Když se staví z recyklovaného betonu a pere v recyklované vodě z vany

Jsou to jen tři písmena, v příštích letech se ale kvůli nim promění celý nemovitostní trh. Principy společensky odpovědného a udržitelného investování, označované zkratkou ESG, ovlivní realitní investice i pronájem komerčních nemovitostí. To, jak budou domy úsporné, bude mít vliv nejen na to, zda stavebník získá úvěr, ale třeba i na pojištění objektů a rovněž to, zda a jak kvalitní se podaří získat nájemníky. Většina velkých korporací do nemovitostí, které nebudou „zelené“, prostě nepůjde.

Důvod celého tohoto snažení je zřejmý. Státy Evropské unie v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu z roku 2019 směřují do poloviny tohoto století k takzvané klimatické neutralitě, aby pomohly zastavit nárůst globální teploty na Zemi. Snižování energetické náročnosti již existujících či nově postavených budov je pro dosažení tohoto cíle naprosto stěžejní, neboť právě budovy odpovídají za emisi zhruba 40 procent světových skleníkových plynů.

Základním heslem pro výstavbu nových budov tak bude udržitelnost a developeři si toho jsou moc dobře vědomi. Proto už v současnosti přicházejí s projekty, na nichž se snaží demonstrovat, že zelené a po všech stránkách udržitelné bydlení jim není cizí.

Jeden z takových projektů začala loni stavět Skanska v pražské čtvrti Modřany. Tamější brownfield se promění v novou bytovou čtvrť nazvanou Modřanský cukrovar, a jak Skanska sama říká, půjde o její vlajkovou loď v udržitelné rezidenční výstavbě.

„Myšlenka udržitelnosti se zde prolíná celým projektem, od zapojení veřejnosti do finální podoby projektu, jeho umístění na brownfieldu přes využití recyklovaných materiálů při výstavbě až po energeticky hospodárný provoz,“ říká projektový manažer Skanska Residential Petr Dušta.

První etapa rezidenčního projektu, jehož stavba začala v polovině loňského roku, bude stát 970 milionů korun. Její součástí bude 112 bytů, které mají být dokončené v roce 2024. Celkem má v nové čtvrti postupně vzniknout 767 bytů, její součástí budou také obchody, mateřská škola, multifunkční hala či park. Dokončení celého projektu je plánováno na rok 2030.

Využití recyklované vody na praní a splachování a dešťové a užitkové vody ušetří polovinu spotřeby pitné vody.

Praní v „šedé“ vodě

Skanska hned na začátku projektu opustila záměr předchozího vlastníka pozemku vytvořit zde velké obchodní centrum a obytné mrakodrapy. A od počátku se snažila do plánování nové čtvrti zapojit veřejnost.

„Sbírali jsme podněty od starousedlíků, městské části a místních spolků, aby nám řekli, jak by podle nich čtvrť měla vypadat, co v lokalitě chtějí, co nechtějí a co jim chybí. To vše pak architekti zapracovali, takže projekt prakticky vznikal na zakázku veřejnosti,“ popisuje Dušta. Jak dodává, firmě se to vyplatilo i v tom, že se následně při schvalování projektu vůbec nikdo neodvolal, což je v Česku nebývale vzácné.

Podle generálního ředitele Skanska Residential Petra Michálka je projekt v Česku unikátní především svou energetickou úsporností. „Modřanský cukrovar je premiantem z pohledu hospodaření se základními zdroji, jako jsou energie, voda a materiál. Struktura budov, využité technologie, ale i promyšlené drobnosti tu domácnostem mohou citelně snížit provozní náklady,“ říká Michálek.

Společnost například uvádí, že ani kapka dešťové vody nesteče do kanalizace, ale zasákne se, odpaří nebo bude svedená do akumulačních nádrží. Poprvé u nás budou také moci obyvatelé domů celé čtvrti splachovat toalety takzvanou šedou vodou. Vodu z van, sprch a koupelnových kohoutků, která neobsahuje fekálie ani moč, bude možné využít i v pračkách. Bude totiž přečištěna čtyřkomorovým systémem v suterénu, který zahrnuje mechanické, biologické a chemické čištění. Výsledkem je recyklovaná voda s vysokým stupněm kvality, která je pouhým okem od pitné vody nerozeznatelná.

„Připojujeme dvoje rozvody vody a obyvatelé se mohou sami rozhodnout, jaký typ vody chtějí pro praní využívat,“ vysvětluje Renata Vildomcová, mluvčí Skanska Residential.

Díky využití recyklované vody na praní a splachování a využití dešťové a užitkové vody se pak má ušetřit každý den 51 litrů pitné vody na obyvatele, tedy téměř polovina denní spotřeby. V případě potřeby mohou obyvatelé využít další užitkovou vodu z vrtané studny v každém vnitrobloku.

Zelený cukrovar

Nově vzniklé budovy by měly být zelené nejen v přeneseném slova smyslu, ale i v realitě. Zeleň pokrývající střechu má podle Skansky řadu výhod – působí například jako doplněk tepelné izolace, jelikož dokáže snížit teplotu střechy téměř o polovinu. V létě snižuje náklady na klimatizaci a v zimě naopak zabraňuje tepelným ztrátám. „Z ekonomického pohledu je velkým benefitem také zvýšená životnost střechy, kterou vegetační ochrana prodlužuje až na dvojnásobek,“ říká Dušta.

Projekt rovněž počítá s vysazením až jednoho tisíce stromů, které by během svého životního cyklu měly uspořit asi tisíc tun CO₂.

Energie by zase mělo uspořit 24 fo­to­termických panelů umístěných na střechách domů. Ty ohřívají teplou vodu a šetří tak neobnovitelné zdroje i životnost kotlů. Na exponovaných fasádách pak budou instalovány exteriérové žaluzie, které v létě snižují teplotu.

Další prvkem typickým pro Modřanský cukrovar bude využití recyklovaného betonu, takzvaného rebetongu, který Skanska vyrábí ze stavební suti. Rebetong se mimo jiné využije až pro 20 procent betonových konstrukcí, díky čemuž se uspoří kamenivo.

„Veškeré využití nových technologií je pečlivě propočítáno a podloženo čísly. Cílem Skansky je zredukovat svou uhlíkovou stopu do roku 2045 na nulu a Modřanský cukrovar je prvním krokem tak velkého rozsahu, který nás k tomuto cíli přivede,“ říká Petr Michálek.

Text vznikl ve spolupráci se společností Skanska Residential