Když jsem se v roce 1979 narodil, žilo na Zemi necelých 4,4 miliardy lidí. Ještě mi nebylo 44 let a počet obyvatel naší planety už přesáhl osm miliard. Kdybychom poměřovali úspěch lidstva jeho schopností se množit, byla by poslední dvě století nejskvělejší etapou v historii člověka. Vždyť ještě na začátku 19. století žilo na Zemi kolem jedné miliardy lidí a trvalo bezmála 130 let, než se jejich počet zdvojnásobil. V roce 1950 už na světě pobývalo lidí 2,5 miliardy a k zdvojnásobení jejich počtu pak stačilo pouhých 37 let. Za tímto úspěchem lidstva je bezpochyby průmyslová revoluce a také rozvoj zdravotnictví.

Lidí je díky tomu nejen víc, ale v průměru žijí delší a zdravější životy, jsou bohatší a donedávna také platilo, že čím dál tím méně trpí hlady. To poslední se bohužel v posledních několika letech změnilo. Procento lidí, kteří chodí spát s poloprázdným žaludkem, opět stoupá.

V aktuálním Ekonomu jsme se proto podívali na to, jaké jsou příčiny takového stavu a co je třeba dělat, aby se lidstvo dokázalo uživit, i když nás na naší planetě bude v polovině století kolem deseti miliard.

Přeji pěkné čtení.

Související