy. Sama vojenská operace Izraele v palestinském pásu patrně skončí až v lednu 2024, možná dokonce později. Alespoň podle stanice CNN, která cituje zdroje z americké administrativy. Izrael deklaroval, že chce palestinské extremistické hnutí Hamás vykořenit nejen z Gazy, ale i z planety. Otázkou zůstává, zda je možné takový úkol splnit. Ze slov Ronena Bara, šéfa izraelské bezpečnostní služby Šin bet, citovaného (třeba) webem Ynetnews, lze usuzovat, že se agenti židovského státu rozběhnou po světě a pokusí se zlikvidovat všechny hamásisty, kteří se na říjnových útocích podíleli. V roce 2024 tak patrně budeme svědky spektakulárních poprav i zdánlivých nehod, které se radikálům v zahraničí přihodí.

Tři varianty, ani jedna ideální

Důležitější pro region je to, co přijde po izraelské operaci v samotném Pásmu. „Gaza se nikdy nevrátí k tomu, čím byla,“ prohlásil podle webu The Times of Israel tamní ministr obrany Joav Galant poté, co nařídil její totální blokádu. Zatím ale není jasné, čím, respektive koho toto území bude. Možnost, že by se k vládě vrátil Hamás, ať už v jakékoliv podobě, se už zdá být vyloučena. Také proto, že si jeho návrat k moci ve skutečnosti nepřejí ani arabské režimy v čele s Egyptem.

Nabízí se několik scénářů, o kterých koncem roku 2023 diskutovali se svými protějšky američtí diplomaté křižující Blízký východ.

První z možností je přímá izraelská vojenská správa. Zhruba taková, jaká teď existuje v takzvaných oblastech C na Západním břehu Jordánu, což je druhá a nyní jediná konsolidovaná část palestinské autonomie. Takto označovaná území tvoří na 60 procent území Západního břehu a žije v nich asi 300 tisíc Palestinců. Podobná varianta se jeví jen jako dočasná, i když ji jako dlouhodobou patrně preferují ti radikálové, které koncem roku 2022 vzal do krajně pravicové vlády šéf strany Likud a premiér Benjamin Netanjahu. Rozhodně ji nepodpoří arabské země Zálivu, jež jsou pro další rozvoj Pásma ekonomicky i politicky klíčové. A nechystají se k tomu ani Spojené státy či další mocnosti.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.