Tři generace rodu Kludských vybudovaly proslulý cirkus, s nímž od poloviny 19. století objížděly středoevropská města a Itálii. K vrcholu ho dovedl Karel Kludský mladší, za jehož éry bylo k převozu cirkusu zapotřebí více než 80 železničních vagonů. Podnikal ale ve světě ostré konkurence a vrtkavé přízně diváků ochotných zaplatit za představení, jejichž zlatým hřebem byla vzrušující, ale pro cirkusáky nebezpečná drezúra dravých zvířat. Zájem obecenstva za světové hospodářské krize v roce 1934 zmizel a do té chvíle velebený podnik zkrachoval. Sny o jeho oživení ukončilo komunistické znárodnění.

Nebezpečná profese

Zakladatel cirkusové tradice Antonín Kludský se narodil v roce 1826 v Bukovníku na Šumavě a tvrdil, že jeho dávný předek byl polským šlechticem. Na jeho kariéře to rozhodně nebylo vidět: začínal od píky jako potulný kejklíř a předváděl po okolních vesnicích loutky, akrobacii na provaze a od roku 1860 několik cvičených zvířat. Zprvu opice a papoušky, a když se zmohl, pořídil si v Hamburku slonici.

Spíše než o klasický cirkus, na který si od 18. století zvykala evrop­ská velkoměsta v čele s Londýnem, Paříží, Berlínem či Petrohradem, šlo o pouhou menažerii, zvěřinec s jednoduchými drezérskými vystoupeními v klecích. Kludského snem bylo vyrovnat se jednou cirkusům, které občas přijížděly do Prahy, jako například německý Theodor Fastenberger s proslulou krasojízdou nebo Ital Gaetano Ciniselli. Tyto cirkusy kromě exotických tvorů předváděly jezdecké umění, klauny a akrobaty. Nebo dokonce černošskou vesnici.

K rozšíření Kludského podniku přispěla tragédie. Když v cirkuse Kreutzberg v Lipsku zadávil lev principála, koupil většinu osiřelých zvířat. Zprvu kvůli německému publiku převzal zaběhnuté jméno, nakonec však podnik přejmenoval a provozoval pod vlastní značkou. Na reklamní cedule už psal, že jde o největší cirkusovou společnost v celém Českém království. Vyjížděl ale i do polské Haliče a do Uher.

Podle Václava Cibuly, životopisce rodu Kludských, byly jeho kapitálem hlavně velké šelmy: lvi, levharti, jaguáři a medvědi. A hned poté početná rodina, kterou ve svém cirkuse zaměstnal. Tři z jeho synů ale při nebezpečné práci s dravými zvířaty zahynuli a další utrpěli vážná zranění.

Kludský neměl jen zvířata, zaměstnával výkvět světového cirkusového umění včetně čínských žonglérů a 60 klaunů.

Jinak to nešlo: cirkusy v celé Evropě měnily svoji podobu. Ze zábavy pro aristokracii s převahou krasojízdy se stávala obhroublejší podívaná pro široké vrstvy. Tyto diváky, podobně jako kdysi ve starém Římě, přitahovala dravá zvířata a s nimi spojené nebezpečí.

O nástupci rozhodli lvi

Proto rozjetý cirkus v roce 1891 ne­za­stavila ani rodinná tragédie, smrt principálova syna Antonína, s nímž se najisto počítalo, že převezme vedení podniku.

V den své svatby se chtěl před hosty předvést parádním číslem – cvičením pětice lvů – a ti, rozzuření svátečním oblečením krotitele a voňavkami přítomných dam, ho v kleci napadli a roztrhali. Nevěsta u toho seděla v první řadě.

Šlo o nechtěnou, ale dokonale fungující reklamu. Podle dobového svědectví kdekdo z širého okolí chtěl vidět lvy, kteří zabili ženicha přímo na svatební hostině.

400
Tolik zaměstnanců měl ve dvacátých letech minulého století Cirkus Kludský. Vedle Československa byla jeho představení oblíbená v Německu, Rakousku, Polsku, Rumunsku a Itálii.

Řízení cirkusu se pak chopil druhorozený Karel, který kvůli tomu s nemalou úlevou odešel z kněžského semináře v Hradci Králové. Vyplatil bratry, prodal loutky a kolotoče a soustředil se pouze na zvířata. Postupně vybudoval cirkus známý po celé střední Evropě.

Nebylo to hned a musel překonat řadu obtíží, hlavně častý úhyn drahých zvířat. Při zastávce v Bratislavě musel kvůli nakažlivé chorobě utratit všechna zvířata, a dokonce spálit i maringotky. Znovu začínal – na dluh – prakticky z ničeho. Dokázal se ale prosadit a stále častěji vystupoval v Německu, kde také v Hamburku a Hannoveru kupoval zvířata i vybavení.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-67215010-kludsti-vybudovali-obrovsky-cirkus-kde-bdquo-pracovalo-ldquo-dvakrat-tolik-zvirat-nez-lidi