Mise Artemis – návrat kosmických dostihů

Automatická kosmická loď Orion, kterou nyní do vesmíru v rámci mise Artemis vynesla obří raketa SLS, ověřuje fungování techniky, s níž se Američané chtějí vrátit na Měsíc. Nejde přitom jen o vědu – mise je odpovědí na čínské ambice a kosmické soupeření už připomíná měsíční dostihy mezi USA a SSSR z 60. let minulého století.

Americká NASA do stavby kosmické lodě a nové nosné rakety zapojila 69 tisíc lidí a při nákladech kolem 35 miliard dolarů chce dostat v roce 2025 své astronauty na jižní pól Měsíce. Čína na závěr desetiletí chystá robotickou misi na stejné místo a zvažuje i pilotovanou expedici, pro kterou staví novou raketu. Tu ale teprve čeká, patrně v roce 2027, zkušební let.

Amerika má tedy zatím náskok. Rozpočet NASA – 24 miliard dolarů za rok – je také v porovnání s výdaji čínské kosmické agentury více než dvojnásobný. Jinou věcí je, zda současný náskok nepromarní a dokáže ho přetavit ve vítězství.

Návrat na Měsíc

Na příští rok Američané naplánovali pilotovaný oblet Měsíce. Čtyřčlenná posádka bude na cestě deset dní. NASA opět spoléhá na vlastní superraketu SLS (Space Launch System), navzdory faktu, že levnější rakety staví soukromé firmy jako SpaceX miliardáře Elona Muska nebo Blue Origin jeho soupeře Jeffa Bezose. Ty jsou ale slabší a větší kabinu s lidmi k Měsíci zatím bezpečně nevynesou. Jednou „státní“ raketě SLS, nad kterou drží patronát americký Kongres, může konkurovat Muskova Super Heavy Starship, vyvíjená pro budoucí let na planetu Mars. Ta však má k ostrému provozu zatím daleko a je už oproti původním plánům o několik let opožděna.

Při budoucím lunárním přistání amerických astronautů se podle neustále měnících plánů počítá s pomocí kosmické stanice Gateway, která se má pohybovat nad měsíčním povrchem. Sestavena má být z jednotlivých dílů po polovině roku 2024 a poslouží jako přestupní místo. Nejprve na ni astronauti v kosmické lodi Orion přiletí ze Země, nasednou do speciálního přistávacího modulu, který se teprve vyvíjí, a ten je i s technikou a zásobami vysadí na Měsíci.

Stanice bude vybavena motory, což umožní přemisťovat ji na různé oběžné dráhy, aby z ní byl snadný přístup na nejrůznější místa na měsíčním povrchu.

Měsíční mise Artemis má Američanům zachovat náskok při pronikání do vesmíru. Přijde nejméně na 35 miliard dolarů.

Existuje rovněž krizová varianta, podle níž pro první výsadek na Měsíc nebude stanice Gateway zapotřebí. Kdyby nebyla včas v provozu, přesednou astronauti z Orionu rovnou do přistávacího modulu.

Pokud půjde vše podle plánu, dojde podle vyjádření šéfa agentury NASA Billa Nielsena k přistání v roce 2025. Američané by se na Měsíc vrátili po 53 letech. Zatím poslední astronaut se po měsíčním povrchu procházel při  expedici Apolla 17 v roce 1972. Ačko­liv mnoho věcí zůstává nejasných, jisté je, že tam tentokrát musí vystoupit i žena a že v expedici nebude chybět reprezentant nebělošské části americké populace.

Vládní výdaje na vesmírné programy (v mld. USD)

Zvětšit přes celé okno

Boj o zakázky

Mezi odborníky se však mluví už o dvouletém zpoždění. Stavbu měsíčního výsadkového modulu totiž v rámci větší otevřenosti byznysu svěřila NASA do rukou soukromého sektoru. Loni uzavřela příslušnou smlouvu za přibližně tři miliardy dolarů právě s Elonem Muskem, avšak proti přidělení této zakázky vehementně protestuje společnost Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose. Ten varuje, že Musk hodlá jako dopravní prostředek pro astronauty na Měsíc použít zatím neexistující raketu, což má být nejen obtížná, ale především riziková varianta. Sám Bezos by při stavbě přistávacího modulu spolupracoval s leteckými společnostmi a dlouholetými dodavateli techniky pro agenturu NASA, jako jsou zbrojovky Northrop Grumman a Lockheed Martin.

Čínským trumfem při pronikání do vesmíru je raketa Dlouhý pochod. Na oběžnou dráhu kolem Země dokáže vynést 25 tun.

Foto: Reuters

Kosmický inženýr Robert Zubrin navíc kritizuje samotnou koncepci přistání na Měsíci s mezipřistáním na kosmické stanici a doporučuje přímý let. Přičemž by technické zajištění mise převzal soukromý sektor v čele se společností SpaceX.

Do hry ještě může promluvit politika, zejména prezidentské volby v roce 2024. Precedent existuje: v roce 2010 Barack Obama v reakci na dopady světové finanční krize a potřebu rozpočtových úspor zrušil projekt Constellation. Tedy za předchozí hlavy státu naplánovaný let na Mars.

Čína dokončuje novou raketu – dvojice takových by koncem desetiletí dokázala dopravit dva kosmonauty na Měsíc.

Na jedné straně jde o prestiž, na druhé o ohromné výdaje. Například jeden start zbrusu nové rakety SLS – jde o kolos vysoký 111 metrů – může přijít až na dvě miliardy dolarů. I když využívá technologie, které „zbyly“ z éry raketoplánů. Například motory na kyslík a vodík. Náklady na vývoj od roku 2012 narostly z deseti na 27 miliard dolarů. Jedním z důvodů je fakt, že se zakázky NASA z politických důvodů rozdělují mezi stovky dodavatelů, aby se na nich podílely firmy všech států USA. Hlavním kontraktorem ovšem zůstává letecká společnost Boeing.

Bez ohledu na to, kdy přesně Američané na Měsíc dorazí, konečným cílem mise Artemis je vybudovat po roce 2030 stálou základnu poblíž jižního pólu Měsíce. V kráteru Shackleton, kde se na trvale zastíněných místech nachází vodní led, surovina potřebná pro výrobu vody, kyslíku a paliva pro kosmický průmysl.

Související

Vesmír

Těžba surovin ve vesmíru dostává reálné obrysy. Češi budou u toho

8 minut čtení

České firmy se zapojují do plánů na využití surovinového bohatství vesmíru. Donedávna futuristické představy o dolech na Měsíci či asteroidech...

Čínská konkurence

O těžbu surovin na Měsíci má zájem i Čína. Podle dřívějších vyjádření Pekingu, respektive Čínského národního vesmírného úřadu (CNSA) hodlají Číňané kolem roku 2035 budovat klasickou měsíční základnu. Teď dávají přednost její robotické podobě, kdy se bude možné obejít bez lidské posádky. To umožňují pokroky umělé inteligence, a navíc se ušetří.

Američané tyto plány neberou na lehkou váhu. Šéf NASA Bill Nielsen dokonce varoval, že Čína hodlá Měsíc de facto vojensky obsadit, protože její vesmírný program má pod palcem armáda.

Podle čínské vlády jde z jeho strany o součást kampaně proti jejímu úspěšnému kosmickému programu. Peking nyní chystá výkonnější nosič odvozený ze současné rakety Dlouhý pochod. Jeho zkušební let je naplánován na rok 2027. Dvojice takových raket by byla schopná k Měsíci vynést kosmickou loď s posádkou a k tomu samostatný přistávací modul. Což podle představitelů armádou řízené společnosti China Aerospace Scien­ce and Technology Corporation umožňuje, aby dvojice čínských kosmonautů koncem desetiletí přistála na Měsíci. O čínských výdajích na nové rakety se mnoho neví, protože tamní kosmický program podléhá přísnému utajení. Jisté je jen to, že jde o politickou prioritu.

Globální obrat vesmírného byznysu v letech 2009 až 2021

Zvětšit přes celé okno

Vesmírný byznys

Rozbíhající se vesmírné závody obou velmocí se odehrávají na pozadí celosvětového růstu kosmického byznysu. V něm vládní peníze na výzkum představují pouze necelou pětinu – 92 miliard z celkových 469 miliard dolarů v roce 2021.

Více než polovinu ze státních prostředků na výzkum vesmíru vydaly USA. Nešlo jen o peníze pro agenturu NASA, ale i o zakázky pro soukromý byznys. A také o projekty armádní výzkumné agentury DARPA.

Ze současného 24miliardového rozpočtu NASA jde podle analytika marketingové společnosti Statista Ericka Burgueňo Salase na průzkum vesmíru přibližně polovina. Zbytek hradí vědecké, vzdělávací, inženýrské a administrativní funkce vesmírné agentury.

Komerční vesmírný byznys je z větší části založen na příjmech spojených s vypouštěním a provozem satelitů. Zejména družic, které nacházejí uplatnění v telekomunikacích, ať jde o televizní vysílání, satelitní telefony, nebo určování polohy a navádění. Tyto služby podle Salase čeká další boom, protože roste využívání družic pro internetovou infrastrukturu.

Nejrozsáhlejší aktivitou tohoto typu je projekt Starlink zmíněného amerického podnikatele Elona Muska. Do roku 2027 by kolem Země mělo kroužit 12 tisíc jeho satelitů, přičemž téměř 3500 jich už bylo na oběžnou dráhu vyneseno.

Ve hře je i Mars

Musk si prostřednictvím Starlinku chce vydělat na expedici na Mars. Na něj by měla s prvními průzkumníky doletět podstatně mohutnější verze zmíněného měsíčního modulu, tedy kosmická loď Starship ve svém nejmohutnějším provedení. Musk přitom nepočítá jen s výzkumem, plánuje rovnou kolonizaci Marsu. Tedy vybudování postupně se roz­růstající základny s lidskou posádkou a pra­videlným spojením se Zemí. To pochopitelně zajistí jeho společnost SpaceX.

Skromněji koncipovanou vědeckou výpravu na Mars po polovině 30. let 21. století plánuje i NASA, která by chtěla využít techniky a zkušeností z měsíčního projektu Artemis. Zejména raketu SLS – pro expedici by bylo zapotřebí deseti jejích startů – a rovněž stanici Gateway. Protože kosmická loď pro přelet lidí ze Země k Marsu by se jí mohla podobat.

Projekt, který by si vyžádal odhadem 500 miliard dolarů, dopředu komplikuje odmítavý postoj veřejnosti. Podle posledního průzkumu na toto téma je totiž jen 18 procent dospělých Američanů přesvědčeno o tom, že by vyslání astronautů na rudou planetu mělo být v příštích letech nejvyšší vládní prioritou.

Nejde jen o střetnutí veřejného a soukromého sektoru. O Marsu sní také v Číně. Její kosmická agentura už kolem roku 2030 chce dopravit vzorky z povrchu rudé planety do svých laboratoří. A možná předběhnout západní vědce a techniky, kteří usilují o totéž. Do té chvíle má být připravena třístupňová raketa výkonnější než americká SLS, která bude podle čínského šéfkonstruktéra Liou Pinga schopná dopravit k Marsu náklad o váze 35 tun. Podle průběhu konstrukce a testů této rakety se uvidí, zda loni oznámený let čínských kosmonautů na Mars v roce 2033 je pouhá propaganda, nebo zda jde o reálný cíl. A zda nakonec nepůjde o daleko levnější robotickou výpravu.

Na výzkum vesmíru jde 92 miliard dolarů. Je to ale jen necelá pětina peněz, které se v roce 2021 protočily v kosmickém byznysu.

Prezident Si Ťin‑pching už ale Měsíc i Mars přirovnal k ostrovům v blízkosti čínských břehů, o něž je nutné se ucházet.