Byznys chce generála, ani on ale Čechy nespojí

Bez ohledu na to, zda se čtvrtým českým prezidentem stane generál Petr Pavel, nebo expremiér a šéf opozičního hnutí ANO 2011 Andrej Babiš, půjde v porovnání s prezidentováním Miloše Zemana o podstatnou změnu. Na rozdíl od unaveného, nemocného a také na Východ zaměřeného Zemana se nyní o Pražský hrad ucházejí energické osobnosti, které jsou navíc tentokrát ukotveny na Západě.

Jiná generace

Miloš Zeman při výkonu svého mandátu pozapomněl na svá slova, že se cítí eurofederalistou. Místo toho navštěvoval konference organizované spolupracovníky ruského prezidenta Vladimira Putina nebo se přátelil s čínským prezidentem Si Ťin‑pchingem.

Petr Pavel, předseda vojenského výboru NATO v letech 2015 až 2018, naopak zdůrazňuje své těsné vazby na euro‑americké politické a vojenské struktury. Na Západě, hlavně v Evropě, tkví názorově i díky svému byznysu rovněž podnikatel Andrej Babiš. Nejblíže přitom má k francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi, včetně jeho snahy rychle ukončit rusko‑ukrajinskou válku.

Prozápadní vidění obou kandidátů se promítá například do postoje k domácí jaderné energetice. Miloš Zeman se v rámci plánů na dostavbu elektráren Temelín a Dukovany přimlouval za ruského dodavatele nových reaktorů. Současní kandidáti jednoznačně podporují západní, tedy francouzské, americké, respektive jihokorejské firmy.

Po nástupu nového prezidenta velmi pravděpodobně nastane i nová éra ekonomické diplomacie. Zeman jezdil do zahraničí málo, 84 jeho cest kontrastuje s 278 cestami jeho předchůdce Václava Klause. Babiš má zahraniční cesty v oblibě a pozadu nechce zůstat ani Pavel. Především však opět končí východní orientace, Zemanova hospodářská preference Moskvy a zejména Pekingu.

S novým prezidentem republiky se na Pražském hradě objeví osobnost ukotvená na Západě. Zemanovy vazby na Čínu a Rusko definitivně končí.

Vláda jako lakmusový papírek

Přesto se Pavel od Babiše zásadně liší, což bude dál dělit celé Česko. Podstatný je totiž jejich postoj k vládě Petra Fialy. Andrej Babiš je z pozice předsedy hnutí ANO 2011 hlavou opozice a vůči vládě se při každé příležitosti vymezuje a jde jí po krku. Lze předpokládat, že by tak činil i jako prezident a z Pražského hradu by učinil centrum protivládní propagandy. Na jednu stranu tvrdí, že by s Fialovým kabinetem uměl pragmaticky spolupracovat, na druhou stranu ho označuje za asociální a chce jej odvolat. O tom svědčí týden starý neúspěšný pokus hnutí ANO 2011 vyslovit v Poslanecké sněmovně vládě nedůvěru. Jako prezident by jí mohl komplikovat situaci také vracením zákonů, zejména daňových. Ale jen komplikovat, protože koalice by se svými 108 hlasy jeho veto snadno přehlasovala.

Andrej Babiš vystupuje jako protivládní kandidát. Ačkoliv jde o miliardáře, spoléhá na hlasy levicových voličů a podporu venkova, malých měst a také lidí z chudších regionů v pohraničí.

Foto: Jakub Plíhal

Petr Pavel se naopak těší koaliční podpoře, a proto se při kritice současné vlády mírní. V souvislosti s drahými ener­giemi, inflací i sociálním napětím jí vytýká jen nikoliv adres­ná, ale převážně plošná opatření při vyplácení sociálních podpor, opožděné reakce a špatnou komunikaci s veřejností.

Politolog Stanislav Balík z Národního institutu SYRI shrnuje, že zatímco Petr Pavel by byl prezidentem smířeným s relativně omezeným ústavním vymezením svých pravomocí, Andrej Babiš se hodlá stát jakýmsi alternativním stínovým premiérem. Což by mu umožnilo mluvit do ekonomiky.

Byznys za Pavlem

Hlavní možností, jak hlava státu může ovlivnit domácí hospodářství v praxi, spočívá ve jmenování členů sedmičlenné rady České národní banky. Jenomže ve svém prvním funkčním období (které vyprší počátkem roku 2028) bude prezident vybírat jen jednoho. I ten však může za určitých okolností sehrát důležitou roli. Petr Pavel se v zájmu ochrany úspor vyslovuje pro zvyšování úrokových sazeb – za stanoviskem je cítit hlas jeho ekonomických poradců. Jedním z nich je hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek, který dosavadní opatrnou protiinflační politiku ČNB pod vedení guvernéra (a někdejšího Babišova poradce) Aleše Michla označil za „flegmatickou“.

Babiš, který se jako praktik vymezuje proti teoretickým ekonomům, preferuje hospodářský růst. I za 15procentní inflace se přimlouvá za nízké úrokové sazby. Aby nedostupnost úvěrů nepřibrzdila ekonomiku podobně jako za finanční krize po roce 2008. Za tím se částečně skrývá i jeho faktický střet zájmů. Agrofert, Babišem založený a nyní zaparkovaný ve svěřenském fondu, totiž má vedle převažujících úvěrů v eurech i korunové půjčky. Nízké úroky mu tedy jednoznačně zlepší bilanci.

Generál Pavel je pro zvyšování daní – zejména majetkových, například z nemovitostí. Jednat podle něj lze rovněž o zvýšení progrese u daní z příjmů. Naopak Babiš zvyšování daňového zatížení odmítá.

Ovlivnit výši daní prezident přímo nemůže. Může ale vahou své autority podpořit nepopulární rozhodnutí kabinetu, například rozpočtové škrty. Na politických stranách méně závislý Pavel takové kroky může učinit daleko důrazněji, Babiš, spojený s opozičním hnutím ANO 2011, které láká voliče prosazováním vyšších důchodů a podpor, bude úsilí vlády spíše podkopávat.

Tento rozdíl v přístupu dobře vnímá byznys, který se rozsáhlého přerozdělování a rostoucího zadlužování státu obává. O jeho podpoře generálovi vypovídá anketa týdeníku Ekonom. „Prezident byznysu může pomoci pouze osobním nadšením pro věc, tedy pracovitostí, zodpovědností, iniciativou a podporou bezdotačního férového podnikání. To zcela evidentně ostudný Andrej Babiš nemůže, takže volba je jasná,“ řekl majitel firmy Isolit‑Bravo Kvido Štěpánek. Podle Martina Holečka, zakladatele IT společnosti Etnetera Group, s výjimkou dosluhujícího prezidenta nikdo nerozdělil více společnost a neudělal tolik ostudy v zahraničí jako Babiš.

Jiní u Pavla oceňují strategické myšlení. „Velice by se mi líbilo, pokud by tlačil vládu k tomu, aby svá rozhodnutí podkládala analytickými výstupy a vyhodnocením dopadů jednotlivých rozhodnutí,“ řekl Ekonomu Dušan Šenkypl, partner investiční skupiny Pale Fire Capital.

Byznys také vnímá rozdílný postoj obou kandidátů k euru. Pro přechod k němu požaduje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar kvalitní přípravu. Petr Pavel v delším horizontu pro přijetí eura je, Babiš to odmítá. V jeho případě jde o změnu postoje: ještě jako podnikatel euro vehementně prosazoval, jako politik se ale začal řídit průzkumy veřejného mínění, podle nichž většina populace od koruny odejít nechce.

Někteří průmyslníci i přes názorové veletoče Babiše podporují a oceňují jeho vlastní úspěchy i zájem o podnikání jako takové. „Andrej Babiš má byznys v DNA,“ připomíná například Ladislav Semetkovský, spolumajitel firmy na bezpilotní letouny Primoco UAV.

Od nového prezidenta rovněž podnikatelé požadují ekonomickou diplomacii. „Musí jezdit na státní návštěvy nebo zvát jiné státníky k nám. Stojí při státních návštěvách v centru dění a nejlepší službu naší zemi udělá tím, že nás bude reprezentovat se slušností a noblesou,“ míní ekonom KPMG Adam Páleníček.

Hra o budoucí kabinet

Zatímco byznys prezident příliš neovlivní, ústava mu dává kompetence při formování soudní moci a politiky. Významné slovo má hlava státu při utváření Ústavního soudu ČR. Ten je přitom častým arbitrem i v tak zásadních věcech, jako byla například změna volebního zákona, která měla znevýhodnit malé strany, či posvěcení církevních restitucí. Příští prezident nejen vybere nového předsedu Ústavního soudu, ale Senátu navrhne 13 z celkem 15 soudců. Pavel by dohodu se senátory hledal snadněji, Babiš v horní komoře, kterou ovládají strany vládní koalice, dobré jméno nemá.

Prezidentské volby

Zvětšit přes celé okno

Klíčovou roli prezident sehraje i při jmenování budoucí vlády, což bude na programu nejpozději v roce 2025. Petr Pavel připomíná, že základním kritériem je schopnost sehnat v Poslanecké sněmovně pro kabinet většinu, tedy nejméně 101 hlasů. „Prezident může sehrát pozitivní roli při sestavování vlády v případě, že ve sněmovně neexistuje nějaká jasná parlamentní většina. Totéž v případě řešení vládní krize, zdůrazňuje Jan Vedral, zakladatel a hlavní majitel investiční společnosti Conseq. A věří, že tuto úlohu lépe zvládne Petr Pavel.

Byznysová diplomacie prezidenta se už nebude týkat Číny a Ruska, ale spíše zemí jako Indie, Turecko a Vietnam nebo také Izrael či Tchaj‑wan.

Andrej Babiš prohlásil, že by sestavením kabinetu pověřil vítěze voleb, čímž si vlastně připravuje půdu k tomu, aby v budoucnu mohl jmenovat premiérem reprezentanta svého ANO 2011. Na jeho šanci usuzuje z toho, že v prvním kole prezidentské volby získal 1 952 213 hlasů, téměř o půl milionů více než ANO 2011 dostalo v předloňských volbách do Poslanecké sněmovny. Přitom podle politologa Lukáše Valeše z Newton University nelze vyloučit, že tyto hlasy hnutí udrží. Princip, že vládu poprvé automaticky sestavuje vítěz, preferoval v minulosti prezident Zeman, čímž umožnil vznik menšinového kabinetu ANO 2011 a ČSSD v roce 2017.

Rozdělená společnost

Generál Pavel je před druhým kolem favoritem, stačí mu získat většinu hlasů odevzdaných pro Danuši Nerudovou, Pavla Fischera a Marka Hilšera. Tomu se Babiš snaží zabránit negativní kampaní namířenou proti Pavlovi.

Rozdělené Česko asi ani jeden nespojí. Opoziční Babiš k tomu má ještě menší šanci, protože od Miloše Zemana převzal agresivní politiku, která doposud společnost štěpila. Díky tomu získal i většinu jeho voličů. Podle analýzy společnosti PAQ Research, v jejímž čele stojí sociolog Daniel Prokop, za ním stojí lidé z pohraničí, venkova a menších měst, většinou ti s průměrnými a nižšími příjmy, nižším vzděláním a vyššího věku. Z politického pohledu mu hlas odevzdala kromě většiny voličů ANO 2011 část sympatizantů SPD, příznivci ČSSD a Přísahy a zabodoval i mezi nevoliči.

Petra Pavla podporují naopak liberálně smýšlející, lépe situovaní a vzdělanější voliči koaličních stran. Tedy obyvatelé z měst, v prvé řadě z těch velkých s Prahou a Brnem v čele. I on by ale měl při zasypávání příkopů obtížnou úlohu. „Česká společnost je dlouhodobě polarizovaná a teď tu máme dva jednoznačné a srozumitelné kandidáty, z nichž každý zastupuje ten svůj tábor,“ vysvětluje politolog CEVRO Institutu Ladislav Mrklas.

Politici to ostatně začínají brát jako realitu a tu promítají do své rétoriky. Podle premiéra Petra Fialy na Babišově straně stojí populismus a lži, zatímco na Pavlově demokracie, respekt k ústavě a jasná prozápadní orientace. Politolog Lukáš Valeš ale odmítá rozlišovat voliče na demokratické a nedemokratické. „Nemůžeme Česko rozdělovat na občany první a druhé kategorie proto, že ti druzí se nemají tak dobře a volí někoho, o kom se domnívají, že jim pomůže,“ namítá.

Česká společnost je dlouhodobě polarizovaná a v osobách Petra Pavla i Andreje Babiše tu máme dva kandidáty, kteří odlišné tábory zastupují.

Paradoxem prezidentských voleb zůstává, že hlavou státu bude po 33 letech od pádu socialismu bývalý komunista. Členy KSČ, prohlášené zákonem za zločinnou organizaci, byli oba. Babiš je navíc podle slovenského Ústavu paměti národa bývalým agentem StB. „Vypovídá to vlastně o tom, že většina voličů nepovažuje komunistickou minulost za problém,“ řekl historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd ČR.