Od roku 2024 musí Česko v souladu se směrnicí Evropské unie zavést minimální efektivní daň. Což znamená, že firma bude muset i po rozmanitých daňových úlevách a pobídkách odvést daň ve výši minimálně 15 procent z rozdílu mezi výnosy a náklady. Jde o součást snahy ekonomicky vyspělých zemí sdružených v G20 a OECD, aby velké nadnárodní firmy v celosvětovém měříku ve zvýšené míře přispívaly do veřejných rozpočtů. Společnostem, které odvádějí méně, začne být daň na základě stanovené mezinárodní metodiky doměřována buď na úrovni mateřské společnosti, nebo i na úrovni jejích dcer.
Je to daňová revoluce
Snahou je zamezit, aby velké nadnárodní firmy přesouvaly své zisky do daňových rájů, čímž výrazně snižují zdanitelné příjmy tam, kde vznikly. „Může se například jednat o pobočky zahraničních technologických firem, které jsou v tomto ohledu vnímány jako problematické. S tím souvisí také diskuse o zavedení digitální daně. Ale míří to i na společnosti působící v jiných odvětvích,“ řekl týdeníku Ekonom advokát Patrik Koželuha z kanceláře Bříza & Trubač.
Jde o svého druhu globální daňovou revoluci, která ovlivní způsob fungování jak nadnárodních korporací, tak daňovou politiku států. „Dalším z důvodů zavedení tohoto konceptu bylo zabránit daňové konkurenci. Některé státy nabízely různé daňové výhody, ať již ve formě nízké sazby daně, nebo daňových úlev. Nízké zdanění příjmů v těchto jurisdikcích snižovalo efektivní sazbu daně celé skupiny,“ tvrdí daňový poradce společnosti KPMG Václav Baňka. Sjednocení pravidel pro výpočet daně na úrovni základu daně a minimální sazby daně podle něj tuto konkurenční výhodu sníží.
Doměřování daní ovšem bude citelným zásahem do domácího byznysu, který formálně odvádí 19procentní daň. „Nový daňový titul bude představovat nejenom finanční zátěž, ale také administrativní břemeno spojené se zjišťováním nové povinnosti, respektive s dokazováním, že tato daňová povinnost nevznikla,“ řekl Ekonomu ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Doměřená daň bude představovat nejen finanční výdaje, ale i administrativní zátěž spojenou se zjišťováním nové povinnosti, respektive s dokazováním, že firmě nevznikla.
Konkrétní forma prokazování zatím není známá, protože ministerstvo financí návrh zákona, který směrnici převede do domácího práva, teprve připravuje.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později