Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováDostavba dálnice D4 do Písku formou partnerství veřejného a soukromého sektoru – takzvaného PPP – se připravovala sedm let. Proces komplikovala koronavirová pandemie i nejasná legislativa. Do poslední chvíle tak například neměl vítěz tendru jistotu, že záměr neukončí politické rozhodnutí sněmovny. „Klasické projekty oproti PPP řešení jsou zažité, stát i stavební firmy s klasickým modelem umí pracovat. V případě PPP se to teprve učí,“ popisuje zkušenosti z příprav D4 Vít Stehlík, partner advokátní kanceláře White & Case a vedoucí právního týmu, který s projektem radil ministerstvu dopravy. Stát přitom podle něj hrál vabank. Neúspěšná realizace by ho totiž nejspíš vyřadila ze soutěže o investory i peníze.
Dostavba dálnice D4 je první velký infrastrukturní projekt v Česku, který se formou partnerství soukromého a státního sektoru s největší pravděpodobností podaří dokončit. Jaký má podle vás význam?
Po několika neúspěšných pokusech neměly takzvané PPP projekty v Česku na růžích ustláno. Toto byla zřejmě poslední šance, aby se staly běžnou variantou realizace infrastrukturních staveb. Vnímali jsme to tedy jako pilotní projekt, který ukáže, zda je v Česku vůbec tato varianta řešení rozvoje infrastruktury možná.
Proč to podle vás byla už opravdu poslední šance?
Neúspěšných PPP projektů v Česku bylo více a výsledkem bylo, že ochota se tomu řešení věnovat byla na všech stranách už velmi otupělá. V rámci debat s bankami, se státní správou, byla cítit spíše skepse nežli nadšení pro věc. A faktem je, že příprava D4 byla náročná. Klasické projekty oproti PPP řešení jsou zažité, stát i stavební firmy s klasickým modelem umí pracovat. V případě PPP se to teprve učí. Za těchto podmínek rozbít zažité mentální nastavení, že PPP je složité, drahé, nepotřebujeme ho, bylo těžké. I poradenský tým, jehož jsme byli součástí, měl zpočátku obavu, jestli tento projekt bude vůbec realizovatelný. A kdyby se to opět nepodařilo, investoři by viděli, že Česká republika nedotáhla už několikátý projekt tohoto typu v řadě, a příště by již nemuseli mít o takové akce zájem. Už samotná účast v zadávacím řízení je pro účastníky náročná jak z hlediska personálních kapacit, tak i finančních nákladů.
Ochota věnovat se PPP projektům byla v Česku otupělá. I poradci pochybovali, zda bude takový projekt vůbec realizovatelný.
Jaký efekt tedy v tomto ohledu má dostavba D4?
Dosažení smluvního a následně finančního uzavření projektu D4 mělo velmi pozitivní efekt. Investoři se nás na něj ptají, sledují Českou republiku a vědí, že v plánu jsou další PPP projekty, jako například D35 nebo železnice Praha – Letiště Václava Havla – Kladno nebo Nemanice–Ševětín. Sledují vývoj a očekávají alespoň stejně dobře provedený tendr na další projekty. To je velmi důležité, protože Česko se při hledání soukromých partnerů de facto přetahuje s dalšími evropskými zeměmi jak o zkušené koncesionáře, tak o finanční zdroje.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
