Když se ve společnosti objeví odpor vůči nějaké nové technologii, zpravidla je veden lidmi, kteří v daném oboru nejsou experty, vlastně jí tak úplně nerozumí a často z ní mají ne­oprávněný strach. I proto je dobré věnovat pozornost aktuální výzvě, jež volá po šestiměsíčním pozastavení vývoje nových modelů umělé inteligence. Podepsané jsou pod ní totiž stovky akademiků, expertů a podnikatelů, kteří patří k největším světovým odborníkům na tuhle oblast. Dopady překotného vývoje by podle nich mohly být nejen nepříjemné, protože povedou k rapidním změnám na pracovním trhu, ale mohou dokonce představovat existenciální hrozbu pro lidstvo jako celek.

Nedokážu posoudit, nakolik jsou jejich obavy oprávněné, pochybuji ale, že by půlroční pozastavení vývoje přineslo nějakou pozitivní změnu. Jak trefně poznamenává ve svém komentáři na Bloombergu americký ekonom Tyler Cowen, bylo by to podobné, jako kdybychom se někdy v roce 2006 kolektivně rozhodli na půl roku zastavit vývoj sociálních sítí. V mezidobí bychom zkoumali jejich potenciálně škodlivý dopad na společnost. Co bychom ale asi tak zjistili, když v té době nebyly dopady zřetelné a ani dnes si jimi vlastně nejsme úplně jistí (byť se zdá, že rozvoj sociálních sítí například koreluje s nárůstem depresí u náctiletých dívek).

Související

I kdyby nakonec západní společnosti, které jsou s rozvojem umělé inteligence nejdál, vývoj pozastavily, stěží lze čekat, že by se k něčemu podobnému zavázala třeba Čína. Demokratický svět by tak mohl jen ztratit náskok, který si dosud drží.

Stejně jako u všech nových technologií i u umělé inteligence určitě mohou existovat bezpečnostní rizika. Málokdy je ale můžeme vyřešit tím, že inovace pozastavíme.

Přeji pěkné čtení.

Související