Cimrman měl pravdu. Pohádky nepřipravují naše děti na život. Nejmladší a odstrkovaný princ nedostane nejkrásnější princeznu a hloupý Honza nepřelstí všechny chytráky. V podobné pohádky ale věří i dospělí, kteří se těší na zasloužený důchod, kdy konečně začnou žít naplno. To se však nestane – začnete řešit choroby a většina z vás nebude mít dost peněz. Ne, nejspíš si nebudete ve stáří žít jako německý důchodce. Jak říká Vladimír Bezděk, někdejší šéf expertních důchodových komisí, zmeškali jsme příležitost provést reformu, která by systém udržitelně nastavila s ohledem na stárnutí populace. Místo toho nás nyní nečeká nic jiného než postupné zvyšování věku odchodu do důchodu a úprava mechanismu valorizace penzí tak, aby se vyrovnaly rozdíly mezi vyššími a nižšími důchody.

V roce 2015 žily v Česku dva miliony lidí starší 65 let, v roce 2050 to budou tři miliony a senioři tak budou tvořit třetinu společnosti. Co mohou udělat čtyřicátníci a padesátníci, kteří přípravu na stáří zanedbali? Maximálně pečovat o své zdraví. Kudos projektům, jako je Ministr Zdraví, a jejich plánům osvětou prodloužit dobu prožitou ve zdraví. Tvrdě pracovat a odkládat maximum do finančních produktů, které mají nějakou míru státní podpory, nebo konzervativnějších investic. Není to lehká situace – tato takzvaná sendvičová generace musí často ještě živit své děti, a zároveň jim začíná povinnost starat se o rodiče. Jinak řečeno, budoucnost nebude jednoduchá, demografické trendy jsou zkrátka neúprosné a starobní důchody budou čím dál méně stačit na důstojné dožití. Můžeme jen doufat, že se zlepší mezigenerační solidarita. A pak se dá očekávat ještě jeden trend. Staří lidé budou asi muset více rozpouštět naspořený majetek.

Česko je atypické vysokým podílem vlastního bydlení – 80 procent lidí bydlí ve vlastním. Většina seniorů nedává většinu příjmu do nájmu, tudíž mohou žít na přijatelné úrovni třeba i s nepříliš vysokým důchodem. Je velký rozdíl, pokud se podaří byt či dům na hypotéku do důchodu splatit, nebo když musíte až do konce platit někomu nájem. Těmto lidem se otevírá možnost reverzní hypotéky, jež funguje tak, že banka poskytne klientovi finanční obnos, který nemusí splácet, dokud žije. Místo splácení úvěru se úroky a poplatky připisují k dlužné částce až do prodeje nemovitosti, obvykle po smrti majitele. Výnos z prodeje pak jde na splacení hypotéky.

Související