Psal se rok 1400, když italský architekt z období renesance Leon Battista Alberti vyjádřil svou víru v ne­obyčejnou moc architektury. Podle něj její vyvážené klasické formy dokážou přimět agresivní útočníky složit zbraně a stát se mírumilovnými civilisty. Zpětně viděno to bylo značně idealistické tvrzení, to ale rozhodně nezabránilo mnoha dalším architektům domnívat se, že svými stavbami ovlivní lidské chování.

Jeden z nejslavnějších amerických architektů Frank Lloyd Wright například věřil, že vhodná architektura zachrání USA před korupcí a obrátí lidi zpět ke zdravému pracovnímu úsilí. Britský spisovatel a myslitel Ebenezer Howard pro změnu tvrdil, že firmy budou efektivnější, pokud jejich zaměstnanci budou žít v zahradních komunitách připomínajících vesnice. Nic z toho se nepotvrdilo. Stejně dopadl i francouzský architekt švýcarského původu Le Corbusier, který hlásal, že jeho stavba Villa Savoye ve Francii uzdraví nemocné. Ve skutečnosti měl tento studený a vlhký dům na zdraví obyvatel přesně opačný efekt.

Neúspěch „černobílého“ sídliště

Asi nejznámějším příkladem nefunkčnosti takzvaného architektonického determinismu, tedy praxe, kdy se architekti domnívají, že svými návrhy dokážou předvídatelným a pozitivním způsobem změnit chování lidí, byl příběh panelového sídliště Pruitt‑Igoe. To bylo slavnostně otevřeno roku 1954 v americkém St. Louis, kde mělo pomoci vyřešit narůstající problémy s bydlením v amerických městech. Bohatší „bílé“ obyvatelstvo se tehdy houfně přesouvalo z chátrajících center na bezpečnější předměstí. Americký architekt japonského původu Minoru Yamasaki (mimo jiné autor Světového obchodního centra, slavných „Dvojčat“) se domníval, že ví, jak tento exodus zastavit. Vyprojektoval „černobílé“ sídliště koncipované jako sociální ubytování. V části pojmenované po afroamerickém pilotovi Wendellu Pruittovi měli bydlet černoši, v druhé polovině pojmenované po bělošském senátorovi Williamu Igoeovi zase běloši. Přízemní slumy městského centra mělo nahradit 33 jedenáctipatrových paneláků.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.