Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin PetříčekŠéfové tuzemských firem dlouho opakují, že bez pracovníků ze zahraničí se neobejdou. Místní zaměstnanci jim odcházejí do důchodu a čerstvé pracovní síly chybí. Cizinců v českých firmách přitom už nyní přibývá rychlým tempem. Je jich přes 900 tisíc, víc než dvojnásobek oproti roku 2015. Z třetiny jsou to Ukrajinci, Slováků je zhruba čtvrtina. Ve firmách ale roste také počet vysoce kvalifikovaných zaměstnanců ze třetích zemí, jako je například Indie.
Společnosti si nicméně stěžují, že zaměstnávání lidí ze zemí mimo EU stále provází obří byrokracie. Pokud nespadají do některého ze tří vládních programů pro kvalifikované zaměstnance, může vyřízení všech formalit trvat třeba rok. „Jenže i při využití vládních programů se celková doba relokace pohybuje v rozmezí tří až šesti měsíců, ve specifických případech může být i delší,“ říká specialista na globální pracovní migraci ze společnosti Petyovský & Partners Mirek Mejtský. A to je pořád pro firmy dlouhá doba.
Programy přijímání cizinců pomohly najít potřebné pracovníky více než třem tisícovkám firem. Kabinet navíc minulý týden kývl na navýšení kvót, od příštího roku bude možné přes programy ekonomické migrace „protáhnout“ až 38,5 tisíce pracovníků ročně. Zvýšení kvót je určeno zejména pro IT specialisty, lékaře, zdravotní sestry, montážní dělníky či zedníky.
Kvóty ovšem neřeší složitost systému, a navíc jsou přidělovány podle jednotlivých států. „Vhodnějším nástrojem regulace jsou systémy, které hodnotí migranta z pohledu jeho zkušeností, dovedností, vzdělání či integrovatelnosti a s přihlédnutím k potřebám místní ekonomiky,“ říká Mejtský. Navíc je podle něj nutné změnit současný byrokratický přístup. „Potrpíme si na originály, razítka, nadnárodní ověření a soudní překlady. Věřme, že připravovaná digitalizace migračního procesu přinese jeho kýžené zpružnění,“ říká. Jenže také v tomto případě si firmy i zaměstnanci budou muset počkat – u příslušných paragrafů cizineckého zákona, které zavádějí digitalizaci celé pobytové agendy, se počítá s účinností až od roku 2026.
Nyní je nezbytné dodat originální dokumenty nebo jejich ověřené kopie, jež nesmí být starší šesti měsíců. „Případně je potřeba vyššího ověření například dosaženého vzdělání přes apostily, které je v některých zemích velmi náročné získat. Speciální je požadavek potvrzení ubytování s minimálně roční délkou, který se požaduje na vydání vstupních víz a nekoresponduje s naší zkušeností z jiných zemí, kde je podobný požadavek méně striktní,“ upozorňuje ředitelka technologické firmy SAP Services Iveta Chválová.
Jedenáct kroků k urychlení migrace zaměstnanců
Svaz průmyslu a dopravy ČR sestavil seznam 11 bodů, které by usnadnily nábor a přijímání zahraničních pracovníků. Je mezi nimi například rozšíření současných programů o nové bezpečné země, vznik nového programu nedostatkové profese, rozšíření okruhu cizinců bez povolení k zaměstnání nebo rozšíření mimořádných pracovních víz. „Konkrétní náměty jsme hledali v zahraničí. Předali jsme je zástupcům vlády a ministerstev a nyní se o těchto návrzích jedná,“ říká ředitelka sekce zaměstnavatelské ve Svazu průmyslu Dagmar Kužvartová.
Vláda navýšila kvóty v programech ekonomické migrace. Bude přes ně možné „protáhnout“ až 38,5 tisíce zahraničních pracovníků ročně.
Některé z nich už míří do legislativního procesu. Ředitel odboru usnadňování obchodu a služeb Hospodářské komory ČR Tomáš Zelený si myslí, že přínos by mohl mít i projekt ministerstva práce, který se bude snažit bodovou bonifikací zjednodušit vízovou proceduru lidem s vyšší kvalifikací. Přinesl by pro ně například rychlejší vyřízení žádosti či rychlejší možnost žádat o trvalý pobyt.
Změny se už dotkly také „testu trhu práce“ – tedy požadavku vyvěsit inzerát s volnou pozicí na úřadu práce a nějakou dobu čekat, zda se nepřihlásí kandidát z Česka nebo jiné unijní země. Zkrátily se lhůty a v některých případech není nutné tento „test“ podstupovat vůbec. „Ale kolik zkušených seniorních pracovníků sedí a čeká na úřadu práce? Ani jeden. Ví to zaměstnavatel i úřad. Kvůli složitosti celého procesu vše neuvěřitelně dlouho trvá. Znám řadu firem, které na takové zaměstnávání zcela rezignovaly. Vědí, že by našly skvělé lidi v zahraničí, ale kvůli složitému procesu se do toho vůbec nepouštějí,“ vysvětluje zakladatel pracovního portálu StartupJobs Filip Mikschik.
Přidává příklad z vlastní firmy, kde chtěli zaměstnat pracovníka z Ukrajiny na hlavní pracovní poměr. „Proces trval pár měsíců, včetně vystavení pozice seniorního developera na úřad práce, který překvapivě žádného nedodal. Bylo potřeba vyplnit řadu formulářů, několikrát si s úřadem vyměnit informace, které již dávno měl. Nakonec jsme po pár měsících zjistili, že nový kolega není do týmu úplně ideální, a rozloučili jsme se s ním. A myslím, že více času zabralo papírování než doba, kdy pro nás skutečně pracoval,“ říká.
Po téhle zkušenosti by už velmi zvažoval, zda se do toho znovu pouštět, i kdyby se nějaký potenciálně zajímavý kandidát objevil. „A to jsme měli ještě relativně jednoduchý případ, kdy kolega již byl fyzicky v Česku a měl základní víza. Pokud bychom měli zajišťovat plnou relokaci, tak mohu rovnou říct, že ty náklady bychom tomu nevěnovali. Kdyby celý proces byl jednodušší, mohli bychom přitáhnout velké množství kvalifikovaných lidí, kteří by celou naši společnost posunuli vpřed,“ myslí si Mikschik.
Hledají se odborníci na umělou inteligenci
Často se mluví o tom, že podnikatelé hledají za hranicemi levnou pracovní sílu na pozice, na kterých už Češi dělat nechtějí. Příliv „levných“ zahraničních pracovníků by však neměl zbrzdit ve firmách investice do robotizace a automatizace. „Nevnímáme to jako buď–anebo. Digitalizace, pokud ji chcete udělat pořádně, a ne jen koupit jednoho robota, vyžaduje velkou časovou přípravu a samozřejmě i vysoké investice. Z dlouhodobého pohledu je opravdu správně provedená a efektivní digitalizace pro firmy jednoznačně výhodnější. Řada podniků se k tomu musí propracovat,“ říká Kužvartová.
A navíc: i k obsluze technologií jsou potřební zaměstnanci. „Sofistikované automatické technologie potřebují odborný lidský dohled, což bude klást vyšší nároky na kvalifikovanou pracovní sílu,“ říká Zelený z Hospodářské komory. Česko proto necílí pouze na pozice s nižší kvalifikací ve výrobě či v dopravě, hledá také zaměstnance do profesí, které vyžadují vysokou odbornost. Jenže právě o ty nejkvalifikovanější lidi se Česko „přetahuje“ s jinými státy.
Má to i ekonomický důvod. Takoví migranti mají zpravidla nadprůměrné mzdy, z nichž odvádí daně a které z velké části utrácí v zemi, kam přišli. Firmy, v nichž se koncentrují talentovaní zaměstnanci, mohou získat konkurenční výhodu a dosáhnout lepších ekonomických výsledků. To se následně odrazí i v HDP daného státu.
Česko je pro zahraniční odborníky lákavou destinací. Dlouhá doba pro získání všech povolení je však odrazuje.
Česku chybí pracovníci ve strojírenství, elektrotechnice, vysoce kvalifikovaní IT specialisté a inženýři. Odráží to nejen tradici průmyslové země, ale také mnoho přímých zahraničních investic do oblasti vývoje softwaru, které Česko přilákalo v uplynulé dekádě. „Pozorujeme rovněž rychle rostoucí poptávku po odbornících na umělou inteligenci. Nedávno nás kontaktoval klient, který se rozhodl postavit celý tým, ale vhodných odborníků na umělou inteligenci je v tuzemsku ještě málo a je jasné, že bez hledání za hranicemi to nepůjde,“ říká Mejtský.
Vysoce kvalifikované odborníky hledají i technologické firmy, které mají v Česku inovativní výzkum. Například v oblasti vodíkových palivových článků, polovodičů, leteckých motorů a dalších technologií budoucnosti. „Do výzkumu často potřebují zapojit odborníky, jichž je jen několik na světě, v tuzemsku pak žádný. Pokud se jim nepodaří odborníka relokovat do Česka, bude výzkum realizovat jiná pobočka společnosti tam, kde k tomu jsou nastaveny lepší podmínky. Česko tak přijde o nemalé investice,“ popisuje Mejtský.
Smyslem není pouze zaplnit někde volné místo. „Přináší to i názorovou a kulturní diverzitu. Ta přispívá k dynamice rozvoje nejen týmu a pracovního prostředí, ale také celé společnosti,“ říká Chválová. Mikschik doplňuje, že pracovníci ze zahraničí se hodí i firmám, které jdou do zahraničí. „Je pro společnost přínosné mít člověka přímo z dané země, do níž expanduje, který chápe tamní mentalitu a to, jak v dané zemi věci fungují,“ říká.
Samo o sobě je Česko podle oslovených odborníků pro zahraniční pracovníky atraktivní destinací. A to díky převážně rostoucí ekonomice, nízké míře nezaměstnanosti, dobré bezpečnostní situaci i relativně dobré kvalitě života. Zdlouhavý proces získání potřebných povolení k práci a pobytu může naopak cizince od práce v Česku odradit. „Ve chvíli, kdy si bude žádaný odborník vybírat, kam se přesune, dostane z Polska odpověď, že to bude trvat nanejvýš měsíc. Pak to porovná s Českou republikou, kde by to bylo mnohem déle, vybere si logicky tu jednodušší cestu,“ vysvětluje Mejtský.
Český zaměstnavatel má podle něj šanci závod o talenty vyhrát v případě, že se jedná o prestižní firmu, která navíc zaměstnance motivuje k přesunu nějakým relokačním balíčkem s benefity či kompletní podporou při vyřízení potřebné agendy. „Pokud má však potenciální kandidát více nabídek v různých zemích u srovnatelných zaměstnavatelů, pak si zpravidla vybírá tu nabídku, kde je relokační proces přívětivější,“ doplňuje Mejtský. Na druhou stranu, rozhodne‑li se už k odchodu do Česka, stává se jen v minimálním počtu případů, že by to „po cestě“ vzdal.
Pokud se Česku problémy spojené s pracovní migrací – a pracovním trhem obecně – nepodaří dostatečně rychle vyřešit, bude stát ještě před větším problémem než nyní. Zatímco aktuálně zaměstnavatelé postrádají 300 tisíc zaměstnanců, do 10 let jich podle Hospodářské komory na trhu práce bude chybět přes půl milionu. Státní pokladna se navíc ročně zbytečně připravuje o miliardové příjmy.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
