Když se Jiřímu Švihálkovi otrávil pes, vyvinul pro něj jogurt a následně ho začal prodávat. Později přidal psí granule a nově založená firma Yoggies se rychle dopracovala ke stamilionovým tržbám. Nyní se společnost vrací ke kořenům. „Po letech bez dluhů a hypotéky jsme se rozhodli, že se zadlužíme, vyplatíme investora, který držel 50 procent, a od června pokračujeme jako ryze rodinná firma,“ říká Švihálek.
Role už mají v byznysu rozdělené. „Manželka má na starosti administrativu. Já řeším vývoj nových produktů a spolu se synem i obchod,“ popisuje Švihálek s tím, že synovi postupně svou práci předává. Ne že by se chystal do důchodu, jen už ho nebaví pracovat 15 hodin denně. A při vývoji nových produktů rozhodně není prostor zvolnit. Nyní firma „ladí“ hotová jídla pro psy, která chce uvést na trh na konci prázdnin. Zároveň inovuje zmrazenou syrovou stravu.
„Vybudovali jsme speciální kuchyň, kde máme řeznické stroje, chladicí a mrazicí boxy a další vybavení,“ popisuje Švihálek. Míchají tam syrové maso, kosti, svalovinu a kloubní výživu a vytváří zmražené balíčky. Hotová jídla se budou prodávat zavařená v sáčcích. Půjde třeba o hovězí maso se zeleninou a pohankou nebo o kuřecí s kroupami a bylinkami.
Informace skládal jako vitráž
Původně se Jiří Švihálek živil jako číšník a provozní v restauracích. Pár let pracoval v Rakousku a po návratu koupil s manželkou hotel v Jindřichově Hradci, který následně provozovali. Později si přibrali ještě penzion v Jílovišti. Vedle toho působil jako konzultant a řídil hotely ve skupině Orea. Po více než dvaceti letech v gastrobyznysu se ale začal cítit unavený a přemýšlel o změně. Jen přesně nevěděl, do čeho se pustit.
Nakonec ho nasměrovala nešťastná náhoda. Když jeho pes, labrador Roxy, sežral během vycházky v lese něco zkaženého, měl velké problémy s trávením a veterinář zvažoval i jeho utracení. Dostal se sice z nejhoršího, ale zdravotní obtíže přetrvávaly.
„Narazil jsem tehdy v novinách na článek o úspěšné značce amerických jogurtů Chobani, kde byla fotka, jak dva němečtí ovčáci vylizovali kelímek,“ vzpomíná Švihálek. Napadlo ho, že když jogurt dovede vylepšit trávení lidí, mohl by stejně zafungovat u psů. Jenže klasický „lidský“ jogurt se pro psy nehodí, protože obsahuje laktózu a běžné laktobacily. A speciální jogurt pro psy na trhu chyběl. „Tak jsem si řekl, že ho zkusím vyrobit,“ popisuje Švihálek.
Postup konzultoval s odborníky z VŠCHT, radil se i s několika veterináři. „Získané informace jsem skládal dohromady jako vitráž v kostele,“ říká Švihálek, který zpočátku experimentoval s jogurtovačem doma v kuchyni. Nejprve vyvíjel speciální probiotickou kulturu, pak vylepšoval výrobní postup. „S tím mi hodně pomohl soused, který je majitelem firmy Agrola, vyrábějící jihočeské jogurty ve skleničkách,“ popisuje Švihálek.
Peníze z prodeje rodinného domu určené na rozjezd firmy rychle mizely. Firma proto začala hledat investora.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později