Rovnostářská skandinávská země, jež zůstává mimo Evropskou unii, se seznamuje s tím, o čem ekonomové mluví jako o Laf­fe­rově křivce. Tedy že berní výnos od určité hranice začne navzdory zvyšování daní klesat, protože lidé se placení té či oné začnou vyhýbat. Norsku se to přihodilo v okamžiku, kdy zvýšili daň z bohatství. Tamní středolevá vláda to udělala loni. Jedním z důsledků je, že ubývá bohatých Norů, kteří v rodné zemi chtějí zůstat.

„Učinil jsem těžkou volbu. Přestěhoval jsem se z Askeru do Lugana,“ napsal loni v září v otevřeném dopise zbytku představenstva už ze Švýcarska největší norský daňový poplatník a největší akcionář investiční společnosti Aker ASA Kjell Inge Røkke. Nebyl sám.

Podle nedávného průzkumu deníku Dagens Naeringsliv opustilo Norsko v roce 2022 více než 30 domácích miliardářů a multimilionářů. To je více než celkový počet superbohatých lidí, kteří opustili zemi během předchozích 13 let.

Ne že by se majetek, například nemovitosti či akcie, v Norsku předtím nedanily. V roce 2021 činila daň z bohatství u lidí s majetkem přes 1,5 milionu norských korun 0,85 procenta, z čehož 0,7 procentního bodu šlo do místní samosprávy a 0,15 procentního bodu státu. Daň byla pro všechny nad tuto hranici stejná.

Pak ale přišel skok, norský stát sáhl na peníze dobře situovaných lidí výrazněji. Z majetku nad 1,7 milionu korun chce teď 0,3 procentního bodu, tedy dvojnásobek oproti minulosti. Celkem tedy mají veřejným institucím platit jedno procento z hodnoty svých aktiv. A těm nejbohatším, jejichž majetek přesahuje 20 mi­lionů NOK, zvýšil stát zdanění o 0,4 procentního bodu, tedy na celkovou částku 1,1 procenta z hodnoty jmění. Městům a obcím stále náleží stejný podíl z daně ve výši 0,7 procentního bodu.

Nejbohatší snáze zvednou kotvy

Ekonom Pavel Kohout říká, že podobné příběhy se neustále opakují, s týmž nechtěným výsledkem: „Je třeba si uvědomit jednu ekonomickou zákonitost, jejíž platnost je takřka univerzální: každá daň, která byla původně namířena na superbohaté, se postupem času demokratizuje a postihuje stále širší a relativně méně bohaté vrstvy obyvatelstva. Bylo tomu tak s daní z příjmů ve všech zemích.“

Daň namířená na superbohaté se postupně demokratizuje a postihuje relativně méně majetné lidi.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-67212870-norsko-se-pri-zvyseni-dane-z-majetku-prepocitalo-vybere-mene