Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan BeránekObvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti není něčím, s čím by se podnikatel v rámci své činnosti běžně setkával. Nicméně ani takto extrémní situace není ve světě byznysu zcela vyloučena. Soudy ve Švédsku například v tuto chvíli připravují proces proti dvěma představitelům olejářské společnosti Lundin podezřelým ze spoluúčasti na válečných zločinech, které se udály na území Jižního Súdánu mezi lety 1999 a 2003.
Otázka trestní odpovědnosti podnikatelů za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti byla řešena již na konci druhé světové války. I přes odsuzující rozsudky se představitelům německého soukromého sektoru do značné míry podařilo v poválečných letech svá průmyslová impéria obnovit. I v současnosti se tak můžeme setkat s nadnárodními giganty, jejichž válečná minulost je dnes již takřka zapomenuta.
Během řízení Flick opakovaně odmítal svou vinu. Připouštěl sice, že k událostem popsaným v bodech obžaloby došlo, avšak trval na tom, že pro představitele soukromého sektoru bylo nemožné vzepřít se požadavkům nacistického státu a zabránit zneužívání nucené práce a záboru cizího majetku.
Vzestup spojený s Mercedesy
Jedním z nejúspěšnějších podnikatelů, kterým se podařilo v poválečném období obnovit svou byznysovou říši navzdory úzké spolupráci s nacisty a poválečnému odsouzení, byl Friedrich Flick. Uhelný a ocelářský magnát byl v období meziválečné výmarské republiky politicky spíše neutrální, avšak během vzestupu NSDAP se stal významným finančním podporovatelem této strany. Byl jedním z nejaktivnějších členů takzvaného Kruhu přátel ekonomiky, známého spíše pod posměšnou přezdívkou Kruh přátel Heinricha Himmlera, který sdružoval nacistům nakloněné průmyslníky a bankéře.
Během druhé světové války hospodářská síla koncernu Flick významným způsobem vzrostla díky podílu na arizaci židovského majetku, válečnému kořistnictví a zneužívání práce nuceně nasazených.
Za účast na nacistických zločinech ekonomické povahy byli Flick a další představitelé jeho koncernu postaveni v roce 1947 před americký vojenský tribunál v rámci takzvaných následných norimberských procesů. Zneužívání práce nuceně nasazených, podíl na arizaci a válečné kořistnictví byly obžalobou vnímány jako naplnění skutkových podstat válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Flick byl shledán vinným ve třech ze čtyř bodů obžaloby a odsouzen k trestu odnětí svobody na sedm let. Překvapivě mu však nebyl uložen trest propadnutí majetku, ačkoliv to uplatňované procesní předpisy umožňovaly. Flickův koncern ale stejně přišel zhruba o tři čtvrtiny majetku, jelikož na územích ovládaných Sověty docházelo k plošným konfiskacím průmyslových závodů.
V roce 1955 již koncern Flick ovládal více než sto společností, byl majoritním akcionářem automobilky Daimler‑Benz a jeho celkový roční obrat převyšoval dvě miliardy dolarů.
Flick byl z výkonu trestu propuštěn po třech letech a ihned začal obnovovat své impérium. V roce 1955 již koncern Flick ovládl více než sto společností a jeho celkový roční obrat převyšoval dvě miliardy dolarů. V témže roce bylo uveřejněno, že se Flick stal majoritním akcionářem v automobilce Daimler‑Benz, produkující vozy značky Mercedes.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
