Zpátky do kanceláří! Firmy vyžadují fyzickou přítomnost lidí na pracovišti

Sen o práci z domova či alespoň hybridní pracovní době se mnoha zaměstnancům rozplývá. Zatímco některé firmy se je snaží dostat na pracoviště nabídkou různých výhod, jiné přistupují k direktivnějšímu řešení – od osobní účasti odvozují hodnocení výkonu zaměstnanců nebo přímo hrozí propouštěním, když se lidé nebudou chtít vrátit.

Podle srpnové zprávy společnosti Resume Builder, která provedla průzkum mezi tisícovkou vedoucích pracovníků firem, plánuje do konce roku 2024 zavést pravidla pro návrat do práce 90 procent z nich. Téměř 30 procent uvádí, že jejich společnost bude hrozit propuštěním těm zaměstnancům, kteří s návratem nebudou souhlasit. Naopak pouhá dvě procenta vedoucích pracovníků firem uvedla, že jejich společnost už nadále nebude vyžadovat, aby zaměstnanci byli fyzicky přítomni na pracovišti.

Podobný vývoj dokládá i analýza nabídek práce na sociální síti LinkedIn. Zatímco v březnu loňského roku tam přes 20 procent všech pracovních nabídek obsahovalo možnost práce na dálku, a to buď plně, nebo hybridně, na konci května letošního roku už bylo těchto nabídek pouhých osm procent.

Například společnosti Google a JPMorgan již oznámily svým zaměstnancům, že docházka do kanceláře bude zohledněna v jejich hodnocení. Americká advokátní kancelář Davis Polk pro změnu informovala zaměstnance, že když stráví v kanceláři příliš málo dní, bude to pro ně znamenat nižší prémie. A společnosti Meta a Amazon zase chtějí nedodržování docházky trestat, v ultimátním případě až propuštěním. Zaměstnanci softwarové divize IBM, kteří žijí do 80 kilometrů od kanceláře, musí být zase podle aktuálního nařízení fyzicky přítomni v práci minimálně tři dny v týdnu.

„Nabízí se otázka, co je to práce? Je úkolem zaměstnanců něco udělat? Nebo je úkolem vypadat, že něco dělají?“ kritizoval tento firemní přístup pro BBC Bruce Daisley, britský konzultant pro pracovní prostředí a autor knihy The Joy of Work (Radost z práce).

Podle údajů LinkedInu 40 procent zaměstnanců uvádí, že by dali výpověď, kdyby je zaměstnavatel nutil chodit do práce na plný úvazek.

Na nový trend doplácejí matky s dětmi

Mnohé společnosti se odvolávají na hodnotu týmové práce. Opírají se o výzkumy, které naznačují, že práce na dálku může bránit spolupráci a brzdí kreativitu a ino­vativnost. Dalším důvodem, proč podniky tolik lpí na fyzické účasti lidí na pracovišti, může být snaha udržet firemní identitu.

Jak říká Anna Tavisová, profesorka na NYU School of Professional Studies, společnosti jsou nezřídka hrdé na to, že mají určitý způsob řízení svých podniků, a i když jsou pracovníci na dálku produktivní, vedení to nestačí. Manažerům záleží i na firemní kultuře, kterou lze hůře prosazovat, když zaměstnanci tráví na pracovišti jen část týdne. Tyto argumenty sice mohou být částečně oprávněné, podle některých HR expertů ale rozhodnutí navázat hodnocení pracovníků na docházku do kanceláře odhaluje spíš snahu zaměstnavatelů udržet si převahu a větší míru kontroly nad zaměstnanci. A ačkoli povinná docházka může iritovat všechny, některé skupiny na ni mohou doplatit hůře.

Pro zaměstnance s malými dětmi, zdravotním postižením nebo dojíždějící na dlouhou vzdálenost může být zátěž práce v kanceláři výrazně větší. Ať již kvůli času a nákladům spojeným s cestou tam a zpět, nebo kvůli dalším problémům spojeným s nutností sladit práci s rodičovstvím nebo zvládáním zdravotního postižení.

Lpění na docházce do práce tak může vymazat některá pozitiva, která s sebou rozšíření práce z domova a hybridního modelu přineslo. Data ze Spojených států dokládají, jak obojí pomohlo zvýšit zaměstnání matek s malými dětmi a lidí se zdravotním postižením. Zpráva The Hamilton Project při The Brookings Institution z letošního srpna ukázala, že v roce 2022 bylo zaměstnáno rekordních 70,4 procenta amerických žen s dětmi mladšími pěti let. Před pandemií se přitom toto číslo vyšplhalo nejvýše na 69 procent.

Únorové údaje amerického Úřadu pro statistiku práce zase ukazují, že v roce 2022 vzrostl podíl osob se zdravotním postižením na pracovní síle na hodnotu 23,1 procenta, což je nejvíce od roku 2008, kdy byly tyto údaje poprvé zveřejněny. Snížila se také míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením.

Zaměstnanci dávají raději výpověď

Je otázkou, nakolik bude snaha firem donutit zaměstnance k návratu do center či poboček úspěšná. Podle údajů společnosti LinkedIn polovina uchazečů o zaměstnání tvrdí, že nechtějí být přítomni na plný úvazek, a téměř stejný počet (40 procent) současných zaměstnanců uvádí, že by dali výpověď, kdyby je k tomu zaměstnavatel nutil. Že nejde o planá slova, ukazuje případ společnosti Grindr. Z firmy provozující seznamovací aplikaci pro gaye, bisexuály či queer lidi nedávno odešlo 45 procent zaměstnanců, neboť nesouhlasili s požadavkem vedení, aby chodili do práce alespoň dva dny v týdnu. Pár set lidí na protest proti návratu do kanceláří opustilo v květnu v USA i společnost Amazon.

Firmám, jež se rozhodnou jít touto cestou, může způsobit obtíže nejen odchod zaměstnanců, ale i horší pozice při jejich nabírání. Jak ukázal nedávný výzkum globální společnosti Unispace, která se zabývá strategií, designem a výstavbou pracovišť, zhruba 29 procent zaměstnavatelů, kteří nařídili návrat do kanceláří či open spaců, nyní hůře hledá nové síly. Zároveň se ukázalo, že zaměstnanci, kteří byli nuceni se do práce vrátit, jsou méně spokojení a méně motivovaní.