Čtvrť Dubí patří k nejzanedbanějším částem Kladna. Kladenští ji považují za vyloučenou lokalitu, kam se nechodí. Čtvrť se desítky let vylidňovala. Nedojede sem ani nová rychlodráha, a to přesto, že je v Dubí velké nádraží. Developeři se ale kvůli dostupným pozemkům této lokality chytli a mají s ní velkolepé plány. Vzniknout tu má nová čtvrť, do které by se v příštích letech mělo nastěhovat až šest tisíc lidí. Počet obyvatel Dubí by se tak zčtyřnásobil.
Kladno‑Dubí je jednou z čtvrtí, kde si intenzivní průmysl vybral svou daň. Před druhou světovou válkou šlo o jednu z nejlépe prosperujících částí Kladna. Dnes je obrázek Dubí zcela jiný. Když se do něj přijíždí od centra Kladna, člověk má pocit, jako by se ocitl v jiném světě. Silnice se klikatí zčásti opuštěnými průmyslovými areály a spíše než do městské čtvrti přivede řidiče na vesnici, navíc částečně zpustlou. Některé domy u zdejší hlavní ulice nemají okna, z dalších zbývají jen polorozpadlé zdi. „Dubí nikdy nebylo příliš žádaná lokalita,“ potvrzuje hlavní architekt města Kladna František Müller. Rozvoj této části města utnuly plány minulého režimu na rozšiřování areálu Poldi směrem do této části Kladna. Plány se sice nikdy nenaplnily, Dubí to však změnilo ve vyloučenou lokalitu. Podle Atlasu cen Reas, který mapuje prodeje bytů a domů napříč Českem, se za poslední dva roky prodal v Dubí jen jeden byt a jeden rodinný dům. Průměrná cena nemovitostí v této čtvrti se podle velmi hrubého odhadu pohybuje kolem 40 tisíc korun za metr čtvereční, průměr celého Kladna je přitom o 30 tisíc korun vyšší.
Neutěšenou atmosféru Dubí ještě podtrhuje zdejší dominanta: polorozpadlé pozůstatky bývalého Dolu Antonín Zápotocký – místními přezdívané Kladenské katedrály. Monumentální secesní stavby kotelny a strojovny s velkými okny vyčnívají z bujné zeleně nad zpola opuštěným nádražím a stěží je jde přehlédnout. Těžba v dole skončila v roce 1990, těžební jáma byla zasypána o dva roky později a od té doby nemá areál trvalé využití. Jen tu a tam si ho pronajímají filmaři.
Dubí je jednou z kladenských čtvrtí, kde si průmysl vybral svou daň. Zdejší hlavní ulici lemují domy bez oken, z některých zbývají už jen zdi.
„Po uzavření dolu areál odkoupil státní podnik Konstruktiva Praha. Potom došlo k jeho rozdělení a privatizaci a tohle byl takový černý Petr, který spadl na jednu z těch nejmenších zbytkových divizí. Nikdo si s ním dlouhá léta neuměl poradit kvůli charakteru areálu a chybějícímu územnímu plánu,“ líčí neblahý osud důlních budov Jana Vondráčková, členka dozorčí rady společnosti Konsit, která pozemkem kolem bývalého dolu nyní disponuje a ve spolurpráci s developerem CIO project a atelierem m4 architekti připravuje jeho revitalizaci.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později