České banky loni vydělaly rekordní sumu. Podle předběžných dat České národní banky jejich zisk dosáhl 104 miliard korun, tedy jen o trochu méně než za předchozí dva roky dohromady (115 miliard korun).

Přesto nakonec bankovní sektor na zvláštní dani z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, zaplatí místo plánovaných 33 miliard zřejmě jen jednotky miliard korun či nižší desítky. Mimořádná daň se bude týkat sice až zisků za rok 2023, část zálohy na ni by měl stát ale získat už letos na podzim. Vypočítávat by se přitom měla modelově z předpokládané výše daně, kterou by firmy, na něž je uvalena, potenciálně odvedly v roce 2022. Právě proto jsou zisky letošního roku zásadní.

V bankovnictví se daň týká šestice největších: České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, UniCredit Bank, Raiffeisenbank a Monety Money Bank. Dopadne i na energetický sektor, petrolejářství a těžbu a zpracování fosilních paliv. Má být vztažena na 60 procent nadměrného zisku těchto firem, který je stanoven jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za roky 2018 až 2021 navýšeným o 20 procent.

Odhad znehodnotily úrokové sazby

Ještě v říjnu loňského roku očekávalo ministerstvo financí výnos z této daně 85 miliard. Z toho asi 33 miliard korun připadalo právě na banky, 50 miliard na energetické společnosti, zbytek na zpracovatele fosilních paliv. Teď ale úřad připouští, že výnos z daně samotné bude poloviční. „V roce 2023 budou příjmy z WFT ve výši 44 miliard korun,“ říká jeho mluvčí Petr Habáň.

Důvodem je, že ziskovost bankovního sektoru není taková, jak ministerstvo předpokládalo. „Nejvychýlenější odhad, který čekal zisky bankovního sektoru na dvojnásobné úrovni proti roku 2019, byl ten, na základě kterého se začaly diskutovat návrhy na mimořádnou daň,“ poukazuje hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler na pracovní materiál Národní rozpočtové rady (NRR) pro Národní ekonomickou radu vlády. Odhadovanou částkou bylo dokonce 200 miliard korun.

Jak se vyvíjela dvoutýdenní repo sazba (v %)

Zvětšit přes celé okno

Například zpráva o finanční stabilitě, kterou bankovní rada ČNB schválila v polovině června loňského roku, obsahuje odhad 108,5 miliardy korun. „Ideový materiál NRR vznikal ve druhém čtvrtletí 2022 pouze podle výsledků za první kvartál toho roku. Za celý půlrok nebyly v tu dobu známy ani za jeden sektor,“ vysvětluje za radu její předseda Mojmír Hampl. Podle něj se měl dokument především pokusit dát odpověď na otázku, zda při rozumných parametrech lze na windfall tax v uvedených oborech ekonomiky vybrat alespoň desítky miliard korun.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.