Aktuální ceny energií prodražují provoz elektromobilů tak, že se i bez započítání vysoké pořizovací ceny přestávají vyplácet. Na silnice se ale v příštím roce chystají auta, která by se měla drahé elektřině do značné míry vyhnout.

Mnichovský start‑up Sono Motors vyvíjí elektromobil pro dvojí napájení – z nabíjecí stanice nebo ze slunce. Prakticky celá karoserie je opláštěna fotovoltaickými panely. Výrobu solárního auta se chystají spustit také další konkurenti, americká Aptera či nizozemský Lightyear.

Zakladatelé Sono Motors, jejíž hodnota byla při vstupu na americkou burzu Nasdaq jedna miliarda dolarů, o sobě tvrdí, že se chystají proměnit trh a přiblížit elektromobilitu běžným řidičům. Cena, za jakou svůj vůz nabízejí, jej řadí mezi nejlevnější. Někteří experti ale o nové technologii i nízké ceně auta pochybují a na cestě mladé firmy na vysoce konkurenční automobilový trh je ještě dost překážek.

Jednorožec bez aut

Laurin Hahn byl v roce 2012 ještě na střední škole, když začal s Jonou Christiansem snít o výrobě auta šetrného k životnímu prostředí, jaké by si mohl dovolit skoro každý. „Už jsme neměli chuť čekat na ostatní, chtěli jsme vzít věci do vlastních rukou,“ vyprávěl před pěti lety Hahn redaktorům magazínu o start‑upech Berlin Valley.

Elektromobily sice neprodukují při jízdě škodlivé emise jako auta se spalovacím motorem, ale elektřinu berou i z uhelných či plynových elektráren. V Christiansově garáži mladíci začali vymýšlet auto tak, aby umělo jezdit na vlastní solární panely. Po prvních úspěšných pokusech do projektu přizvali ještě designérku Navinu Pernsteinerovou a v roce 2016 založili Sono Motors.

Peníze potřebné pro její rozjezd mladým podnikatelům chyběly. První získali v několika crowdfundingových kampaních. Díky tomu vytvořili první prototypy solárního elektromobilu Sion a zahájili testovací jízdy.

Další kapitál pak přitekl od větších investorů včetně německé průmyslové skupiny Böllinger nebo energetické firmy Juwi v roce 2018. Start‑up také spustil předprodej elektromobilu a zálohu zaplatilo asi pět tisíc lidí. Následně představil design sériově vyráběného vozu a oznámil, že v následujícím roce spustí sériovou výrobu. To se ale nestalo.

Po vstupu na burzu hodnota Sono Motors vystřelila přes miliardu dolarů, aniž by začala sériová výroba vozu.

Firma místo toho oznámila, že se nedohodla na podmínkách financování s dalšími mezinárodními partnery. Peníze pro rozjezd výroby potřebovala, jenže podle Hahna, který se stal ředitelem Sono Motors, investoři požadovali po firmě agresivní rozvoj a rychlé zisky, což neodpovídalo konceptu udržitelného růstu automobilového start‑upu.

Financování se vrátilo ke crowdfundingovým kampaním – během jednoho měsíce se mělo vybrat dalších 50 milionů eur na zálohách na auta. Tuto částku se nakonec podařilo, byť s menším zpožděním, v jedné z největších akcí komunitních podporovatelů dokonce překročit. Firma tak na začátku roku 2020 měla 13 tisíc rezervací na auta a počátek výroby byl naplánován na září 2021.

Kamiony a autobusy používají solární panely jako zdroj pro chlazení, osvětlení či zábavu.
Kamiony a autobusy používají solární panely jako zdroj pro chlazení, osvětlení či zábavu.
Foto: Sono Motors

Na montáž si společnost Sono Motors, která chtěla zůstat v pozici vývojáře s malým týmem lidí, najala smluvního partnera. Uzavřela doho­du o produkci 257 tisíc vozů během dalších sedmi let se švédským výrobcem NEVS.

Ten vznikl v roce 2012 jako nástupce zkrachovalé automobilky Saab a zaměřil se na výrobu elektromobilů. Většinový podíl v něm následně získala obří čínská developerská společnost Evergrande. Přišla však koronavirová pandemie a po letech překotné výstavby nemovitostní trh ochladl a developer se jako hlavní představitel rozsáhlé čínské realitní krize ocitl v gigantických dluzích přes 300 miliard dolarů. Německý automobilový start‑up si tak začal hledat nového partnera pro výrobu svých solárních aut. Našel ho letos na jaře opět ve Skandinávii. Sériovou výrobu zajistí finský Valmet Automotive. Začít má v polovině příštího roku.

Tříkolový solární elektromobil od Aptery vypadá futuristicky, ale je funkční.
Tříkolový solární elektromobil od Aptery vypadá futuristicky, ale je funkční.
Foto: Aptera

Zdržení produkce a problémy dodavatelských řetězců ale přivedly Sono Motors do finančních problémů. Odvrátit je se podařilo úspěšným vstupem na americkou burzu Nasdaq koncem minulého roku. Firmě vynesl 156 milionů dolarů, hodnota Sono Motors se tak přehoupla přes miliardu dolarů a stal se z ní takzvaný jednorožec, aniž by zahájila sériovou výrobu.

I přes zmíněné kotrmelce start‑upu a jeho vozu s fotovoltaickými panely stále věří nejen zakladatelé, ale i velcí hráči autoprůmyslu či finančního sektoru. Sono Motors například uzavřela investiční úmluvu s velkou hamburskou investiční bankou Berenberg, s koncernem Bosch se zase dohodla na zajišťování servisu solárních pětimístných elektromobilů.

Desítky kilometrů na slunce

Zákazníci takových vozidel musí dopředu vědět, v čem budou jezdit. Hlavně jak daleko dojedou. Vozy Sion zvládnou na jedno nabití u stanice ujet kolem 300 kilometrů. Bez nabíječky díky necelým pěti stovkám malých fotovoltaických panelů umístěných na jeho plášti ujede přibližně 30 kilometrů za den. To není mnoho, většině řidičů to ale stačí. Průměrný denní nájezd osobního auta je v celé Evropské unii včetně Česka právě kolem tří desítek kilometrů.

Americké reálie jsou ale jiné a tamní start‑up Aptera tvrdí, že fotovoltaické panely umístěné na jeho tříkolovém elektromobilu s futuristickým designen dokážou baterii auta nabít na 65 kilometrů denně. Vozy, které si už objednalo 37 tisíc zákaz­níků, chce začít dodávat v příštím roce. Sono Motors má v současnosti 44 tisíc předplatitelů z řad soukromých osob i firem.

Další výrobce solárních aut, nizozemský Lightyear, má začátkem příštího roku spustit předsériovou produkci testovacích vozů a deklaruje, že na energii získanou fotovoltaickými panely ze slunce ujedou až 70 kilometrů za den. Masová výroba tohoto auta se plánuje na rok 2025.

Podle Pavla Hrziny, odborníka na elektrotechnologie a fotovoltaiku z Fakulty elektrotechnické ČVUT, elektromobily s vlastními solárními panely potenciál prosadit se na automobilovém trhu mají. Fotovoltaické články používané na vozidlech ale mají některé nevýhody. Například velká část není optimálně natočená ke slunci. Dojezd auta, pokud bude řidič spoléhat jen na přímé nabíjení ze slunce, bude také hodně záležet na tom, kde bude parkovat. „Zvlášť ve městech, kde jsou vesměs vysoké domy, úzké uličky a hodně stínu, bude nabíjení omezené,“ říká Hrzina.

A jak dodává, efektivnější variantou přímého dobíjení elektromobilu ze slunce mohou být speciální zastřešená parkoviště s větším množstvím optimálně namířených fotovoltaických panelů, z nichž elektřina proudí do baterie vozu přes nabíječku.

Okleštěné auto

Start‑upy Sono Motors i Aptera stojí před masovou výrobou solárních aut a lákají nejen na levné dobíjení, ale i nízkou cenu samotných vozů. Ve Spojených státech i v Evropě má začínat na částce lehce překračující 600 tisíc korun. Na obou kontinentech by tak patřila k nejlevnějším elektromobilům. Třeba v Česku je nejlacinějším vozem na elektřinu Dacia Spring prodávaná za 512 tisíc korun, ceny dalších elektromobilů už jsou vyšší než u Sionu a většinou se pohybují kolem milionu korun a výš.

Někteří experti pochybují, že s tak nízkou cenou bude možné vůz s novou technologií prodávat dlouhodobě. „Cena na první pohled působí velmi sympaticky, ale se standardními bateriemi a funkcemi vozu mi přijde obtížně realizovatelná,“ říká Petr Knap, expert na automobilový trh a partner poradenské společnosti EY.

Podle Hahna může Sono Motors prodávat svá auta za příznivou cenu díky kombinaci několika faktorů. Jak uvedl pro web CNBC, náklady snižuje to, že se auto bude vyrábět jen v jedné variantě i jedné barvě a bude se prodávat pouze přes internet, takže odpadnou náklady na autosalony a dealery. Během vývoje se také firmě podařilo získat tři desítky patentů na vylepšení solární technologie nebo rámu auta, což rovněž konečný výrobek zlevňuje.

Specializovaný magazín Autoweek pak uvádí, že vozidlo Sion nevyniká designem, ale má jednoduchý tvar a „spartánsky“ vybavený interiér bez řady prvků, které jsou dnes v autech běžné. I to znamená úsporu.

Solární elektromobil Sion lze použít i jako zdroj energie pro jiná elektrická zařízení.
Solární elektromobil Sion lze použít i jako zdroj energie pro jiná elektrická zařízení.
Foto: Sono Motors

Soláry na kamiony a autobusy

Sono Motors počítá s tím, že vedle prodeje aut přinesou firmě další tržby sady solárních systémů určených na nákladní auta a autobusy. Na nich budou sloužit zejména jako zdroj energie pro baterii, která napájí další elektronická zařízení a systémy ve vozech, jako jsou ledničky, klimatizace, osvětlení nebo různá výbava pro zpestření jízdy. V současnosti už se používají zejména na karavanech, ale začínají s nimi i autobusy a kamiony. Právě v tom vidí budoucnost i Hrzina. „Zvlášť u dálkových spojů je odbyt elektřiny velký, protože mají zábavní systémy a každý se chce za jízdy dívat na video,“ říká.

Německý start‑up se už dohodl na spolupráci například s výrobcem kamionů a autobusů Scania, který patří pod koncern Volkswagen, a vozy se solární technologií od Sono Motors testuje asi dvacet firem včetně automobilek Mitsubishi a Man, logi­stické firmy Rhenus nebo výrobce návěsů Kögel.

Související