Robotizaci v Česku brzdí lpění na lidské práci i nedůvěra v návratnost investic

Ačkoli domácí firmy zvyšují investice do digitalizace, robotizace a automatizace, za konkurencí vyspělých zemí zaostávají. Shodli se v tom účastníci konference týdeníku Ekonom Digi Industry. „Pořád stojíme na rozcestí digitální transformace a nůžky mezi firmami, které na ni naskočily, a těmi, kde tak neučinily, se rozevírají,“ řekl v debatě Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle jeho průzkumu si téměř polovina firem stěžuje, že na nové technologie nemá peníze. Přidává se i neochota měnit se a vzdát se modelu postaveného na lidské práci.

Česko pod svými možnostmi

Zářijová zpráva Evropská komise uvádí, že české podniky mají zpoždění při ukládání dat do cloudů a při využívání umělé inteligence. Ačkoliv jsme jednou z nejprůmyslovějších zemí světa, pokulháváme v robotizaci. Na deset tisíc zaměstnanců máme pouze 111 robotů, zatímco třeba v Jižní Koreji jde o rovný tisíc a v sousedním Německu o skoro čtyři stovky (viz graf). Čína, která na tom před pěti lety byla stejně, má teď skoro třikrát víc robotů na počet zaměstnanců než Česko.

Počet robotů na 10 tisíc zaměstnanců v průmyslových zemích v roce 2021

Zvětšit přes celé okno

„Nejsme na chvostu, jsme však pod svými možnostmi, a tudíž postupujeme pomalu,“ zhodnotil situaci Vítězslav Lukáš, generální ředitel společnosti ABB pro Českou republiku. Ta je dodavatelem digitálních technologií pro průmysl.

Příkladem úspěšné digitální transformace jsou robotické linky společnosti Continental v Brandýse nad Labem.

Podle výzkumu společnosti Ipsos chtějí domácí firmy během letoška a dvou následujících let vynaložit na digitalizaci 60 miliard korun. „Mezi novými unijními státy patříme k lepším, poměřovat se však musíme s nejvyspělejšími, jako je Německo, Nizozemsko či Dánsko,“ podotýká Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací ministerstva průmyslu a obchodu.

Jeho resort pomáhá zlepšit tento stav finančně a spoluorganizuje poradenství – spolu s Evropskou unií přispívá na síť inovačních digitálních hubů. Je jich šest a radí hlavně malým a středním firmám, jak vytvářet a realizovat digitalizační projekty a jak na ně sehnat peníze. Nejdelší tradici v tom má centrum výzkumu a inovací Intemac v Kuřimi.

Související

Konference Digi Industry

Jak digitalizovat firmu? Násilím to nepůjde, vychovejte si nadšence

5 minut čtení

V brněnské slévárně Heunisch se finální výrobky čistí ručně. Přitom v německé části firmy už je tato fáze automatizovaná. Šéf rodinného podniku...

Přímo posílá ministerstvo peníze na již připravené koncepční digitalizační záměry. Do příslušného projektu nazvaného Digitální podnik zatím stát uvolnil 2,1 miliardy korun a přibude dalších 650 milionů. Menší částky šly na rozvoj takzvaných chytrých měst.

Obecně nedostatek peněz na nákupy moderní techniky ovšem přetrvává a současná recese přináší nejistotu ohledně budoucnosti.

Úspěšné transformace už tu jsou

Digitalizace je hybatelem takzvané čtvrté průmyslové revoluce, v níž jde o to, zvýšit produktivitu a snížit náklady na pracovní sílu a energie. V Česku ji ovšem brzdí právě přesvědčení, že nové technologie jsou drahé, zatímco pracovní síla laciná a dostupná. „To už deset let neplatí. Chápu to u některých služeb, při výrobě ne. Výsledkem je, že český nebo k nám dovezený zaměstnanec pracuje proti asijským robotům,“ upozornil Lukáš.

Při kalkulacích návratnosti investic do technologií podle něj není možné vycházet jen z ceny práce. Je nutné do ní zahrnout i spotřebu energií a materiálu. Jako příklad ukázal, že úspora barev při automatickém lakování je 30 až 50 procent. Robot dělá méně zmetků a vyšší kvalitu lze zahrnout do ceny.

Za více než deset let éry průmyslu 4.0 se doba návratnosti nákupu strojů nového typu zkrátila – v Česku nyní vychází na tři roky, v některých oborech na 18 měsíců. Zkrátit ji někdy lze koupí repasovaných starších robotů, lacinějších o desítky procent.

Firmy dále volají po dovozu pracovníků z ciziny. Na konferenci padlo, že jich je ale nedostatek všude a lidé z Balkánu či východní Evropy mohou dát přednost vyšším mzdám v západních zemích.

Pak jsou tahouny české digitalizace typicky velké společnosti v rukou zahraničních vlastníků. Diskutující proto hovořili o naději v podobě generační obměny – mladší lidé v řídicích orgánech budou chtít s novými technologiemi experimentovat nebo poznají, že bez jejich nasazení firma dlouhodobě nebude konkurenceschopná. K posunu vpřed mohou přispět i kontakty manažerů se zahraniční praxí.

Někdy i šéf, který by chtěl svůj podnik proměnit, nenajde k sobě kvalifikovaného odborníka. Svaz průmyslu a dopravy dokonce vyzval vládu, aby do země lákala IT experty i celé start‑upy. Holeček hovořil o tom, že chybí specialisté na různých stupních, třeba i pro obsluhu technologie přímo na výrobních linkách.

Váhavost vsadit na digitalizaci zvyšuje obava podnikatelů o kyberbezpečnost. Útoky hackerů jsou stále častější, případné výkupné zatíží firmu finančně a fakt, že neochránila svůj systém, může poškodit její reputaci.

Konference proto nabídla inspiraci, jak to zvládnout: digitální transformaci společnosti Continental, která má v Brandýse nad Labem v továrně na výrobu interiérové elektroniky pro automobily téměř tři stovky robotických strojů, tedy jeden na deset zaměstnanců. Výroba je automatizovaná a propojena je veškerá logistika. Programy vytvářejí kompletní datové reporty a analýzy. Výrobní linky jsou konstruovány s využitím digitálních dvojčat, což podle vedoucího projektů Digi Factory Continental Michala Fichtnera vedlo k úspoře nákladů i času.