Když se Jiří Sovák ve filmu Marečku, podejte mi pero dostal „pod tlak automatizace“ a po večerech si doplňoval vzdělání, chápali jsme to tak, že takto už to bude navždycky. Stroje budou brát práci „modrým límečkům“ a ty se po pracovní době budou školit, aby ta zařízení mohli alespoň obsluhovat. Nyní se zdá, že umělá inteligence jde primárně po kancelářských pozicích a že první na ráně budou naopak límečky bílé.
Jak to tedy ve skutečnosti bude? Naše úvahy o firemním vzdělávání je třeba zařadit do kontextu vývoje pracovního trhu, který se mění nejrychleji v historii lidské společnosti. A když se podmínky pro firmy neustále mění, nastává doba nejistoty.
Je jasné, že přežijí především ty organizace, které budou flexibilní a schopné se rychle adaptovat. Změny, které způsobila rychlá automatizace, nástup umělé inteligence či práce na home officech, vytvořily poptávku po zcela nových specializacích.
Už nyní firmám chybí pozice, které před pár lety ještě ani neexistovaly, a na druhé straně jim „přebývají“ ty, které už v novém světě nepotřebují. Taková situace doposud mívala dvě řešení: buď nábor, nebo rekvalifikace. Jenže nábor už dnes není schopen na trhu „ulovit“ dostatek lidí.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později