Aktuální číslo časopisu Ekonom
Eva HníkováPenicilinu je stále málo, pro Endiaron přijďte v lednu. Výpadky v lékárnách se v poslední době týkají všeobecně rozšířených léků a komplikují život stále většímu počtu lidí. Když se pustíme do hledání příčin nedostatku léků, dostaneme se do Asie, hlavně do Číny a do Indie, kde v obřích chemických provozech vzniká podstatná část účinných látek pro výrobu léčiv používaných v Evropě, a tedy i v Česku.
Na riziko závislosti České republiky na Číně v oblasti léčiv ostatně upozornila i Bezpečnostní informační služba. Jenže má Česko vůbec šanci stát se soběstačnějším při výrobě tradičních léků? Může malá středoevropská země vyvíjet zcela nové medikamenty a vydělat na nich?
Továrna s vlastní elektrárnou
Když se podíváte na krabičky s tabletami, sirupy nebo kapkami, zjistíte, že většina léků používaných v Česku a obecně v EU se na území unie také vyrábí. Pokud se medikamenty dovážejí z ciziny, tak především ze Spojených států a ze Švýcarska (více viz graf na této straně). Dovoz z Číny představuje jen pět procent celkových importů.
Jenže v případě účinných látek, z nichž se „evropské“ léky vyrábějí, je už vše jinak. Česko a celá Evropa silně závisí na dovozu z Asie, zejména z Číny a Indie. „Zhruba dvě třetiny léčivých látek, které jsou potřeba pro výrobu léků pro pacienty v Evropě, pochází z Asie,“ říká Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem. Jen zhruba čtvrtina léčivých látek se vyrábí na starém kontinentu.
Evropa je na Číně závislá výrazněji než Spojené státy, které část účinných látek dováží z Jižní Ameriky, část z Asie a něco z Evropy.
V případě konkrétních léků může být závislost ještě výraznější. „Třeba paracetamol, což je vstupní surovina pro výrobu Paralenu a podobných léků, se do Evropy dováží jen z Číny,“ říká Martin Fusek, zástupce ředitele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Když před časem řádil v Číně covid, země skoro celou produkci paracetamolu využila pro vlastní potřebu. „Na dodávky do Evropy nezbylo,“ popisuje Luboš Markovič, jednatel firmy MD Pharm, která se věnuje obchodování s léčivými látkami. A je otázka, jak by se Čína zachovala v případě jiné krize nebo vyhrocení politické situace.
Obchodní partneři EU na trhu s léčivy
Před třiceti lety přitom zvládaly čínské chemické provozy připravit jen jednoduché molekuly, dnes podle Markoviče bez problémů vyrobí i složité chemikálie. Čína navíc dokáže kvůli vysokým objemům produkce hodně stlačit náklady. Napomáhají tomu i nižší ceny energií ve srovnání s Evropou. „Součástí jedné z čínských fabrik byla třeba i vlastní elektrárna,“ popisuje Markovič své zkušenosti z obchodních cest po Číně.
Této asijské velmoci v posledních letech při výrobě účinných látek zdatně sekunduje Indie. Na tamní výrobě je Česko v některých případech také nezdravě závislé. „Základem nejčastějších léků na cukrovku je metformin, který se do Evropy dováží téměř výhradně z Indie,“ upozorňuje Markovič. Přitom diabetes je v Evropě na vzestupu. V Česku jím trpí každý desátý člověk.
„Evropa je na Asii, a zejména na Číně závislá výrazněji než Spojené státy. Ty část účinných látek dováží z Jižní Ameriky, část z Asie a něco z Evropy,“ říká Fusek.
Původně se většina léčivých látek vyráběla v Evropě. Jenže zhruba před třiceti lety začaly zdejší firmy přicházet na to, že mohou potřebné chemikálie získat v Číně levněji, a navíc Evropu nezatěžovat neekologickým provozem. A tak se výroba surovin začala stěhovat do Asie.
Česku začal ujíždět vlak, Ve Francii se buduje první evropská továrna na paracetamol. Dánsko, Švédsko, Polsko nebo Rumunsko připravily rozvojové plány.
Nyní tak velká čínská chemička vyprodukuje léčivou látku a tu odebírá několik výrobců generik, tedy preparátů, kterým vypršela patentová ochrana a vyrábět je může prakticky kdokoliv. K účinné látce z Číny přidají pomocné příměsi, vše zpracují do podoby tablet či třeba sirupů a léky jdou na trh. Jenže když dojde v čínské továrně k zádrhelu, může to zastavit výrobu v několika farmaceutických firmách po celém světě.
Proto se v poslední době začíná mluvit o návratu výroby léčivých látek do Evropy. A zajištění alespoň částečné soběstačnosti. Celý proces bude nákladný a zdlouhavý, ale Evropa by na něm časem mohla vydělat. Farmaceutický průmysl má vysokou přidanou hodnotu, nabízí nadprůměrné platy a může se stát tahounem ekonomiky.
Evropská komise začala už před časem hovořit o společných plánech podpory výroby léčiv v EU. „Ale v posledním roce již očividně nemá tuto oblast mezi svými prioritami,“ podotýká Vrubel.
Tržby českého výrobního farmaceutického průmyslu (mld. Kč)
Některé státy se tak do podpory farmaceutického průmyslu pustily samy. Ve Francii se buduje první evropská továrna na paracetamol, ve městě v Roussillon ji letos začala stavět společnost Seqens. V provozu má být v roce 2026. Domácí výrobu vstupních surovin pro antibiotika finančně podpořilo také Rakousko. Další státy jako Dánsko, Švédsko, Polsko nebo Rumunsko mají alespoň připravené rozvojové plány. „Česku ale trochu ujíždí vlak,“ myslí si Vrubel.
Firmu vyrábějící účinné látky má na svém území sousední Slovensko. Provozy společnosti Biotika, sídlící ve Slovenské Ľupče, vznikly ještě za minulého režimu a měly zásobit penicilinem téměř celý bývalý východní blok. „Nyní máme v provozu dvě z pěti fermentačních nádrží,“ říká finanční ředitel firmy Ján Dzúrik. I tak podnik ročně vyprodukuje 120 tun základní suroviny pro výrobu penicilinových antibiotik. „Vyvážíme do celého světa. Tohle množství vícenásobně převyšuje celkovou spotřebu na Slovensku i v Česku,“ podotýká Dzúrik. A upozorňuje, že v poslední době se cena jejich produktu zvýšila vlivem cen energií o 50 až 70 procent, a přesto odbyt roste. Je to ale dané tím, že levnější výrobce v Číně přišel před rokem a půl o potřebná oprávnění. Výrobcům finálních léků tak nezbylo nic jiného než akceptovat vyšší cenu.
Pro firmu Biotika by nebyl problém výrobu rozšířit. Jenže nikdo neví, jak dlouho současný zvýšený zájem vydrží. „Naši zákazníci se nechtějí vázat dlouhodobými smlouvami. Mnozí otevřeně řeknou, že si počkají na levnější produkt,“ podotýká Dzúrik. Za těchto podmínek firma nechce investovat pět milionů eur do rekonstrukce dalších tří fermentačních nádrží. „Navíc bychom potřebovali přijmout i nové zaměstnance,“ říká Dzúrik.
Aby stát mohl výrobce léků a účinných látek podpořit investičními pobídkami nebo dotacemi, musí o nich mít přehled. A to zatím nemá.
Ze slovenské vstupní suroviny vyrábí penicilinová antibiotika česká společnost BB Pharma. Ta nyní po dohodě s ministerstvem navyšuje dodávky na český trh. „Penicilinové léky do Česka dodáváme a budeme v tom pokračovat i nadále,“ potvrzuje ředitel společnosti BB Pharma Jiří Volf s tím, že firma měla v minulosti na českém trhu podíl 15 procent, nyní už je na 50 procentech.
Oprášení zašlé slávy
Příklad slovenské firmy Biotika ukazuje, že bez dotací a podpory státu bude rozjezd výroby nových léčiv v Česku náročný. Každopádně by ale bylo na co navazovat. „Před listopadem 1989 jsme v Československu uvedli na trh 30 originálních léků,“ připomíná Fusek. Patřil mezi ně třeba Dithiaden, určený na potlačení alergické rýmy, či Kinedryl, který pomáhá proti nevolnostem při cestování, nebo dezinfekce Ajatin a Septonex.
Vývoz tuzemského výrobního farmaceutického průmyslu (mld. Kč)
„Vrácení výroby do Česka je velmi ambiciózní a dlouhý proces,“ myslí si David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Podle něj by ale český stát musel farmaceutický průmysl podporovat a nastavit podmínky, které budou pro firmy atraktivní.
„Většina tuzemských výrobců je připravena výrobu rozšířit. Někteří tak učiní v rámci svých byznysových plánů přirozeně, jiní budou vyčkávat na příhodnější podmínky,“ připouští Vrubel.
Těžko si lze představit, že v Česku na zelené louce vyroste nová farmaceutická firma specializovaná na výrobu účinných složek léků. „Máme tady však tradičního výrobce, společnost Farmak, která přestála různé krize, a ta by mohla rozšířit sortiment,“ podotýká Fusek. A největší český výrobce generických léčivých látek s obratem přes 600 milionů korun se na to skutečně chystá. „Provádíme průzkum trhu a zjišťujeme, za jakých podmínek by bylo navýšení výroby profitabilní,“ říká generální ředitel firmy Miroslav Ulrich. Olomoucký Farmak podle jeho slov již jednal s CzechInvestem a plánuje schůzky se zástupci státní správy, ale i akademické sféry. „Situace na trhu generik je složitá. Našimi největšími konkurenty jsou firmy v Asii, zejména v Indii, které často drží ceny pod našimi výrobními náklady,“ popisuje Ulrich. Získání podpory od státu nebo vhodné dotace by tak tento záměr podle něj velmi ulehčilo.
Aktuálně se Farmak specializuje na chemické látky využívané zejména v očních kapkách, lécích na kašel, sedativech nebo medikamentech na schizofrenii, úzkost či poruchy srdečního rytmu. Většinu produkce nyní firma vyváží.
Tuzemské výdaje firem na výzkum a vývoj dle odvětví – průměr mezi lety 2010–2020 (mil. Kč)
Určité navýšení výroby chystá i tradiční česká společnost Zentiva, která má výrobu v pražských Dolních Měcholupech a nyní je součástí zahraniční investiční skupiny Advent International. Loni firma do svých provozů investovala 100 milionů korun. „V pražském závodě rozšiřujeme kapacitu a plánujeme přidání nových výrobních a balicích linek,“ uvádí manažer firmy pro vnější vztahy Tomáš Pala. Už nyní s ohledem na výpadky léků přišla firma na trh s novým dětským ibuprofenovým sirupem na horečku.
Nízkým cenám výrobců v Asii se lze v evropských podmínkách přiblížit zejména inovacemi ve výrobě. Nové provozy mohou být z velké části automatizované, schopné pracovat téměř bez zásahu člověka.
Aby stát mohl výrobce léků a účinných látek podpořit investičními pobídkami nebo dotacemi, musí o nich mít přehled. „Ale stát pořádně neví, kdo jaké léky vyrábí, protože pro něj je partnerem takzvaný držitel rozhodnutí o registraci, což jsou ve skutečnosti jen vlastníci licence na prodej léků. Jde o firmy, které s nimi obchodují, ne výrobci samotní,“ vysvětluje Vrubel. Ucelený přehled o tom, které továrny v Česku jsou, co a pro jaké trhy vyrábějí, zatím neexistuje.
Zmapovat celý trh by měla sektorová analýza, která nyní vzniká na Úřadu vlády. Ačkoliv se Česko s výpadky léků potýká dlouhodobě, teprve v srpnu ministerstvo zdravotnictví požádalo resort průmyslu a obchodu o vypracování této studie. Kdy bude hotová, není jasné. „Nyní jsme v konečné fázi dodefinování jejího rozsahu,“ uvádí Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu. A upozorňuje, že celá agenda nově spadá pod Vládní výbor pro strategické investice. Všichni zainteresovaní by měli o tématu jednat na konci listopadu. Na základě výsledků analýzy by pak stát měl definovat své strategické potřeby a vypsat cílené pobídky.
Klíčové léky do skladů?
Navýšit výrobu léků v Česku se ovšem nepodaří hned. Proto je namístě nyní zlepšovat dostupnost léků i dalšími způsoby. Ostatně za výpadky stojí širší škála příčin než jen přesun výroby účinných látek do Asie. Od snahy zákazníků předzásobit se přes problémy s dodávkami u distributorů po zádrhele ve výrobě léků.
Ministerstvo zdravotnictví nyní při řešení situace sází zejména na novelu zákona o léčivech, která již prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je jejím cílem efektivnější reakce státu na výpadky dodávek léčiv.
Kam se vyvážejí české léky (mld. Kč, údaje za rok 2021)
Samotné farmaceutické firmy se snaží zlepšit dostupnost léků tím, že vymýšlejí lepší technologie výroby. „Ve svých fabrikách zavádějí třeba nepřetržitý provoz,“ říká Kolář. Podle něj by reakci na lékové krize usnadnilo zjednodušení regulatorních pravidel a odstranění technických a byrokratických překážek pro flexibilní dodávky, třeba zavedení elektronického příbalového letáku.
Závislosti na Asii se lze bránit i vytvořením větších skladových zásob vstupních surovin pro výrobu léků. „V minulosti drželi výrobci léků z ekonomických důvodů skladové zásoby běžně tři až šest měsíců. „Po pandemii naprostá většina firem začala skladovat vysokoobrátkové suroviny šest měsíců a suroviny, kde hrozí výpadky, více než rok,“ popisuje změnu přístupu Vrubel. Větší zásoby si po zkušenostech z předchozích let začala vytvářet třeba společnost Zentiva. A to jak v případě účinných látek, tak i u pomocných látek a obalových materiálů.
Stát má ve svých rezervách pouze protichřipkový preparát Tamiflu. O strategické zásobě jiných léků nyní neuvažuje.
Další možností, jak předcházet negativním dopadům výpadku léků, je vytvoření seznamu těch důležitých. Pak by se i snáz sledovala jejich dostupnost. Seznam nezbytných léků před časem sestavila Světová zdravotnická organizace, svůj seznam mají od doby pandemie covidu i Spojené státy. Chtějí s jeho pomocí čelit případné další zdravotnické krizi. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv má za úkol hlídat dodávky léků ze seznamu nebo případně urychlit jejich výrobu v USA.
Podobný seznam by si mohlo vytvořit i Česko nebo celá EU. Nejdůležitější preparáty by se mohly stát součástí strategických rezerv státu. „Když máme ve skladech polní lůžka, proč bychom tam nemohli mít základní léky pro diabetiky či kardiaky,“ říká Fusek.
Nic podobného se ale v Česku zatím nechystá. V tuto chvíli máme ve strategických rezervách z léků pouze protichřipkový preparát Tamiflu. „Předpokladem pro pořízení dalších léků do nouzových zásob je požadavek ministerstva zdravotnictví v souladu s jeho krizovým plánem,“ říká předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. A žádný takový požadavek se zatím neobjevil. „Úkolem Správy státních hmotných rezerv je spíše udržovat zásoby určitých klíčových komodit pro případ krizí. Při omezené dostupnosti léčiv v zásadě krizový stav vyhlašován není,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
