Mnoho pozemků zapsaných v katastru nemovitostí má stále nejasného majitele. Takovéto nedostatečné informace přitom ohrožují právní jistotu. „Řada nedostatečně identifikovaných vlastníků už nežije, což může způsobovat problémy při hospodaření s nemovitostmi, zvlášť v případě spoluvlastnictví,“ přibližuje základní úskalí Ladislav Zvolský, partner ve společnosti Zvolský advokáti.
Podle statistik Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových bylo v únoru letošního roku evidováno více než 150 tisíc unikátních nemovitostí s vlastníkem, který není v katastru nemovitostí identifikován pomocí jména, příjmení, rodného čísla a adresy. Na konci roku přitom uplyne lhůta, do které se mohou tito vlastníci či jejich dědicové přihlásit a požadované údaje doplnit. Nemovitosti, jejichž vlastník do té doby identifikován nebude, přejdou na stát.
„Podle občanského zákoníku platí, že nevykonává‑li vlastník vlastnické právo ke své nemovitosti po dobu 10 let, vlastnické právo ztrácí a nemovitost přechází jakožto opuštěná do vlastnictví státu,“ přibližuje aktuální úpravu Jakub Harapát, advokát specializující se na nemovitostní právo v advokátní kanceláři Chrenek, Toman, Kotrba. Zároveň dodává, že dle přechodných ustanovení může k přechodu nemovitosti na stát dojít nejdříve po uplynutí deseti let od účinnosti zákoníku, tedy 1. ledna 2024.
Ondřej Drachovský, advokát ve společnosti Zvolský advokáti, se domnívá, že lhůta nemusí být neprolomitelná. Soulad přechodu nemovitého majetku na stát s Listinou základních práv a svobod může podle něj v budoucnu přezkoumávat Ústavní soud. K nedostatečnému určení vlastníků totiž přispěly i dřívější státní orgány.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později