Vláda premiéra Petra Fialy se chlubí, že se vrací k rozpočtové disciplíně, a předkládá pro rok 2024 rozpočet, jehož výdaje poprvé po osmi letech klesají. Snížit se má i hlavní symbol dlouhodobého žití nad poměry, rozpočtový schodek, a to o 15 procent. V evropském srovnání jde o úspěch – je však dosažen na úkor ekonomického růstu a relativní stabilizace je také důsledkem dosavadní inflace, která nafoukla příjmy i nominální výši HDP.
Ke skutečnému uzdravení státních financí je daleko. Schodek je navržen na 252 miliard korun, téměř tolik, co stát vydá na vzdělávání. Sociální výdaje rostou, kapitálové naopak klesají. S deficitem navíc dál roste státní dluh a plánované náklady na jeho krytí meziročně stoupnou ze 70 na 95 miliard korun.
Konsolidace na úkor firem
„Rozpočet plní naše závazky zvýšením výdajů na obranu a školství, nesaháme ani na sociální dávky,“ zdůrazňuje ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. K tomu se podle jeho slov daří obnovovat rozpočtovou disciplínu a ministr připomíná ozdravný balíček, který přispěje ke snížení salda o 100 miliard korun.
V souladu s jeho optimismem je listopadová prognóza České národní banky. Ta deficit veřejných financí, jejichž klíčovou součástí státní rozpočet je, pro příští rok odhaduje na pouhých 1,6 procenta HDP a pro rok příští na jedno procento (letos je to 3,6 procenta). Přičemž pro hypotetický vstup do eurozóny je Bruselem stanoven tříprocentní limit.
„Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie se stav českých veřejných financí jeví jako nadprůměrně dobrý,“ řekl Ekonomu Pavel Sobíšek, hlavní ekonom české UniCredit Bank. Současně ale upozorňuje, že se rozpočtové úspory negativně promítnou do budoucího ekonomického výkonu. „Neznamená to nutně, že Česko v roce 2024 neporoste, poroste však méně, než kdyby šlo více prostředků na dávky, mzdy či investice,“ míní.
Podnikatelé volají po úsporách na straně státu a veřejné správy. Místo toho chystaný rozpočet provází zvýšení daně právnických osob z 19 na 21 procent.
Domácí ekonomika letos podle ministerstva financí klesne o 0,5 procenta a jím predikovaný růst ve výši 1,9 procenta v roce příštím s ohledem na hospodářské zpomalení v Evropské unii a zejména v Německu zůstává nejistý. ČNB svůj odhad pro Česko už snížila na 1,2 procenta.
Výhrady ke státnímu rozpočtu má proto domácí byznys. „Uvědomujeme si neudržitelnost současné situace a vysoký strukturální deficit veřejných rozpočtů z minulých let. Proto chápeme potřebu konsolidace. Prioritou těchto opatření by však měly být především systémové a koncepční změny, které povedou k trvalému snížení deficitu veřejných financí,“ řekl týdeníku Ekonom Bohuslav Čížek, šéf Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Myslí tím hledání úspor na straně státu a veřejné sféry. Místo toho chystaný rozpočet provází zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent či omezení podpory aplikovaného průmyslového výzkumu z národních zdrojů. „Česko se ocitá v pasti ekonomické stagnace a na rozdíl od většiny zemí v regionu nepřekonalo svůj předpandemický výkon,“ připomíná Čížek.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111