Firmy vrací výrobu do Evropy. Do Česka se jim kvůli zákonům nechce

Mnohé evropské firmy po pandemii zvažují přesun výroby z Asie zpět do Evropy. Stejným směrem by ráda zamířila i řada asijských společností. Takzvaný nearshoring, tedy přesun výroby blíž zákazníkům, znamená pro země, jako je Česko, obrovskou příležitost. Středoevropské státy disponují totiž v rámci evropského kontinentu relativně levnou pracovní silou, vhodnou geografickou polohou a dobrou dopravní infrastrukturou.

„Během pandemie se zjistilo, že globalizace je fajn, když se všechno daří, ale když se náhodou objeví něco nečekaného, tak to může znamenat pro firmy velký problém. Spousta podniků si tehdy uvědomila, že je možná lepší i za cenu vyšších nákladů přesunout výrobu z Asie zpátky do Evropy,“ vysvětloval na nedávné konferenci týdeníku Ekonom s názvem Real Estate Forum David Vais, generální ředitel společnosti Logport Development. Jak ale obratem dodal, Česko bohužel kvůli nepříliš dobré legislativě tuhle šanci nevyužívá naplno.

„Když si nějaká firma před deseti lety vybírala, kde ve střední Evropě postaví továrnu nebo sklad, téměř vždy padla její volba na Česko, které má skvělé umístění. Teď ale vidíme, že když se nějaká výroba do Evropy vrací, tak místo Česka končí spíše v Polsku, které nás v posledních letech nejen dorovnalo, ale v mnoha ohledech ekonomicky předjelo,“ uvedl Vais. Česko podle něj brzdí především špatný a zdlouhavý povolovací proces. „V Polsku firmě řeknou, že projekt bude schválen v určitém čase na určitém místě. To v Česku nikdo garantovat nemůže, protože by lhal,“ vysvětloval Vais.

Že firmy před Českem upřednostňují Polsko, si všímá i Jakub Holec, generální ředitel realitněporadenské společnosti 108 Agency. Je to podle něj dáno mnoha faktory. Zaprvé fenomenálním rozvojem polské dopravní infrastruktury v posledních letech. „Zadruhé v Polsku platí, že i municipality zpravidla vítají nové investory v regionu, zatímco v Česku si v hospodě řekneme, že nic nového tu nechceme,“ stěžuje si Holec. Roli samozřejmě hraje i skutečnost, že nájemné průmyslových nemovitostí je v Polsku zhruba na poloviční úrovni než v Česku. Konečně platí, že kvůli situaci na Ukrajině je v Polsku rovněž dostatek levné pracovní síly, což v Česku podle Holce nevidíme.

Tím základním problémem je podle expertů nicméně zdlouhavý povolovací proces. „Pro jednoho mimoevropského klienta jsme dělali srovnání možnosti výstavby nového projektu v několika jurisdikcích v Evropě, a i když jsme se české podmínky snažili co nejvíc natřít narůžovo, stejně Česko rozhodně nevzešlo jako vítěz,“ uvedl na zmíněné konferenci Václav Kubr, mezinárodní partner v právní kanceláři White & Case.

Nejistota v povolovacím řízení podle něj firmu odradila. Česko tak zbytečně přichází o mnohé společnosti, které by tu jinak postavily své provozovny a začaly vyrábět. „Spousta asijských firem chce továrnu v Evropě vlastnit, chtějí si ji postavit a dlouhodobě provozovat, v Česku ale narazí na to, že tu neexistuje k tomu připravený pozemek. A pokud si nějaký pozemek koupí a chtějí změnit územní plán, tak brzy zjistí, že je to v podstatě nemyslitelné. A i když máte pozemek v územním plánu, tak to neznamená, že můžete začít do tří let stavět,“ stěžuje si Vais. Většinou vše skončí tím, že zájemci odchází jinam nebo skončí v pronájmu.

Když se nějaká výroba do Evropy vrací, tak místo Česka končí spíše v Polsku, které nás v posledních letech v mnoha ohledech nejen dohnalo, ale ekonomicky předjelo.