Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jakub RákosníkZa jeden z definičních znaků kapitalismu bývá uváděn nákup a prodej pracovní síly na základě svobodně uzavřené pracovní smlouvy. Pokud připustíme, že kapitalistické vztahy se dynamicky rozvíjely od 16. století, pak dobrých 300 let k tomuto vývoji náleželo i otroctví.
Starší evropská sociální věda se s tímto faktem vyrovnávala obvykle dvěma způsoby. Za prvé, přejímala předpoklad tradovaný již od velkých osvícenců 18. století, jako byli David Hume nebo Adam Smith, že práce vykonávaná na otrockém principu vyjde nakonec vždy dráž než práce námezdních pracovníků. Způsobuje to nikoli jen nezájem otroka o vyšší výkon, nýbrž i povinnost vlastníka udržet jej při životě, i když jej zrovna k práci nepotřebuje. Svobodná smluvní práce je v tomto flexibilnější a zaměstnavatel povinnost postarat se o zaměstnance nemá. Proto pozdější vědci jako Max Weber či Ludwig von Mises brali otroctví za nijak zvlášť významný relikt minulosti, s převládnutím kapitalistických vztahů předurčený k vymizení.
Za druhé, dějepisectví zvláště koloniálních mocností tradičně zdůrazňovalo civilizační úlohu otroctví a přínos plantážní (pro trh určené) produkce k rozvoji Karibiku a dalších oblastí Ameriky. Ostatně i jižanští plantážníci se v době, kdy se již v ekonomickém myšlení prosazovala výše zmíněná víra v neefektivitu otroctví, zaštiťovali argumentem obětavé péče pána o nekultivované africké divochy, i když mu nepřináší zisk.
Těmito zakořeněnými perspektivami otřásl v roce 1944 Eric Williams, historik vyškolený v Oxfordu a pozdější první premiér svobodného státu Trinidad a Tobago, svou knihou Kapitalismus a otroctví. Od té doby se historici i ekonomové přou o to, nakolik bylo otroctví nikoli jen dávným přežitkem, nýbrž naopak předpokladem vzniku moderního kapitalismu.
Williams jednak tezi o civilizační misi Evropanů k zaostalým národům proměnil ve vykořisťování jejich lidských i přírodních zdrojů. Šel v tomto směru tak daleko, že kapitálovou akumulaci jako předpoklad britské průmyslové revoluce vyvozoval především ze zisků založených na otrocké práci na západní polokouli. Význam zákazu obchodu s otroky, který vyhlásila britská vláda roku 1807, pak relativizoval – neměl znamenat vítězství ušlechtilých abolicionistů. Byl podle jeho názoru primárně způsoben úpadkem třtinových plantáží v Karibiku, pročež otrocká práce již nebyla na trhu tolik žádaná, a proto myšlenky o lidské rovnosti v Británii mohly slavit úspěch proti zájmům obchodnické a plantážnické lobby.
Záminka boje proti pozůstatkům otrokářství v Africe usnadňovala Britům další kolonizaci a urychlila pronikání do nitra kontinentu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
