Etika v byznysu může být pro firmu konkurenční výhodou

Dobře nastavené compliance systémy, které uvnitř firem zajistí dodržování předpisů a etických norem, se pro český byznys stávají nezbytností. „Nejde pouze o to, že brání korupci. Umožňují předcházet trestním postihům podniků, chrání je před finančními sankcemi a pomáhají uchovat jejich dobré jméno,“ řekl na besedě týdeníku Ekonom o compliance a trestní odpovědnosti firem advokát KPMG Legal Viktor Dušek.

Přesto ještě mnohé firmy licitují, zda se jim investice do těchto programů vyplatí. „Je to jako u zubaře. Prevence něco stojí, ale pokud se podcení a zub opravdu začne bolet, pacienta to nakonec stojí daleko víc,“ připodobnil Ondřej Ambrož z advokátní kanceláře Wolf Theiss.

Příkladem může být stavební firma Metrostav. Podle letošního rozhodnutí Vrchního soudu v Praze se nebude moci po tři roky účastnit veřejných soutěží a usilovat o zakázky, což pro ni znamená mnohamiliardové ztráty. Soud ji uznal vinnou z manipulace v souvislosti s rekonstrukcí pavilonu v kolínské nemocnici a přestavbou části kladenské nemocnice. Navíc musí zaplatit desetimilionovou pokutu.

Soudy vyžadují praxi, ne papír

Pokuty za neetické chování přitom mohou být daleko vyšší. V krajním případě hrozí podle platné legislativy likvidace celé firmy.

Zákon o trestní odpovědnosti podniků byl v Česku zaveden až v roce 2012. „Postihy podle něj jsou zatím okrajovou záležitostí, což je dáno jeho novostí a tím, že orgány činné v trestním řízení se s jeho paragrafy teprve učí žít. Stíhaných právnických osob i rozsudků ale postupně přibývá a je jasné, že jde o nový trend,“ zdůraznil při besedě advokát Vladimír Polách z kanceláře Squire Patton Boggs.

Nové jsou v českém prostředí i compliance programy, jsou ale velice užitečné. Umožňují firmě vyvinit se z trestní odpovědnosti, pokud prokáže, že se svými vnitřními mechanismy snažila korupci nebo i jinému neetickému chovaní bránit.

Firmy musí umět reago­vat, když jim zaklepe na dveře policie. A mít dopředu vybranou poradenskou či právní firmu.

Nestačí ovšem mít takový program jen na papíře. Soud chce, aby firma prokázala, že compliance kultura v ní reálně existuje. Musí například dospět k názoru, že management i příslušní zaměstnanci byli patřičně proškoleni. A že firma učinila vše pro to, aby se v jejím provozu předepsané normy i vnitřní předpisy dodržovaly. Třeba také tím, že zavedla možnost anonymních hlášení, když si někdo myslí, že tomu tak není.

Být připraven a přijmout odpovědnost

Polostátní energetická společnost ČEZ patří mezi firmy, které na prevenci dbají. Podle šéfa jejího útvaru auditu a compliance Tomáše Pivoňky v ní funguje program nastavený na základě mezinárodní metodiky. Pro jeho oddělení pracují nejen zkušení právníci, ale například i bývalí policisté. Osvědčily se i pravidelné konzultace – jednou za šest týdnů – s externími právníky a rozmanité interní analýzy. Ve většině případů se neetické chování nepotvrdí, šetření nicméně vede k dalšímu zdokonalení prevence.

A ČEZ jde dál, protože prověřuje i své obchodní partnery a velké zákazníky, v obou případech jde asi o tisíc kontrol za rok. „Vše dohro­mady ukazuje, že compliance systém je u nás živoucí a funguje,“ zdůraznil Pivoňka.

Podle Ambrože by se ve firmě vždy mělo začít rizikovou analýzou. Spolu s tím vyhodnotit stav předpisů a jejich dodržování i fungování už nastavených kontrolních mechanismů. Nabízí se možnost využít k tomu externí pomoc právníků. Práci, zejména vyhodnocování souborů dat, přitom může podle Pivoňky usnadnit a zrychlit digitalizace.

Advokát Polách doporučil také připravit se na to, že k porušení zákona dojde. „Aby ve chvíli, kdy na dveře zaklepe policie či kontroloři antimonopolního úřadu, uměli lidé ve firmě zareagovat. Pro takové případy se vyplatí mít dopředu vybranou poradenskou či právní firmu,“ řekl.

V případě vážného podezření, že k neetickému chování skutečně došlo, je na místě zvážit, zda za ně firma nemá bez průtahů přijmout odpovědnost. A netrvat na obvyklém stanovisku, že šlo o exces jedince, kterému nebylo možné zabránit. Spolupráce s úřady zkrátí vyšetřování a soudní řízení, které dohromady mohou trvat i pět let. Tak se lze vyhnout opakujícím se negativním článkům v médiích. „Právě takových dohod o vině a trestu přibývá,“ upozornil Ambrož z kanceláře Wolf Theiss.

Pod tlakem partnerů i zákazníků

Účastníci debaty se shodli, že důležitá je i odpovědnost za zavedení a funkčnost compliance programů. Primárně ji nese představenstvo bez ohledu na to, že jejich praktické zajištění přenese na podřízené. „Ve velkých firmách na člověka, který má k dispozici celý tým. Rovněž ve středních a menších podnicích musí být člověk, který zvažuje nejrůznější rizika. Často se tam tato činnost prolíná s prací právního oddělení,“ připomněl Viktor Dušek z KPMG Legal.

V praxi ale bývá compliance systém i příslušný tým často poddimenzován, je vlastně nutným zlem a náklady na něj vidí šéfové neradi. Dokonce počítají s tresty a kalkulují je do byznysmodelu. „To se začíná měnit. V řadě podniků vidí, že etika je důležitá součást podnikání, a může dokonce představovat konkurenční výhodu,“ připomněl Dušek.

Názory se mění pod tlakem obchodního prostředí, zejména ve společnostech, jejichž byznys je propojen se Západem. Compliance se více prosazuje v dcerách nadnárodních firem a tam, kde zahraniční partneři požadují dodržování standardů, jaké jsou u nich již zavedené. Mění se rovněž strategie ryze českých firem, hlavně rodinných podniků. Přibývá totiž zákazníků, pro něž hraje roli, že si kupují produkty výrobců, kteří nemají problémy se zákonem a chovají se v souladu s morálkou.

Pověst je důležitá zejména pro mladé, a nejen zákazníky. Nastupující generace ve firmách, které jsou s etikou na štíru, často odmítá pracovat.

Řada podniků nicméně ve snaze učinit zadost požadavkům na dodr­žování předpisů a morálky příliš spoléhá na zahraniční compliance programy. Ty podle advokáta Polácha ze Squire Patton Boggs nejsou vždy nastaveny na českou realitu a chybí i návaznost na českou legislativu. Dušek z KPMG Legal zmínil rovněž podcenění specifičnosti odvětví i jednotlivých podniků.