Mnozí účastníci debaty o příčinách vysoké tuzemské inflace se shodují na tom, že aspoň část viny leží na domácí půdě. Často se zmiňuje tato vláda a její předchůdkyně: svým hospodařením vytvořily rozpočtové schodky, které byly nepřiměřeně velké, a to i při zvážení dopadů pandemie a ruské agrese na Ukrajině.
V jistém smyslu má ale kus másla na hlavě také česká populace, a to hned ve dvou směrech.
První směr je triviální: kdyby český spotřebitel proti zdražování víc bojoval (méně utrácel, víc hledal levnější alternativy, víc jezdil nakupovat za hranice), inflace by byla nižší. Tohle obvinění je samozřejmě trochu nefér, protože přinejmenším v některých oborech, jako jsou potraviny či bydlení, svou spotřebu pod určitou minimální úroveň snížit nebo do zahraničí přesunout nemůžeme.
Je tu ale i druhý směr, ve kterém si za drahotu můžou domácnosti samy. Jak víme přinejmenším už od dob slovutného nobelisty Miltona Friedmana, inflace je důsledkem příliš velkého množství peněz v ekonomice. A české domácnosti si zejména v době pandemie a rovněž krátce po ní vytvořily velké množství peněz – možná příliš velké.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později