Tři generace rodu Kludských vybudovaly proslulý cirkus, s nímž od poloviny 19. století objížděly středoevropská města a Itálii. K vrcholu ho dovedl Karel Kludský mladší, za jehož éry bylo k převozu cirkusu zapotřebí více než 80 železničních vagonů. Podnikal ale ve světě ostré konkurence a vrtkavé přízně diváků ochotných zaplatit za představení, jejichž zlatým hřebem byla vzrušující, ale pro cirkusáky nebezpečná drezúra dravých zvířat. Zájem obecenstva za světové hospodářské krize v roce 1934 zmizel a do té chvíle velebený podnik zkrachoval. Sny o jeho oživení ukončilo komunistické znárodnění.
Nebezpečná profese
Zakladatel cirkusové tradice Antonín Kludský se narodil v roce 1826 v Bukovníku na Šumavě a tvrdil, že jeho dávný předek byl polským šlechticem. Na jeho kariéře to rozhodně nebylo vidět: začínal od píky jako potulný kejklíř a předváděl po okolních vesnicích loutky, akrobacii na provaze a od roku 1860 několik cvičených zvířat. Zprvu opice a papoušky, a když se zmohl, pořídil si v Hamburku slonici.
Spíše než o klasický cirkus, na který si od 18. století zvykala evropská velkoměsta v čele s Londýnem, Paříží, Berlínem či Petrohradem, šlo o pouhou menažerii, zvěřinec s jednoduchými drezérskými vystoupeními v klecích. Kludského snem bylo vyrovnat se jednou cirkusům, které občas přijížděly do Prahy, jako například německý Theodor Fastenberger s proslulou krasojízdou nebo Ital Gaetano Ciniselli. Tyto cirkusy kromě exotických tvorů předváděly jezdecké umění, klauny a akrobaty. Nebo dokonce černošskou vesnici.
K rozšíření Kludského podniku přispěla tragédie. Když v cirkuse Kreutzberg v Lipsku zadávil lev principála, koupil většinu osiřelých zvířat. Zprvu kvůli německému publiku převzal zaběhnuté jméno, nakonec však podnik přejmenoval a provozoval pod vlastní značkou. Na reklamní cedule už psal, že jde o největší cirkusovou společnost v celém Českém království. Vyjížděl ale i do polské Haliče a do Uher.
Podle Václava Cibuly, životopisce rodu Kludských, byly jeho kapitálem hlavně velké šelmy: lvi, levharti, jaguáři a medvědi. A hned poté početná rodina, kterou ve svém cirkuse zaměstnal. Tři z jeho synů ale při nebezpečné práci s dravými zvířaty zahynuli a další utrpěli vážná zranění.
Kludský neměl jen zvířata, zaměstnával výkvět světového cirkusového umění včetně čínských žonglérů a 60 klaunů.
Jinak to nešlo: cirkusy v celé Evropě měnily svoji podobu. Ze zábavy pro aristokracii s převahou krasojízdy se stávala obhroublejší podívaná pro široké vrstvy. Tyto diváky, podobně jako kdysi ve starém Římě, přitahovala dravá zvířata a s nimi spojené nebezpečí.
O nástupci rozhodli lvi
Proto rozjetý cirkus v roce 1891 nezastavila ani rodinná tragédie, smrt principálova syna Antonína, s nímž se najisto počítalo, že převezme vedení podniku.
V den své svatby se chtěl před hosty předvést parádním číslem – cvičením pětice lvů – a ti, rozzuření svátečním oblečením krotitele a voňavkami přítomných dam, ho v kleci napadli a roztrhali. Nevěsta u toho seděla v první řadě.
Šlo o nechtěnou, ale dokonale fungující reklamu. Podle dobového svědectví kdekdo z širého okolí chtěl vidět lvy, kteří zabili ženicha přímo na svatební hostině.
400
Tolik zaměstnanců měl ve dvacátých letech minulého století Cirkus Kludský. Vedle Československa byla jeho představení oblíbená v Německu, Rakousku, Polsku, Rumunsku a Itálii.
Řízení cirkusu se pak chopil druhorozený Karel, který kvůli tomu s nemalou úlevou odešel z kněžského semináře v Hradci Králové. Vyplatil bratry, prodal loutky a kolotoče a soustředil se pouze na zvířata. Postupně vybudoval cirkus známý po celé střední Evropě.
Nebylo to hned a musel překonat řadu obtíží, hlavně častý úhyn drahých zvířat. Při zastávce v Bratislavě musel kvůli nakažlivé chorobě utratit všechna zvířata, a dokonce spálit i maringotky. Znovu začínal – na dluh – prakticky z ničeho. Dokázal se ale prosadit a stále častěji vystupoval v Německu, kde také v Hamburku a Hannoveru kupoval zvířata i vybavení.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později