Příští AI vyrobí léky a ušetří elektřinu

Robote, jak se máš? zeptá se technik místo toho, aby odečítal hodnoty a na jejich základě posoudil stav zařízení. A stroj mu odpoví: Celkem to jde, ale fréza mi vydrží už jen pět hodin. Podobně jako si povídáme s chatboty v počítači, bude i v továrnách možné hovořit s asistenty založenými na umělé inteligenci.

Společnost Siemens nyní vyvíjí a testuje průmyslového kopilota, který pomáhá při navrhování strojů i programování jejich softwaru a pak zprostředkuje komunikaci s obsluhou. „Systém pilotujeme ve spolupráci s prvními zákazníky,“ říká Tomáš Froněk, vedoucí oddělení průmyslové automatizace českého Siemensu. A odhaduje, že v roce 2024 by se AI asistenti mohli začít používat v praxi. V průmyslových provozech se podle Froňka rozšíří ve stejně masovém měřítku jako v kancelářích.

S tím souhlasí i další český odborník na umělou inteligenci Josef Urban. „V roce 2024 očekávám zajímavé průmyslové aplikace a vylepšování stávajících architektur, jako jsou jazykové modely nebo grafové neuronové sítě,“ říká vedoucí oddělení umělé inteligence na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

Nástup AI označují experti obecně jako další průmyslovou revo­luci. Očekávají, že některá povolání při jejím rozšiřování zcela zaniknou, jiná se zásadně promění.

Umělá inteligence už pomáhá a v příštím roce bude ještě výrazně nápomocná hlavně v profesích založených na rutinních činnostech. Panuje představa, že časem nahradí práci administrativních pracovníků, účetních, PR expertů i mnohých novinářů, ale také právníků nebo obchodníků.

Evropa zaostává za Čínou

Vývoji chatovacích systémů využívajících prvky umělé inteligence se věnuje řada známých firem. V listopadu 2022 dala společnost OpenAI, kterou spoluzaložil Elon Musk, volně k dispozici ChatGPT. A přidali se další. Nyní mu konkuruje třeba systém Claude 2, vytvořený americkým start‑upem Anthropic. Na trhu je také Bard od firmy Google, při plnění úkolů o něco méně kreativní než ChatGPT. Společnost Microsoft nabízí službu Copilot a virtuálního asistenta jménem Q letos v listopadu představil Amazon – má být zaměřen hlavně na využití v byznysu. Zvládá analyzovat a vizualizovat data, sumarizuje reporty, připraví prezentaci nebo graf.

V roce 2024 bude přibývat chatbotů zaměřených na využití v továrnách anebo při byznysových analýzách. „Jinak od velkých AI firem neočekávám příliš mnoho nových věcí,“ odhaduje Urban. Spíše v příštím roce čeká závody ve vývoji hardwaru pro velké architektury. „Možná se konečně trochu vzchopí i Evropa a začne myslet na to, jak dohnat Spojené státy a jak vytvořit vlastní velké otevřené modely a další AI a digitální infrastrukturu, která tu velmi chybí,“ věří výzkumník. O tom, že Evropa ve vývoji umělé inteligence zaostává za Čínou a USA, je přesvědčen i Tomáš Mikolov, který v minulosti pracoval pro Google, Microsoft nebo Facebook a nyní působí na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

Revoluce ve vývoji materiálů. Chod automatizované laboratoře mají kompletně na starosti roboti řízení umělou inteligencí.

Foto: Marilyn Sargent / Berkeley Lab

Jedno prvenství si však Evropa nyní zřejmě připíše – chystá se zavést regulaci umělé inteligence. V prosinci se na ní po složitých jednáních předběžně dohodli zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU. Nařízení zakazuje například systémy manipulující lidské jednání nebo biometrické kategorizování lidí na základě citlivých charakteristik jako rasa či náboženství.

Přes obrázky až k matematice

Umělá inteligence může posloužit i jako kompas. „Stejně jako internet změnil způsob, jakým vyhledáváme informace, pomůže nám umělá inteligence, abychom se vyznali v datech okolo nás,“ myslí si Mikolov. Počítačové modely přečtou obrovská množství textu a mohou vybrat jen části, které jsou pro dotyčného zajímavé.

Evropa by měla myslet na to, jak dohnat Spojené státy a vytvořit vlastní otevřené modely umělé inteligence.

Mikolov je také přesvědčen, že umělá inteligence se v roce 2024 bude prosazovat v nových aplikacích na tvorbu textu a obrazů. Společnost OpenAI v listopadu vyhlásila možnost volně upravovat ChatGPT. „Vzniknou nástroje, díky nimž budeme schopni lépe a rychleji psát nebo pochopit text,“ říká. Otevírá se tu prostor pro vznik nových start‑upů. Jejich počet by v příštím roce mohl růst exponenciálně. „Zajímavých aplikací se dočkáme ve zpracování textu, ale i u dalších typů dat – obrázků, videí nebo audia,“ doplňuje další český expert na AI a Mikolovův kolega Josef Šivic. Konkrétně podle něj půjde o různé formy asistentů třeba na organizaci nebo úpravu fotek: „Mohou vykonávat také zatím jednoduché úkoly jako zorganizovat schůzku, napsat e‑mail nebo něco objednat.“

Dobrou šanci pro uplatnění průlomových výsledků z oblasti strojového učení a umělé inteligence vidí Šivic v biologii, chemii a materiálovém inženýrství. „Je možné, že se podaří udělat další kroky k novým lékům nebo materiálům,“ říká.

Touto cestou se už vydala společnost DeepMind spadající pod Google. Využila umělou inteligenci pro navržení struktury více než dvou milionů nových materiálů. Jak v listopadu informoval časopis Nature, vědci jich vyfiltrovali 380 tisíc. Chtějí je vyrobit a otestovat v laboratorních podmínkách. Věří, že se mezi nimi podaří najít nové materiály vhodné pro výrobu solárních panelů, čipů, baterií nebo i léků.

V DeepMind nejprve model AI trénovali pomocí databáze materiálů, která vznikla při Lawrence Berkeley National Laboratory. Pak se vybrané látky začaly postupně vyrábět bez zásahu člověka, v automatizované laboratoři označované jako A‑lab. Celý její chod mají na starosti roboti řízení umělou inteligencí. Tento a další podobné systémy mohou výrazně zrychlit vývoj nových sloučenin. „AI algoritmy mají velký potenciál v chemii, biologii a ve výzkumu materiálů,“ potvrzuje Urban. Kromě toho může podle něj umělá inteligence v příštím roce proměnit i medicínu a zdravotnictví. Už nyní se její využití testuje třeba v radiologii, při vyhodnocování podezření na rakovinu nebo při srovnávání vzorků v laboratořích. A časem by AI mohla i empaticky promluvit s pacientem.

Umělá inteligence se uplatní při automatizaci rutinních programovacích úloh i při vysoce odborných činnostech. „V mém oboru, tedy matematice, může dojít na různé trénovací smyčky, které se zaměří na samostatné učení a vylepšování pomocí zpětných vazeb,“ odhaduje další využití umělé inteligence Urban. Doufá také, že metody strojového učení začnou být inteligentnější a tak jako lidé se budou časem schopné učit z menšího množství příkladů než dnes. K tomu, že i v matematice se rozjedou výraznější závody mezi firmami na AI, má přispět cena AIMO. Vítězný tým získá 10 milionů dolarů.

Jak ušetřit spotřebu elektřiny

Nutnost pracovat s AI si uvědomují i zástupci byznysu. Průzkum poradenské společnosti McKinsey ukázal, že se letos celosvětově pokusilo umělou inteligenci využít 50 procent firem. V roce 2017 to bylo 20 procent a v příštím roce tento podíl ještě vzroste. Kdo nezačne umělou inteligenci zavádět včas, může být převálcován konkurencí, varují lidé z oboru. Podle společnosti PitchBook vložili v roce 2022 investoři rizikového kapitálu do firem založených na rozvoji umělé inteligence 67 miliard dolarů. A toto číslo poroste.

Jak výrazný může být přínos umělé inteligence, ukazuje příklad firmy Schlieger vyrábějící fotovoltaické systémy. V příštím roce se chystá prodávat software, který dokáže flexibilně řídit spotřebu elektřiny v celé domácnosti a její přebytky obchodovat na spotovém trhu. „AI se bude učit vzorce chování. Pozná, kdy má zákazník během dne velké a kdy naopak malé energetické nároky. Bude vyhodnocovat, kdy nabíjet a kdy elektřinu prodávat,“ vysvětluje Petr Němeček, technický a produktový ředitel značky Schlieger. Díky nasazení AI by podle něho mohli zákaznici dosáhnout úspory nákladů na energie ve výši až 40 procent.