V roce 1991 jsem byl u vzniku Finančního úřadu ve Frýdlantu, jednoho ze dvou, které měly spravovat daně občanům a firmám v libereckém okrese. V celé ČR jich vzniklo 218. Tři roky nato už frýdlantský úřad zaměstnával 25 kvalifikovaných pracovníků luštících ručně psaná daňová přiznání, kontrolujících inkoustem vonící papíry a ťukajících na psacím stroji do formulářů platební výměry. Všichni měli plné ruce práce, ale z fiskálního hlediska to efektivní nebylo. Mnoho úředníků věnovalo pozornost drobným částkám, zatímco na velkých finančních úřadech nebyl čas na daleko podstatnější věci.

S rozvojem výpočetní techniky tohle přestávalo dávat smysl a došlo na ojedinělé rušení nejmenších úřadů. Reorganizací daňové správy k 1. 1. 2013 byl zřízen v každém kraji jeden finanční úřad s územními pracovišti v sídlech původních finančních úřadů. Část malých finančních úřadů se později (v letech 2016 a 2020) redukovala na pracoviště v režimu 2 + 2, tedy dva lidé a dva dny v týdnu.

To vše šlo ruku v ruce s průběžnými změnami práce daňové správy. Proběhly velké investice do digitalizace styku s podnikateli i občany. Různých automatizovaných nástrojů daňové správy je několik a k dispozici je celkem použitelný a využívaný portál Moje daně. V kombinaci s přihlašováním pomocí identity občana to dnes není nic složitého pro každého, kdo si umí ve svém mobilu obsloužit alespoň bankovní operace. Když k tomu přičteme masové rozšíření datových schránek a stále běžnější práci s digitálními doklady, zbývá málo důvodů k tomu, aby na finančních úřadech stály fronty. Digitalizace ale také přináší nemalé náklady, je logické, že se hledají úspory, a je také zřejmé kde.

Nepřekvapila tedy informace, že se má zrušit dalších 77 územních pracovišť, a to již k 1. červenci 2023. Většina z nich totiž patří k těm zredukovaným do systému 2 + 2. Zbude tak 124 plnohodnotných územních pracovišť finančních úřadů.

Míra komfortu služeb státní správy je vždy ekonomickou volbou, kompromisem mezi pohodlím a náklady. A zodpovědností manažerů i politiků je přijímat rozhodnutí, která přiměřeně reagují na vývoj technologií. Zatímco daňové správě se to postupně celkem dařilo, Česká pošta selhala, zaspala. Srovnávání těchto dvou případů kulhá. Česká pošta dlouhá léta bez větších reakcí sleduje významný pokles osobních návštěv na pobočkách. Na pobočkách v Liberci se uvádí údaj minus 55 procent za posledních pět let. Trend ale začal mnohem dříve a pošta na něj mohla a měla průběžně reagovat. Aktuální poprask kolem rušení poštovních poboček jen potvrzuje známou pravdu, že dlouhodobé odkládání nezbytných rozhodnutí vede ke kolapsu a k řešením, která pod časovým tlakem nemohou být optimální. Naopak změny v síti územních pracovišť finanční správy probíhají plynule v návaznosti na změnu stylu práce, v návaznosti na rozšiřující se elektronizaci kontaktů se správcem daně a současně snižující se osobní kontakt se správcem daně.

Související