Jak bude fungovat ekonomika v horkém světě?

Evropu a celý svět sevřela vlna veder. Řecko kvůli nim uzavřelo slavnou Akropoli, Itálie vydala varování, aby se obyvatelé patnácti měst vyvarovali mezi jedenáctou hodinou dopolední a šestou hodinou odpoledne přímého slunce, teploty na Sicílii se přiblížily 49 stupňům Celsia a třeba v americkém pohraničním městě El Paso v Texasu neklesla teplota už 28 dnů pod 37 stupňů. Rovněž Česko zažilo nejteplejší víkend v letošním roce, když se teplota vyšplhala na některých místech nad 38 stupňů Celsia.

Oteplování planety, které vidíme a cítíme v přímém přenosu, bude mít samozřejmě i ekonomické dopady. Ztráta produktivity spojená s působením tepla stojí světovou ekonomiku podle letošní zprávy Světového ekonomického fóra 2,1 bilionu dolarů ročně, přičemž tato částka se bude s oteplováním Země pravděpodobně zvyšovat.

Studie Chicagské univerzity odhaduje, že produktivita pracovníků klesá v průměru o tři procenta s každým zvýšením teploty o jeden stupeň Celsia nad teplotu 26,7 stupně. V jižní Asii, západní Africe a některých částech Latinské Ameriky se předpokládá, že do roku 2030 se pracovní doba zkrátí o pět procent, přičemž nejvíce budou postiženi pracovníci v zemědělství a stavebnictví.

Většina z nás evidentně nemá ještě ani tušení, jak ohromnou změnou bude muset ekonomika a celá společnost projít, aby se s teplejší planetou vyrovnala. Současná vedra ale snad přesvědčí i ty nejzarytější odpůrce globálního oteplování, že horká budoucnost už je tady. A že se na ni musíme začít adaptovat.

Přeji pěkné čtení.